Jako skoro vše, pro oko průměrného Evropana je i chování některých maminek divokých zvířat v Klokánii přinejmenším podivné. Podívejme se na některé z nich.

Začneme pěkným a malinkým ptáčkem, kterému se zde říká „fairy wren“, tedy Malurus cyaneus. V češtině dostal kouzelné jméno, modropláštník nádherný. Odkaz Maminy tohoto ptáčka berou výchovu potomků opravdu vážně. Ještě před vylíhnutím začnou budoucím mláďatům zpívat a tak je učit „heslo“. Po vylíhnutí mláďata zpívají naučené „heslo“ zpět a tak signalizují, že chtějí být nakrmena. Navíc, pokud se ve hnízdě objeví cizí, třeba kukaččí mládě, které „heslo“ neumí, tak nažrat nedostane a následně zajde. Mamina hnízdo opustí a založí si nové.

V koalích rodinách to je na pohled dost nechutné, ale k vývoji mláděte nezbytné. Jak známo, koalové se živí výhradně listy blahovičníku, tedy eukalyptu. Tyto však obsahují smrtelně jedovaté látky. Proto mají dospělí koalové střeva vystlána unikátními bakteriemi, které jim tak umožňují tyto jedovaté listy strávit. Sežrané listy jim v zažívacím traktu kvasí a tak jsou koalové vlastně permanentně „pod parou“ a denně prospí 16 – 18 hodin. Aby mláďata byla připravena ke žraní listů, musí si ve střevech nejdříve vypěstovat tyto zvláštní bakterie. Děje se tak pro člověka trochu nechutně.

Když koalí mládě dosáhne váhy kolem 300 g v 5 – 6 měsíci vývoje, mamina začne produkovat lepkavou fekální substanci, které se říká „pap“. Je to jakási kašička, měkčí a olejovitější než exkrement, která obsahuje spousty žádoucích, živých bakterií a kterou mládě žere, i když i dále bumbá mléko maminy. Mládě stimuluje máminu kloaku tak, že se o ni tře svojí hlavou. Toto přivede maminu nejdříve k vyloučení exkrementu, který je zhruba po 45 minutách následován kašičkou, kterou mládě požírá.

U maminy v tuto dobu dochází k fyziologickým změnám, které způsobují tvorbu kašičky. Během procesu dojde i k zajímavému fyzickému procesu. Při produkci kašičky je mamina ve stavu jakéhosi tranzu. Dívá se přímo před sebe, oči má napůl zavřené a čumí „do blba“, kde nic nevidí. Vypadá, jako by byla zhypnotizovaná. Mládě začne žrát stále uhýbající eukalyptové listy už několik hodin po pozření první dávky kašičky. Je zábavné pozorovat nešikovné mládě, jak se snaží uchopit první listy. Moc mu to nejde, a často místo uchopení unikajícího listu se plácne do obličeje. Odkaz

Další je mamina opět z ptačí říše. Jde o medosavku maskovou – Caligavis chrysops, kterému se zde říká Yellow-faced honeyeater. I když pár brání své území společně, je to na mamině, aby vybudovala hnízdo. Sameček jí sem tam donese nějaký materiál ke stavbě. Hotové hnízdo je křehké a nepevné a mnohdy jím snesená vajíčka propadnou. Aby bylo v hnízdě co nejpohodlněji, tak je samička vystýlá měkkými materiály a je známá tím, že za tímto účelem drze vytrhává hustou srst ze hřbetů koalů. Ti stejně chrní ve slastném opojení. Odkaz

Přeneseme se do říše hmyzu a to dravého. Jedná se o samičku pavouka „Wolf spider“ - Lycosa godeffroyi. Český název je „slíďáci“ Odkaz Wolf Spiders - The Australian Museum Maminy tohoto pavouka jsou velice starostlivé. Většina pavoučic zavěšuje svá vajíčka ve své síti. Naše mamina však vyrobí na vajíčka jakýsi bílý hedvábný sáček, který nosí na svém hřbetě. I po vylíhnutí nosí tato mamina své potomky na hřbetě až do té doby, kdy jsou schopni čelit světu na vlastní pěst.

Tyto pavouky najdeme po celém světě, kde jich žije 2391 druhů. The Process of Making Friends with a Wolf Spider

Abychom nevynechali vodní říši, tak se podíváme do mořské vody na maminu chobotnici. Zde jde o úkaz, že reprodukce znamená smrt. Po oplození samička chobotnice snese tisíce vajíček ve visících řetězcích v různých štěrbinách na dně moře. Následující měsíc

se věnuje výhradně jejich ošetřování. Nežere, nespí, neodpočívá a jakmile se její mláďata vylíhnou, tak mamina vyčerpáním umírá. Octopus tetricus - Wikipedia

Raději se opět podíváme do říše ptactva a tentokrát to je pied butcherbird - Cracticus nigrogularis – flétňák černohrdlý, Odkaz Samičky tohoto flétňáka mají k rodičovství unikátní přístup. Před snesením vajíček si postaví samička sama hnízdo z větviček a travin. Inkubace je však zajímavá, kdy jedna samička sedí i na vejcích, která nejsou její, ale její kamarádky, a mnohdy i hnízda vzájemně sdílejí.

Nyní, pravděpodobně vyhynulá, žába s kouzelným českým názvem, tlamorodka zázračná - Rheobatrachus - Gastric-brooding frog, jde se starostí o potomstvo hodně daleko. Gastric-brooding frog - Wikipedia Po oplození a nakladení vajíček tato spolyká, aby se po šest týdnů vyvíjela v bezpečí jejího žaludku. Po tuto dobu žába nežere a za šest týdnů se z její tlamičky vynoří malí, plně vyvinutí potomci, maličké žabky. Tedy žádní pulci, jak je známe z vod evropských luhů a hájů.

To vše je umožněno tím, že želatina, kterou je každé vajíčko obaleno, zamezí v žaludku maminy tvorbě kyseliny chlorovodíkové po dobu, než se vylíhnou pulci. Tito mají vlastnost, že jejich žábra vylučují stejnou substanci jako zmíněná želatina, nazývanou prostaglandin E2 (PGE2). A tak žaludek maminy je stále nefunkční k trávení, ale přívětivý k potomstvu. A tak malé, plně vyvinuté žabičky, vylezou po šesti týdnech z tlamušky maminy na světlo světa, kde se už potom starají samy o sebe, a mamina se opět může nažrat.

Doprovodné obrázky najdete zde přímo na Rajčeti.

George Švehla 09/05/2025.