PŘÍRODA: Nora patří lišce
Liška foto: Joanne Redwood, wikimedia, Neviditelný pes
Už nějaký čas sleduji počínání Svobody zvířat, v poslední době mne zaujalo oznámení o jimi připravované akci „Nora patří lišce!“. Původně se měla uskutečnit v září v rámci konání „Veggie náplavky“. Ale to se naší zemí prohnaly povodně, a kromě jiných řek, i Vltava zvyšovala svůj průtok a byl tak vydán zákaz vstupu na náplavky. A tak se konání přesunulo na říjen, a to na neděli, 13. října.
Ráno dozníval za oknem noční déšť, a když jsem kolem desáté vyrazila, stále ještě poprchávalo. I tak jsem se vypravila na Rašínovo nábřeží. Dorazila jsem tramvají na Výtoň, vystoupila a přešla na náplavku, kde už byla spousta stánků - s ochutnávkami a možností zakoupení různých vegetariánských a veganských pokrmů. Procházela jsem kolem jednotlivých stánků, někde jsem se zastavila a dopřála si nějaké to občerstvení. Kromě „gurmánských“ lákadel zde bylo možné obdivovat přírodní svíčky, mýdla, hrnečky s potiskem koček a psů, nebo ručně vyráběné šperky.
Kromě Svobody zvířat, tu měly své stánky např. Green Peace, Anonymous, ZVJN = zvířata nejíme, Kočičí miska, Zachraň srnče…
Mým hlavním cílem ale bylo u stánku Svobody zvířat si vyzkoušet, jak se cítí liška v noře, zaskočená loveckým psem. A to zde umožňovaly brýle s virtuální realitou. Takže jsem se tedy posadila na židli, na oči jsem dostala brýle. Nejprve jsem se ocitla ve skoro úplné tmě. Dostalo se mi instrukcí, jak ukázku spustit. Moje ruka se pro tuhle chvíli stala liščí tlapkou, v noře jsem vlevo od sebe viděla malá liščata. Po chvíli byl slyšet blížící se hluk a štěkot psů. Štěkot se rychle přibližoval. Najednou jsem viděla štěkajícího a chňapajícího psa přímo před sebou. Mohla jsem sice odrážet jeho útok tlapou, několikrát se mi podařilo ho seknout drápy do čenichu, ale stejně jsem nakonec prohrála svůj boj o život.
„Zuřivé hrabání. Vrčení. Štěkot. Vyděšený pískot a pak už zuřivý boj na život a na smrt. Tak vypadá ve skutečnosti norování lišek.“ Pokud se psovi podaří vyhrát, vyžene lišku z nory a venku ji zastřelí myslivec. Liščata pes buď roztrhá zaživa, nebo často v přírodě umírají po dlouhou dobu hladem. V praxi slouží myslivcům i k dalšímu výcviku psů, a prožijí tak celý život v klecích a opakovaně zažívají stres z útoků psů, kteří na ně během výcviku přes mříže klecí dorážejí.
Navíc norování je v dnešní době neefektivní, např. v r. 2022 bylo pouze 6 % ze všech zabitých lišek loveno právě norováním.
Ale i mezi myslivci jsou takoví, kteří norování odsuzují. Například, bývalý hajný, L. Šejna ze Záchranné stanice živočichů v Makově říká: „Nikdy jsem norování liščat neměl rád, i když jsem při své práci hajného myslivost vykonával, tohle jsem nikdy nepochopil. V 21. století je tohle už dávno překonané a nemá k tomu docházet.“
Dle ČSÚ bylo v honitbách v Česku od 1/4/2023 do 31/3/2024 uloveno 93 601 lišek, z toho lovem 88 239 lišek a pomocí norníků 3 933.
V současné době se připravují změny mysliveckého zákona, který norování liščat stále dovoluje. Vyjádřením nesouhlasu s touto zastaralou praktikou, by mohlo být i ukončení norování. Proto, pokud Vám není osud lišek lhostejný, dejte to znát!
Dejte liškám svůj hlas na www.NoraPatriLisce.cz
Závěrem bych chtěla poděkovat zástupcům SZ u stánku za poskytnuté informace.
Pestrou směs obrázků ze dne stráveného na náplavce najdete níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti.