Nikoli Krteček, který umí všechno (také pomoci paní Zajícové s porodem, panebože), ale správný pořádný krtek, jehož krtince často vídáme na krásných trávnících, v zahradách a pod. Pokud ženy v naší rodině náhodou krtka zahlédly na božím světle, braly lopatu do ruky – bylo to kdo s koho, sadba žádala rázná opatření.

Totiž narazila jsem na následující video. Není nijak zrychlené a je fascinující. Naživo jsem to nikdy neviděla, leda tajuplně se pohybující krtčí hromádku:

Zajímalo mě, jak vlastně pod zemí dýchá. A co jsem si vyguglila? O dýchání vlastně nic:

„Krtek obecný hrabe díry (chodby) velmi efektivně a rychle, k čemuž mu slouží speciálně uzpůsobené tělo. Zde je popsáno, jak to dělá:

• Hrabavé tlapky: Krtek má přední tlapky obrovské, lopatovité a otočené směrem ven, opatřené silnými drápy. Při hrabání fungují jako lopaty, kterými odhazuje hlínu do stran a za sebe.
• Rotující pohyb: Krtek nehrabe způsobem „pes“, ale doslova se do země „šroubuje“. Předníma nohama střídavě zabírá a pohybuje jimi v polokruhu, čímž půdu rozrušuje.
• Tvorba chodby: Při pohybu v podzemí využívá svalnatá prsa a ramena. Zeminu, kterou uvolní, následně odtlačí za sebe.
• Vznik krtince: Když se chodba zaplní hlínou, krtek ji vystrčí na povrch. Tím vzniká známá krtina (krtinec). Není to tedy tak, že by krtek ryl díru zespodu nahoru, ale chodbu si čistí od vytěžené hlíny.
• Rychlost: Krtek je neuvěřitelně rychlý. Za hodinu dokáže vyhrabat až 5 metrů chodeb a za den vytvořit až 30 metrů nových chodeb.
• Dva typy chodeb:
1. Povrchové chodby: Slouží k hledání potravy (žížal a larev), jsou mělké a tvoří se po nich na povrchu „boule“ v trávníku.
2. Hluboké chodby: Hlavní tunely v hloubce 10–50 cm, které slouží jako trvalé obydlí.

Krtek je aktivní po celý den, ale střídá fáze aktivity a odpočinku (cca po 5 hodinách).“

Kdo viděl krtka na vlastní oči? Zahradníkům přeji krásné jaro, ale o rajském spolužití zahradníků a krtků si nedělám iluze :-)

Zdroj: internety