POTKANI: Podložka
To, že se se mnou rve o použité papírové kapesníky a je to boj v bojovém slova smyslu, kdy potkyška Besipka napíná všechny síly svého maličkatého tělíčka a přetahujeme se, to je ještě dobré. Ona se se mnou ale rve i o blbenky s hesly, poznámkami o úkolech a zatím jediné, co jí úspěšně odolává, jsou papíry formátu A4, které ne a ne prorvat deseticentimetrovými otevřenými dvířky. 
Připomíná mi to mojí první potkanku Macinku, která byla schopna bezostyšně ukrást před zraky všech kotletu z talíře na prostřeném stole. Tuhle jsme u ní v podestýlce našli i postrádanou flešku a prostě už konečně víme, kde hledat cokoli malého včetně tužek, sponek a dalších krámů.
V její klecičce je přízemí plné různých krámů, pod tím je netknutá podestýlka a mezi tím se válí zrní a různé jiné pochutiny. Nastláno je tam asi deset centimetrů různých pokladů, takže Besipka musí spát buď v prvním nebo druhém patře, protože na kelímkách od jogurtů a dalším bordelu se spí asi fakt špatně.
Včera jsem přišla ke stolu, zapnu počítač, a co nevidím. Na podložce za myší jsou dvě malá hovínka. Byla tam evidentně celou noc a čekala, až přijdu a objevím je. Besipka chrápe mezi svými krámy. Bane, už nespí, už otevřela jedno oko, už i druhé a kouká na mě.
Mžouravě kouká, proč jsem trochu naštvaná jenom přijdu do jejího království. Nevím, jestli rozumí tomu, že nadělat mi na podložku, která má gelovou područku a vůbec je user-friendly, je víc než drzá akce.
Bessy si zívne a protáhne se. "No tak co jako, podělala jsem ti podložku. Kam už jinam mám jít na velkou, když už mám svoje poklady všude. Přece nebudu chodit do nich, uznej."
Koukáme na sebe mírně jiskřivě, zatímco beru uschlá hovínka a vyhazuju je do koše. A najednou mi to došlo.
Kam by jinam měla myš chodit na záchod než na podložku pod myš...
Další články najdete na http://lucienne.cz
