19.4.2024 | Svátek má Rostislav


POVÍDKA: Švagři

24.5.2008

 
Jo, klidně to udělej, já zatím dojdu pro koně. Dobře, že jsi vzal s sebou tu mulu, já bych se s tím smraďochem na mou duši o sedlo dělit nechtěl. Myslíš, že máme ještě čas chvíli posedět u ohně? Tak prima, hned jsem zpátky.
***
Ale jo, docela jsem si zvykl, i když připouštím, že je to horší, než jsem čekal. Tedy horší i lepší. Dobré je, že můžu ovlivňovat věci. Mockrát jsem si říkal, co by se dalo s ledasčím udělat a najednou mám tu moc s některými věcmi skutečně pohnout. To mě uspokojuje. Taky jsem nečekal, jak moc mi bude na všem záležet. Zatím jsem měl slovo jen ve věcech našeho rodu... tohle je něco úplně jiného.
Horší je to tisíceré vyjednávání všude tam, kde nemůžu rozhodnout přímo. Těch hádek, co je mezi jednotlivými rody! Vůbec nechápu, jak to s nimi mohla Libuše tak dlouho vydržet. A to já si dokážu houknout. Musím připravit celou řadu jasných pravidel, podle kterých se budou muset všichni řídit. Přece nemůžu každý druhý den rozhodovat další a další jednání o sporné meze a kradené kozy.
*** 
No ne, tys vzal s sebou pivo! Teda Bivoji, ty myslíš na všechno, jsi vážně bezva parťák... Páni, to ale dobře padlo! A ten sýr je tak báječně uleželý, že jen čekám, kdy sám odpochoduje. K pivu akorát!
***
Kde že jsem to skončil? Ale ne, nestěžuju si. Volci byli pravda dohodě přístupnější než většina zdejších lidí, ale kdo by chtěl do konce života promlouvat jen k volům, že? Ehm... Máš pravdu, když si vzpomenu na to poselstvo, jak přišlo za koněm... Bohové, kterou z nich napadl takový nesmysl? Tos jim to člověče nemohl zakázat? Ach promiň... ale zkusit jim to rozmluvit, to jsi mohl. Aha. Chápu.
Ne, já jsem fakt spokojený, ale když pomyslím, kam je ten kůň mohl dovést... to jste klidně mohli mít za knížete nějakého pacholka, který tomu zmlsanému zvířeti naposledy nabídnul mrkev. Samozřejmě jsem to celé představení nepokazil, ale v duchu jsem jen žasnul. Libuše je normálně laskavá a rozumná ženská, takže mám ten dojem, že ji ti mudrci museli neskutečně naštvat.  
Ale to víš, že jsem si toho všiml. Je to legrace, když vidím, jak vymýšlí všelijaké úskoky, abych něco udělal nebo rozhodl tak, jak ona považuje za správné. Samozřejmě na to dávám pozor, byl bych hloupý, kdybych to nedělal. Starej Krok holky skvěle vycvičil, o zdejších lidech a všem okolo vědí prakticky všechno, zatímco já jsem tu více méně cizinec.
No máš pravdu, nečekal jsem to. Líba je přímá ženská, většinou až moc! Dost jsem se divil, že zrovna ona na mě zkouší takovéhle triky. Ale potom mi to došlo. To ti pitomci s tím krátkým rozumem a dlouhými vlasy. Myslí si, že o věcech země najednou rozhodovat nemůže. A tak to na mě zkouší. Samozřejmě, že ví jak na to. Ony se to snad učí z báby na mámu a tak dál. Nakonec když je chlap tak omezenej, že nutí ženskou jenom mlčet a poslouchat, tak se může vsadit, že s ním bude manipulovat, a to i v posteli. Cože, především tam? Teda Bivoji, to bych do tebe neřekl! Že by Kazi...?
Aha, ta nikdy nemlčí! Jo, o tom bych něco věděl. I když poslední dobou na mě Libuše mluví jen zřídka, protože většinou zvrací. No dovol, meju se pořád... Jo, to je za tu Kazi, tak promiň. Ne, víš, o co jde... Samozřejmě se na děcko těším, třeba to bude i kluk, ale přece jen mě to znervózňuje. Ona pochopitelně tvrdí, že je to normální, ale nějak se nemůžu dívat na to, jak je furt buď bledá, nebo rovnou zelená. Myslíš, že by Kazi mohla zaskočit a zkontrolovat ji?
***
No jo, už je pomalu čas. Ale byl to bezvadnej nápad, tahle vyjížďka. Musíme si to zase zopakovat. Tak, a jdu zase světu ukazovat rozhodnou tvář a pevnou ruku. Je to stejně všechno tak trochu hra. Jako s tou Libuší. Když na mě nejde přímo, tak to mám vlastně dobrý, protože si z těch jejích nápadů vyberu to, co se mi líbí, a případné zásluhy získám sám. Jen aby jí to vydrželo, protože obstát proti ní v otevřené debatě dá většinou jednomu zatraceně zabrat.
Řeknu ti, jsem fakt zvědavý, co si z toho ti naši potomci vyberou. Celá ta historie s vizemi, poselstvím a koněm zní pěkně bláznivě, nezdá se ti? Ale co... vzhledem k tomu, že to budou lidi, jako jsme my, tak si možná vymyslí ještě větší ptákoviny!