Neviditelný pes
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996Diskuse k článku
POVÍDKA: Čekání
Upozornění
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
Zdena b.p. 13.7.2008 11:40MÁM PROSBU!! Nééé nejsem Čunek a momentálně mám skvělé starosti. Dede, ještě jsem tvoji povídku nečetla a šetřím si ji jako dobrou čokoládu, ALE.. mám prosbu. Pod venkovními schody u vchodu se nám usídlilo cosi hrozně tajemného. V prasklině si vždycky udělá tunýlek a každý den vyhrabává hromádku písku, kterým je prostor pod schody vyplněný. Myslela jsem si, že jsou to mravenci, ale až včera jsem viděla plachého nájemníka. Je to vosa. Ale nějaká divná. Je dlouhá jako normální, ale daleko subtilnější. Má pruhovaný černožlutý zadeček, ale od pasu po místo žihadla se táhne hnědý trojúhelník. Je natolik plachá, že ani netuším, jestli má žihadlo. Včera jsem u jejího vchodu asi hodinu vartovala, protože jsem si tam odďobkovala mísu rybízu a jednou jsem ji zahlédla celou a pak jen vykoukla. Netušíte někdo co to může být? Já totiž nemám čas gúglit. Zítra začíná dětský tábor pro mrňata (2 - 7 roků 18 ks) a ve čtvrtek mají v plánu "slavit Vánoce". Tak si střihnu nějaké vánoční cukroví . No coco? Nic není nemožnéééé. A až si dám kafe, tak se pustím do povídky. Mějte se nádherně. FŠICHNI a klidně i pan Čunek. Já vánoční cukroví v červenci ještě nepekla. |
čunek 13.7.2008 11:20Vysoce výživná povídka! červená knihovna proložená stupiditou, pikantní jsou ty příspěvky k nedělní kávě, opravdu vaše starosti na mou hlavu... |
MaRi 13.7.2008 10:57Re: Betí týdeníček chuderka Betka, tahají ji cestou necestou a to nejlákavější jí nedopřejí. Díky za potěchu oka |
MaRi 13.7.2008 10:55Ta povídka má jedinou chybu - - připomíná zzzzziiiiimmmmuuuuu a to k mojí nascípnutosti neladí, spíše zhoršuje. Jinak je opět několika slovy vyjádřeno vše - jak my člověci máme fšechny emoce v jediném ranečku. |
Xerxová 13.7.2008 10:23Betí týdeníček už je na světě |
veram 13.7.2008 10:23Re: V Š E M M A R K É T K Á M Všecko nejlepší! . Tady je hvězdičkový obrázek! |
Vave 13.7.2008 10:22Re: V Š E M M A R K É T K Á M Markétkóóóó Všechno nejlepší! Objímám Tě a omlouvám se, Puntíčku! |
Dede 13.7.2008 10:13Re: V Š E M M A R K É T K Á M pro vzácnou paní Markétu z Puntíků i její nepuntíkaté jmenovkyně! |
MaRi 13.7.2008 10:12Re: ještě poznámka všem Markétkám, hlavně té puntíkaté, všechno nejlepší . A Markétky, ten srp házejte do žita velmi opatrně! |
Jovovi 13.7.2008 10:03V Š E M M A R K É T K Á M Hodně zdraví a spokojenosti všem Markétkám a Puntíkaté zvlášt Kytička zde. |
Olčava 13.7.2008 9:54Re: ještě poznámka no jo pravda, tak všechno nejnejnej Dalmi |
Xerxová 13.7.2008 9:44ještě poznámka není náhodou jeden Dalmatinek Markéta Vše nejlepší, Kosatka posílá olíznutí. Nějak ji ta včerejší osvětová procházka zmohla a nebo si říká, že je počasí spací - pršavé. Prostě je líná a od rána jen polehává a chce drbat. Týdeníček se právě tvoří, za chvilku bude vydán |
Vakandi 13.7.2008 9:24jo jo byl to nervák, ale dopadlo to dobře. Díky Dede |
Olčava 13.7.2008 9:07se musím přiznat, že tohle povídání byl pro mě strašej nervák. Chvílema jsem musela přestat číst, připomnělo mi to, jak jsem takhle čekávala a bála jsem se ne o manžela, ale o dceru. A ty pocity se ve mě praly a já měla chuť chvíli jí zabít, že nedává o sobě vědět, a hned zas všechno odpuštěno, jen ať už je doma... Kotěhůlky hlásí lijavec. |
Vave 13.7.2008 9:01Aha! Tak zas jednou zdravím vedle jak ta jedle! Jendže! mi bylo nápadné, že tak pozdě zdravím sama, tak jsem inteligentně vypátrala novou nedělní hospůdku.Jsem totiž děsně mazaná! Takže ještě jednou: dobrý den všem z upršené Prahy! Milá Dede , povídku si přečtu později, zase jsem zaspala a za chvíli přijedou nevlastní dcerenky. Musím vařit a tak různě. A díky za radu, ani ve snu by mě nenapadlo někoho brát s sebou! Zkusím asi synka, on je velký. Milá Velká kočko , děkuju, doufám, že vzpomínkové kočenky jsou hodně hebké a něžně předou. A mám radost z opraveného křesílka! |
Xerxová 13.7.2008 8:01dík za další povídkové ráno Dede, dík JInak přeji hezký den všem Zvířetníkům a zvířátkům |
Rpuť 13.7.2008 7:28Re: Vzpomínka a radostná skutečnost Hele Velká Kočko - neškrab si to furt! Máš vlastně kliku - co kdybys to sedátko neměla? A ta ruka ještě nemohla šroubovat? Jo, to by pak byl průšvih..... |
Rpuť 13.7.2008 7:26Dobré ránko! Jedna moje známá taky občas takhle vyšiluje. Jednou taky takhle čekala, večeři uvařila,košilky vyžehlila, pro pivo mužíčkovi sjela, a nakonec se rozhodla volat policii. A kouká, telefonek povrčuje, už na ni šly mrákoty, že jí volaj z márnice. Zmáčkla čudlík a uslyšela příšerný chrápání ... Chvíli naprosto nechápavě zírala ... a pak se šla podívat do ložnice. Ano, přijel v době, kdy ona jela pro to pivo a chtěl ji zavolat, kde je. A usnul... |
Fallowa 13.7.2008 6:34Tak tohle zná snad každá délevdaná žena,akorát jsem na tom byla o něco líp,protože tenkrát nebyly mobily a nemusela jsem se nervovat,že mobil nebere.Nezbývalo mi než doufat,že zazvoní pevná linka a on mi zavolá z výjimečně fungující budky.Dede,dík za hezký článek k nedělní kávě! |
Fallowa 13.7.2008 6:23Re: Vzpomínka a radostná skutečnost Dobrý den,Velká kočko!Jsem ráda,že Tě už zase může objímat křeslo,díky Tvé šikovnosti.Tak si v něm tu neděli užij a Garykovi posílám podrbání i domluvu,aby paničku zbytečně neproháněl! |
veram 13.7.2008 2:11Re: Vzpomínka a radostná skutečnost Velká Kočko, jsi skvělá. Věř mi, nemyslím si o sobě, že jsem nešika, ale tohle, nevím nevím, jestli bych zvládla. A jednou rukou! Jsi moc šikovné děvče. |
Velká kočka 13.7.2008 1:33Vzpomínka a radostná skutečnost Milá Dede, to jsi se mnou zase zamávala. Takhle jsem to měla po všechny ty roky tady ve Švédsku. Můj manžel byl neustále na cestách a to čekání a ten strach jsem měla téměř denodenně. Vyprovázení k autobusu nebo dokonce až k vlaku jsem nenáviděla. Byli jsme spolu tak strašně málo a když byl doma, stejně zase pracoval, stavěl modely scén a rýsoval výkresy pro dílny. To za něho dělávali v Čechách jiní. Není divu že se tu udřel. Z toho věčného loučení jsem byla jaksi otupělá, kdybych to bývala prožívala naplno, asi bych se byla zbláznila. Takže už tenkrát mě objímalo převážně jenom jím zakoupené křeslo. A teď vězte moji milí. ZASE MNĚ KŘESLÍČKO OBJÍMÁ. Já hlava děravá a osoba nepořádná jsem zapomněla, že jsem měla náhradní sedátka dvě, jen jsem to druhé nepřišroubovala, protože mi k druhému křeslu stejně chybělo opěradlo. Trvalo mi než jsem si vzpomněla kam jsem sedadlo uložila a pak mi ještě dlouho trvalo jej jednou rukou vyhrabat ze skrýše. No ale pak jsem si polámanou a snad už srostlou ruku stejně dost namohla, protože neumím šroubovat levou rukou. Tedy potom co jsem předtím lítala po městě a sháněla náhradní šrouby za ty ulomené. A tak se zase choulím do křesla a budu jej teď opatrovat jako oko v hlavě. Ten pán co mi sliboval zjistit jestli má továrna díly k tomu prvnímu modelu křesla se na mne vykašlal a neozval se. Kdybych bývala objednala nové dvacetitisícové křeslo asi by jej dodali ještě ten týden, jestě před dovolenou kterou v pátek zahájili. Bez peněz do hospody nelez, že ano? Milá Vave, jak jsi mi poeticky napsala kočenky vzpomínek přiskakují jedna za druhou. Přeji vám všem krásnou neděli a užívejte si ji po svém!!! |