Dnes bych vás rád seznámil s potvůrkami, kterých je snad na Zemi z mnohobuněčných nejvíce. Odborníci odhadují, že v Jižním oceánu, tedy kolem Antarktidy, jich žije zhruba 500 milionů tun. V posledních desetiletích jejich množství dosti fluktuuje kvůli celé řadě faktorů, kterým ještě zcela nerozumíme (více např. zde). Takže teplota vody, její salinita a kyselost, sluneční aktivita a lidské konání zde hrají svoji roli. Co do jaké míry ovlivňuje výskyt krillu, však dosud zcela nevíme.

Antarktický krill,Euphausia superba | foto: Uwe Kils, wikimedia

Korýši, antarktický krill – Euphausia superba – krunýřovka krillová, tvoří s mnoha jinými mořskými potvůrkami plankton, který slouží jako potrava vyšším živočichům až po ty největší, 30 metrů dlouhé a 173 t těžké modré velryby, tedy plejtváci obrovští (odkaz zde). Takový velrybí drobeček zblajzne 3 t krillu denně, tedy zhruba 3 000 000 jedinců. To znamená, že když na jednu plnou papulku procedí zhruba jeden kubický metr vody, tak za den musí nejméně 100x cedit, aby se dosyta nažral.

Když je co, tak velryby žerou s chutí, zvláště druh keporkak, tedy plejtvák dlouhoploutvý – Megaptera novaeangliae, v anglicky mluvících zemích známý jako humpback whale. Tito výtečníci jsou schopni žrát až do naprostého ztopoření, kdy se už nemohou ani pohnout, a potom jen tak leží na hladině, nechají se kolébat vlnami a hlasitě odfukují. Ono strávit několik tun žrádla není jen tak, je to tvrdá a namáhavá práce, že ano.

Euphausia superba – krill antaktický není ve světových oceánech osamocen, po boku mu žije mnoho bratranců a sestřenic. Tedy přesně ještě dalších 84 druhů krillu ve všech oceánech. My se však budeme zaobírat jen tím jediným, antarktickým. Co se hmotnosti týče, tak na váhu žije na světě všeho krillu 2x více než všech lidiček.

Tento krill je převážně býložravý – herbivorous, pasoucí se na fytoplanktonu (mikroskopických, v mořské vodě plovoucích rostlinkách), méně se živí zooplanktonem, tedy mikroskopickými planktonovými zvířátky. V zimě, kdy rostlinky a zvířátka k snědku nejsou, ohlodává mořské řasy – algae, co rostou na spodní ploše ledu, anebo na dně oceánu vyhledávají zlomky zetlelé, odumřelé organické hmoty. Krill dovede přežít více než 200 dnů bez žrádla, avšak při hladovění se jejich délka zkracuje. Zdravá, průměrná délka jedince je 6,5 cm a váží něco málo přes 1 gram.

Většina vyšších a větších živočichů v Antarktidě závisí na krillu jako potravě. Tuleni, lachtani, lvouni, velryby, mořští ptáci, tučňáci, chobotnice, ryby a jiné. Díky této vysoce výživné a zdravé potravě jsou jejich exkrementy neobyčejně aromatické a krásně růžové, díky pigmentu stejné barvy, jakou mělo tělo každého krillího jedince. Každou kolonii tučňáků anebo tuleňů je nejdříve cítit. Vysoce čpavá „vůně“ guána se nejlépe zdolává s dobře těsnící plynovou maskou. Mimo neodolatelnou „vůni“, která nám kolonii ohlašuje, je zde i vizuální upozornění. Země je v prostoru kolonie růžová, pokálené je naprosto vše, včetně hlučných obyvatel. Což o to, dospěláci hupnou do vody a nečistotu se sebe spláchnou, ale mláďata se v tom sajrajtu rochní až do té doby, než nastane čas jejich první koupele. Takové tučňáčí kuřátko k mazlení pro obyčejné lidi rozhodně není. To chce otrlé povahy a fanatické milovníky tučňáků.

Krill se svýma velkýma černýma očima je převážně průhledný, avšak jejich krunýře jsou jasně rudé anebo tmavě růžové díky malým pigmentovým flíčkům. Jejich trávicí systém je obvykle zřetelně viditelný a bývá jasně zelený od pigmentu mikroskopických rostlinek, kterými se krill krmí.

Samičky krillu kladou až 10 000 vajíček na jedno kladení, a když je příznivá konstelace hvězd a přívětivé podmínky, tak i několikrát do roka. Jakmile krill začne dosahovat dospělosti, tak se shromažďuje do velkých rojů anebo hejn rozprostírajících se kilometry každým směrem. V jednom kubickém metru vody bývá až 30 000 jedinců, tedy zhruba 30 kg krillu. Přes den zůstává krill zpravidla v hloubce a na povrch k hladině vyplouvá až za tmy.

Odborníci přes krill se dávají slyšet, že krill je vysoce inteligentní. Jeho chování, když plave v obrovském hejnu mnoha milionů jedinců, se podobá letu velkých hejn špačků, kdy celé hejno jako jediný organismus mění směr letu, anebo u krillu, plavby. Jakási kolektivní inteligence a komunikace, které i přes intensivní výzkum my lidé zatím nerozumíme (o hejnech špačků si přečtete např. zde). Takto se také dovedou inteligentně vyhýbat svým predátorům.

Tito ovšem nespinkají na vavřínech a na příklad velryba keporkak se naučila vytvářet jakési sítě z bublinek. Pod vybranou částí hejna krillu anebo ryb, na které má chuť, vypouští vzduch do kruhu, který stoupá hejnem k hladině. Část hejna, které je v kruhové „síti“, pak keporkak podplave, otevře svoji elastickou tlamušku zvíci malého automobilu, a jak vyplouvá k hladině, tak mu v ní mizí i část hejna krillu, průměrně 30 – 50 kg, tedy zhruba 30 – 50 000 jedinců. Tyto následně cedí přes kostice, vodu vrací oceánu a na kořisti si pochutná.

Tento druh lovu provozuje keporkak i skupinově. Rozhodně ví, co to je dělba práce. Skupina až dvanácti velryb si rozdělí úlohy. Některé začnou vytvářet kruhovou síť z bublinek vzduchu, zpočátku kolem 30 m v průměru. Jiné se potopí ještě hlouběji a nahánějí kořist k hladině. Kruhová bublinková síť se směrem k hladině trychtýřovitě zmenšuje a tak hustota kořisti se zvyšuje. Další velryby hulákají, jak to jen jde, a tak i zvukově je kořist hnána do sítě. Potom se náhle velryby obrátí směrem k hladině a rychle středem sítě s otevřenými elastickými papulkami zvíci velké výtahové kabiny nabírají, co jde. Následně vodu vracejí oceánu a kořist cedí přes kostice, aby si pochutnaly na dalším soustu (článek o krmení keporkaků i s obrázky najdete zde).

Krill je potrava nadmíru zdravá a výživná. V devadesátých letech minulého století jím byla dokonce krmena i ruská armáda z plechovek podobným těm se sardinkami a olej z krillu se za drahé peníze prodává v obchodech s různými zdravotními elixíry.

Krill a jeho zachování jsou důležité nejen ekologicky, ale také ekonomicky. Proto jsou věnovány značné částky na jeho výzkum. Na příklad Australian Antarctic Division, která má na starosti celý program antarktických aktivit Austrálie a která má své centrum v Kingstonu na Tasmánii, zde provozuje i velké akvárko krillu za účelem jeho výzkumu. Kdo má zájem, tak na tomto odkazu jsou jejich stránky na síti a zde i facebooková stránka, kde je hafo fotek a krátkých videí z jejich aktivit v Antarktidě.

Psáno 7/10/2018.

Ilustrační obrázky si můžete prohlédnout

přímo zde na Rajčeti

.