Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Tak jsem se článkem prosmála od začátku do konce. Díky, YGO! Teď, když jsem si utřela oči mokré od smíchu, jdu na ty fotky.

Jo, zapomněla jsem prozradit, že kolečkové brusle jsem (raději) nikdy nezkoušela a na čertovském prkně jsem sice vozila dětičky na koupáku, ale jen v sedě. V životě se mi nepovedlo se na tom postavit.

Dekuju za vecerni pobaveni. Me paddleboard jde a to jsem na nem byla 3 za poslesnich asi 8 let ale brusle... to nee prste obe nohynna zemi:D

Vzpomínky od Ygy jsou vždy radost číst.. Na bruslích jsem už pěknou řádku let nestála a asi už nikdy nebudu. Ale když jsem si kdysi poprvé a naposledy nazula kolečkové brusle, vůbec jsem netušila, jak jiný pohyb je k tomu třeba. V hale, na dřevěné podlaze, navíc jen v lehkém oblečení jsem bruslení po několika tvrdých pádech vzdala. Ale když přišly do módy inline brusle, s manželem jsme se také nechali zlákat. Sice jsme se také museli naučit trochu jiné pohyby, ale tohle bruslení jsme si užili dost dlouho.

Zaro paddleboard jsme nezkusili nikdy, nelákalo nás to, ač jsme k moři jezdili často a „PB“ se tam daly snadno půjčit. Používali jsme ale dost matračky a ani na ní není úplně snadné vylézt. Když se na ní člověk položí a vypluje na mělčině je to pohoda. Ale když z ní o kus dál sklouzne, vyšplhat se zpět v místech, kde šlapete vodu, už bývá podobně zábavný pohled jako na „PB“ u Ygy v albu.

To jsou moc hezké vzpominky, tohle jsou chvíle, kdy se nezúčastněný pozorovatel fakt pobaví .

Připomnělo mi to, jak jsem za hlubokého totáče měla brigádu na Hradě, že jako cizojazyčný průvodce. A jelikož nikdo nechodil, bavili jsme se, jak to šlo.

Jednou někdo přinesl kolečkové brusle a my kroužili po místnosti kolem stolu. Díky tomu stolu jsme ani moc nepadali .

Jo jo, taky takové ty hradové papuče, v těch se krásně "lyžovalo" po naleštěných parketách. To byl skluz "jako Romanovi", jak se říkávalo :-)

Leckdo si touto dobou zajede do teplých krajin k moři, tak proč si to nedopřát i na Zvířu Přiznávám, že když někde u břehu v dovolenkovém kolotání někdo zkouší dostat se na některý ten "board", nebo i jen nastupuje do člunku, vždy se zájmem pozoruji. A i když se bavím, mám vééélké pochopení. Yga by se opravdu mohla psát častěji. A přeji pěkný den.

hezkou veselou středu všem Zvířetníkům a zvířátkům

Škoda, že vychází Yga archívní - ta by mohla přihodit nějaký ten textík aktuální. Ať už vzpomínkový na žití v dětství a mládí na úplném moravském jihu, nebo veselé střípky ze života aktuálního. Báječně umí obojí

Souhlas. Yga nás tady jaksi opustila, že ano. I Jenny postrádám.