Zvířetník Neviditelného psa
První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996ROZCESTNÍK: Marsa Shagra
V dubnu 2022 se mi podařilo přidat se k potápěčské výpravě a odletět k Rudému moři.
Marsa Shagra je letovisko na břehu Rudého moře mezi letištěm Marsa Alam a městem Marsa Alam.
Je specializované na potápěče, bazén byste tam hledali marně. Ale vše ostatní, jako jídelna se švédskými stoly, posezení uvnitř i venku, kafeteria, zastíněné posezení s lehátky, infocentrum, půjčovna výstroje i obchod se vším možným, tam najdete.
Samozřejmostí je zázemí pro potápěče, bazénky na máchání výstroje, prostor pro sušení, zamykací skříňky, plné tlakové lahve... A písek, písek je všude.
Nejen písek, i skály a kamení. Do místní zátoky určitě někdy tekla řeka či říčka, jednak ve směru dávného toku se kus od pobřeží najdou vlhká místa, na viditelnou vodu to ale nestačí. Zářez v terénu ukazuje geologické vrstvy s říčními oblázky. U pobřeží jsou vrstvy mořských fosilií, hladina moře byla kdysi o pár metrů výš. Podle dosavadního pátrání někdy před 10 000 lety.
Bydlet se dá ve stanech, domečcích zvaných HUT, případně v jejich luxusnější verzi.
Potápění je neomezené, vezmu si lahev, nastrojím, obléknu se, s buddym se zapíšeme na tabuli, zda se jdeme potápět na sever nebo jih, kolik je hodin, kdy se vracíme a odkráčíme do vody. Po návratu naši řádku smažeme. Kdyby ne, budou po nás pátrat...
Počasí nám nakonec přálo, ani když pár dní dost foukalo, zákaz potápění nebyl (mohlo by se to stát...).
Dokonce jsme i vyjeli větší lodí z Marsa Alam do delfíní rezervace. Bylo větrno a vlny, delfíny jsme viděli a potápět jsme se také mohli. Ale ne s nimi, s delfíny bylo jen šnorchlování.
Viditelného života na souši není mnoho, ptáci, gekoni, zřejmě nějací drobní hlodavci, komáři... v moři toho žije mnohem víc.
K resortu patří tři psi, kteří se povalují na písku ve stínu potápěčského centra a v noci spí na venkovních lehátkách pro hosty :-). Lidí si nevšímají.
Také byly k vidění tři kočky, mourovatá, černobílá a veliký zrzavobílý kocour, který nás v časném ránu po příjezdu, ubité nočním letem, vítal v recepci. V dalších dnech jsem po něm pásla s foťákem, neúspěšně... Ne že bych ho nepotkávala, ale nikdy jsem v tu chvíli neměla foťák při ruce. Nakonec jsem bídnou fotku ulovila na tablet k ránu při odjezdu...
Doufám, že jsem tam nebyla naposledy.
Podívejte se radši na fotky tady na Rajčeti.
Foto: Jajka
Vše potřebné zjistíte zde...