Před pár dny jsem měla možnost podívat se na Moravu, a to konkrétně do našeho nejmenšího Národního parku (63 km2), který chrání zachovalé údolí řeky Dyje, 40 km dlouhé a místy až 100 m široké, v úseku mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí.

Národní park byl vyhlášen 10. května 1991 nařízením vlády ČR č. 164/1991 Sb. v nejcennějších oblastech CHKO Podyjí (ta byla vyhlášena už roku 1979 na rozloze 103 km²), která tímto byla zrušena. Kolem samotného NP je zřízeno ochranné pásmo, zahrnující většinu zbylého území bývalé CHKO.

Krajina zde tvoří zcela výjimečný kaňon s meandry, skalními stěnami, vřesovišti, ale také vinicemi. Jednou z nejstarších evropských vinic, nacházející se v srdci národního parku na prosluněném ostrohu, je vinice Šobes.

Národní park nabízí také vyhlídky: Sealsfieldův kámen – monumentální skalní útvar, vysoko nad meandry Dyje. Nebo Králův stolec, odkud je nádherný výhled na Dyji u Znojma. Legenda odkazuje na pověst o polském králi Janu III. Sobieském, podle níž zrovna tudy táhl polský král r. 1683 na pomoc Turky, obležené Vídni. Z Hardeggské vyhlídky uvidíte na rakouské město Hardegg s hradem a řekou Dyjí pod Vámi. Z vyhlídky Devět mlýnů dohlédnete na vinici Šobes. Pokud navštívíte Čížov, můžete si prohlédnout poslední pozůstatky ostnatého drátu, strážní věže a signálky – smutný obraz uzavřené hranice. Cestou po Pašerácké stezce se můžete vydat k Ledovým slujím, kde se sníh i led drží do pozdního jara. Visuté lávky nad řekou Dyjí, pak spojují českou a rakouskou stranu parku – Nationalpark Thayatal.

Podyjí, 2026

A své výpravy do okolí nemusíte omezit jen na přírodní krásy, ale máte možnost udělat si výlet třeba na zámek Vranov nad Dyjí – tady určitě navštivte terasovitou zahradu. Hrad Bítov nabízí prohlídkové okruhy, kde můžete shlédnout interiéry, zbrojnici, vězení, hladomornu, mučírnu, nebo hradní kapli. Zajímavá je i zřícenina Nového Hrádku u Lukova.

V Národním parku je i řada dobře značených cyklostezek, s odpočívadly a přístřešky.

Na území NPP se vyskytuje 77 druhů chráněných rostlin (např. kýchavice černá, měsíčnice vytrvalá, brambořík nachový, divizna ozdobná, koniklec velkokvětý, kosatec různobarvý, volovec vrbolistý). Dále 18 druhů orchidejí. Velmi zajímavá jsou tzv. suťová pole, kde rostou mechy, lišejníky; nebo mokřadní i suché louky, skalní stepi, v Evropě zcela unikátní plochy suchých a teplých vřesovišť a stepních lad, které vznikly dlouhodobou pastvou dobytka.

Na Havranickém vřesovišti se vyskytují ještěrky zelené, nebo kudlanky nábožné. Z dalších živočichů tu žijí – vydra říční, sysel obecný, dudek chocholatý, čáp černý, výr velký, skorec vodní, kvakoš noční. Domov tu mají i všechny druhy užovek. Z říše hmyzu tu můžete spatřit roháče obecného, tesaříka obrovského, nosorožíka kapucínka, otakárka ovocného, jasoně dymnivkového aj.

Takto vysoká biodivezita je způsobena stykem dvou základních biogeografických oblastí střední Evropy – Hercynské a Panonské krajiny, navíc s alpskými i karpatskými prvky.

Zdroj: google; další: Odkaz a Odkaz

Další foto níže v klikacím okénku nebo přímo zde na Rajčeti: Odkaz