21.9.2021 | Svátek má Matouš


AUSTRÁLIE: Příroda je mocná čarodějka

20.7.2021

Jak jsem si tak pročítal novinky ze světa přírody, vědy a techniky v časopisu „Nature“, tak jsem narazil na podivné jméno, které jsem neznal. „Slime mould“ https://en.wikipedia.org/wiki/Slime_mold mě nic moc neříkalo, tak jsem se poradil s českou Wikipedií a zjistil jsem, že jde o mně stejně neznámé „rostliny“? - „hlenky“ a nebo „slizovky“. https://cs.wikipedia.org/wiki/Hlenky

Veškeré detaily, o co se v tomto případě jedná, jsou popsány na stránkách Wikipedie, zvlášť na její anglické verzi je informací zřetelně více. Jde o drobné organismy ve velikosti mikronů a pouhým okem jsou patrné jen polovinu svého životního cyklu. Na tu druhou potřebujeme dobrý mikroskop, abychom něco spatřili. Slizovky byly doposud jen málo zkoumány a je jich celosvětově známo jen 1 000 druhů, z toho více jak 260 v Austrálii, a jejich počet se každý rok zvyšuje.

Zde bych snad jen pro ty, kteří nemají čas, a nebo zájem hrabat se v detailech, rád vyzdvihl několik vlastností hlenek, které jsou jako z jiného světa. Že svým vzhledem, to je patrné na fotkách, které jsou na Rajčeti a které jsem stáhl z různých míst na webu, ale i svými vlastnostmi, kterými přivádějí vědátory nejen k rozpakům avšak i k velkému úžasu.

Dříve byly slizovky zařazovány mezi houby, avšak dnes, po jejich hlubším poznání je řadíme mezi mycetezoa.

Co shledávám fascinujícím je, že ačkoliv tyto organismy nemají žádnou nervovou soustavu, natož mozek, tak jednají inteligentně. Dokážou nalézt optimální cestu bludištěm, mají prostorovou i časovou paměť, jsou schopny učení a vykazují i jistou schopnost strategického rozhodování. Také umí předávat, co se naučí, a získané zkušenosti svým potomkům. Kdepak asi jejich inteligence sídlí? Odkud a jak přichází?

Nedávno se dala slyšet NASA, že vytvořila algoritmus založený na vzoru růstu kanálů na dopravu živin hlenky tou nejoptimálnější cestou k objasnění kosmické sítě rozmístění temné hmoty ve vesmíru po velkém třesku. Co je na tomto fascinující, že ty nejjednodušší formy života, jak jej známe, nám pomáhají v poznávání těch největších struktur v kosmu.

Co trvalo projektantům dopravy v oblasti Tokia roky, to hlenka vyřešila během 26 hodin. Hlenka položená na Petriho misku byla obložena kousky její oblíbené potravy, kousky ovesných vloček, v místech, kde se kolem centra Tokia nacházejí stanice hromadné dopravy. Do 26 hodin byla tato místa s potravou spojena s hlenkou kanály na dopravu živin tou nejefektivnější cestou. Co však bylo na tom všem naprosto fantastické, že tato optimální síť k dopravě živin od zdroje k hlence jako by okopírovala tokijskou dopravní síť. A to vše bez mozku, a nebo nervů v neskutečně krátkém času.

Ve výzkumu růstu nádorů a tvorbě jejich vaskulární sítě by hlenky svým životním stylem mohly výrazně pomoci k objasnění této záhady. Kterak zamezit vzniku této životodárné sítě a tím i vlastnímu nádoru. V raném stádiu růstu nádoru je vaskulární síť vlastně nesíť, pouhý chumel neuspořádaných cév a žil. Pouze během pozdějšího růstu nádoru se také tvoří dokonalá vaskulární síť, která nádoru přináší živiny.

Dnes se ukazuje, že hlenka by mohla mít lví podíl na vyřešení autonomity dopravních prostředků, tedy kdy tyto se budou pohybovat samy, rychle, spolehlivě a bezpečně. Takže místo stresového řízení dopravního prostředku v hustém provozu se můžeme věnovat buď plodné práci, nebo potřebnému odpočinku a potom jen v cíli cesty spokojeně vystoupit. Homo sapiens sapiens v současné době tyto problémy řeší pomocí supercomputerů a složitými programy, hlenka to zvládá bez nervů i mozku.

Takže se zde naskýtá prostor k jakkoliv fantastickým dohadům. Kde sídlí inteligence, která chování hlenek řídí, kterak s nimi komunikuje??? Podobná záhada jako megalitické stavby kolem celé zeměkoule z doby předhistorické. Dnes už stále více vědců připouští jejich stáří na desítky ne-li na stovky tisíc let. Vypadá to na to, že historie lidstva, jak nás kdysi učili, se bude od základů velice brzo přepisovat. Třeba najdeme odpovědi na tyto i jiné otázky pod nekonečnými písky Sahary či pod ledovci Antarktidy.

Psáno 16-07-2021

.

Foto: George Švehla. Doprovodné fotky najdete zde na Rajčeti.