Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Re: Re: Psí život

To je presne ono, Bedo. Minuta slavy za kazdou cenu. Co kdyz vypadam za blba, ze jsem pomluvila matku na televizi, priznala, ze podvadim manzela, ale: byla jsem na televizi. Podivny exhibicionismus.

Čili: Hérostratos. Ano?

Su nula, nikdo mě nijak neuznává, nebere, sakra, co bych - co je u nás nejkrásnější, bohové.. No přece tamhle na akropoli, Artemidin chrám. Jó - už to mám - já ho podpálím, a hned se k tomu přiznám - a sláva na věky!  H e u r é k a !

Re: Psí život

Lidi, že se na to nemusím koukat? Já s váma hluboce souhlasím i tak, protože takovejch programů je - zdá se mi - ta bedna plná. Ale nemůžu se k tomu moc vyjadřovat, protože fakt sleduju jen počasí a Minutu z přírody (občas spíš přes počítač). Ale když vezmete ty trapárny - jak ono se to...hledáme marně talenty... a tak. Jiná věc je, že spousta lidí tu bednu má jako měřítko hodnot. To je malér.

Re: Re: Psí život

Já na to taky nebudu koukat - a to proto, že úspěšnost pořadů se měří sledovaností... A já jim tu radost neudělám...

Re: Re: Psí život

taky se skoro nedívám, ale nedávno náhodně zapnula , začínal pořad "Jak se staví sen" .Byla jsem z něho tak vykulená, že jsem zůstala do konce.   Skupina architektů a  designérů  přetvořila holčičce pokojíček  - dosavadní zařízení vesele rozmlátili , třísky a střepy všude kolem. Plyšová zvířátka  trhali na kusy , které  házeli dolů z balkonu, zmizelo všechno staré,  nahrazeno  novým, na závěr velká radost a všichni  spokojení. Nějak se mi nepodařilo  pochopit. 

Re: Re: Re: Psí život

Jo, to je taky vokoukany odtud. Je jeden porad, kde dospele deti, co bydli s rodicema, jsou nastvany, co ti rodice doma maji. A tak poslou rodice na delsi vikend a cely barak jim predelaji. taky my sly oci z dulku a ze uz jsem videla dost.

Re: Re: Re: Re: Psí život

jo, to je ono. Jen jsem zirala, kdyz se holčička  vrátila po týdnu do všeho nového,  "designéři"se jí zeptali, jestli měla doma něco, na čem jí opravdu záleželo, a ona řekla, že něměla.....Hanko, jak se na tu přeměnu tvářili při návratu ti rodiče?  Taky vůbec nechápu, proč ty staré  věci se musí trhat na kusy a rozbíjet a co je na tom tak k smíchu....

Re: Re: Re: Re: Re: Psí život

No, do televize se rodice smejou - maly okamzik slavy pro kazdeho. taky co jim zbejva, ze jo. A asi s tim museli predem souhlasit, pac fyzicky do baraku se televize jeste nevloupava. To mas tezky. Ja mam znamou, co po kazdem vymalovani jde koupit nove obrazy, aby zapadly do novych barev. tak ti nevim. Ja mam obrazky, co uz visely u babicky a nejak nevidim duvod je menit. Ale to bude asi tim, ze ja mam obrazy pekne, primo rucne malovane,  narozdil od reprodukci za babku. Ale abych byla spravedliva - to neni vseobecny jev v USA. Spis hodne lidi lpi na tom, ze neco je od predku, neco ze je primo ze stare zeme, a na tyhle porady se divaji se stejnym udivem jak ty a ja.

asi máš pravdu,

 že to není až takové překvapení  pro zúčastněné, že s tím asi předem musí souhlasit. To snad dokážu pochopit. Rozjásané ničení věcí  asi  k tomu patří. Jsem ráda, že nejsem sama, komu se to nelíbí. Tenkrát jsem našla diskuzi k tomu pořadu a zdálo se mi, že měl úspěch.

Já mám známou, která po každém vymalování... ne?!

Tak tenhle zásadní přístup se mi jako kunsthistorikovi obzvláště zamlouvá... Heršvec, toje důslednost... jak pravil klasik: Jaká hrůza - wie ein Horror! (JdaC)

Zkouším to rozvinout. Mám tu Willy Nowaka, Vladimíra Hrocha, Jambora, Podešvův portrét mé mladé babičky, Suessra, dědečkovy akvarely z dvacátých let... mají ale nevhodné ladění, so what - do sklepa nebo stodoly, za deset let třeba se zkusí, budou-li ladit - ? Ajvajvaj...

American way of life - ?