Paris byl syn trojského krále Priama, a protože jeho matka měla před porodem těžké noční můry o tom jak její město, Trója, hoří, poradil se král Priamos s věštcem (tím se vůbec tehdy řešila spousta problémů, sice většinou špatně, ale komu to vadilo) a ten prohlásil, že dítě z trojského královského rodu musí zemřít jinak se sen vyplní.

Rodičům se do toho ale pochopitelně nechtělo a tak tuto odpovědnost ponechali na pastýři trojských stád. Pastýř ale, když viděl miminko, tak taky nepřípustně vyměknul a o opuštěné děťátko se postaral. Paris vyrostl v pořádného chlapa, takže i když jenom pásl dobytek, zamilovala se do něho vodní nymfa, se kterou pak dováděl po lesích, tesal její jméno do kůry stromů, no prostě idylka.

Často se Paris také bavil tím, že vodil na býčí zápasy nejsilnějšího býka, jakého v trojském stádu našel. Sehnal si někde zlatý věnec a prohlásil, že když se najde býk, který přemůže jeho býka, nasadí mu věnec na rohy a může si jej odnést. Bůh války Ares to považoval za náramnou legraci a tak se proměnil v býka, zápas vyhrál, pak se proměnil zpátky v boha a čekal, co Paris udělá. Ten ovšem nezaváhal a Areovi věnec na rohy... totiž na hlavu nasadil.

Tato poctivost se zalíbila Diovi, a proto se Zeus rozhodl, že Paridovi svěří řešení zapeklité situace: na svatbu bohyně Thetis se přikutálelo zlaté jablko s ošemetným nápisem „té nejkrásnější“ a mezi bohyněmi Afroditou, Athénou a Hérou vznikl spor, kteréže z nich se ten nápis týká. Bůh Hermes zavedl všechny tři bohyně za Paridem.

Ten od začátku tušil že z toho bude průšvih a tak chtěl nejdřív jablko rozkrájet na tři díly a dát každé bohyni po jednom, Hermes ho ale varoval, že tím Dia rozzlobí a že se zkrátka musí snažit dobře rozhodnout. Všechny tři bohyně se každá zvlášť předvedly před Paridem, dokonce svlečené, ale žádná z nich to nechtěla ponechat jen na Paridově vkusu, takže Héra mu naslibovala bohatství a moc, Pallas Athéna zase vítězství ve všech možných i nemožných bitvách, a Afrodita mu slíbila nejkrásnější ženskou jaká existuje – spartskou Helenu.

A to bylo slovo do pranice, protože o tu se kdysi ucházeli známí řečtí hrdinové a potentáti jako Aiás (známější jako Ajax), Idomeneus, dokonce ithacký král Odysseus. Ona se nakonec provdala za spartského krále Menelaa. Paris souhlasil a Afrodita s vítězným zavýsknutím popadla zlaté jablko a udělala dlouhý nos na druhé dvě bohyně.

No, a když Paris, kterého se král Priamos znovu ujal, dorazil na přátelskou státní návštěvu do Sparty, tak na hostině dělal Heleně neslušné návrhy. Menelaos byl křupan a příliš si toho nevšímal, dokonce později odplul na Krétu kvůli pohřebním obřadům pro svého strýce a nařídil Heleně aby zatím trojské hosty bavila sama.

Potají se tam přimotal bůžek Érós, poslaný svou matkou Afroditou a vypálil na Helenu šíp lásky. No a Helena utekla s Paridem ještě tutéž noc. A nejen utekla. Když ji Paris po mnoha peripetiích přivezl do Tróje, zamilovala se do ní celá Trója, králem Priamem počínaje a bozi vědí kým konče. A slíbili, že ji nikdy nenechají odejít. Nu, všeho do času.

Trója (Ílion) ležela na severozápadě Malé Asie.