Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Děkuji za novoroční přáníčka, jsou všechna moc krásná Přeji všem Zvířetníkům zdravý a úspěšný rok a přání, abychom si společně užili další rok rozmanité celoroční plavby s naší milou, úžasně obětavou kormidelnicí Likou, která si zaslouží velikánský dík

No a dneska je to také jedna fotka hezčí, než druhá ! Plyšový ušák a opeřený "králiček", Najtík ve velice apartním zimním kabátku, vánoční stromeček pod hvězdičkami, úúúžasná sada ozdobných pejsků a Denis, který vypadá velice spokojený a snad už si na nedávnou operaci ani nevzpomene. No a ten vlk i takhle nadálku musel být dechberoucí zážitek - na té prvné fotce, kde se vynořuje z lesa, to bych asi nejprve váhala, zda nemám očí šálení, zda je to opravdu vlk

Je sice Silvestr, ale pátek, takže napíšu, že včera jsme konečně měli k večeři kuřecí čtvrtky "a la Lika" - recept na křidýlka. Pomazané (včetně majoránky) jsem maso dala přes noc do lednice, včera pak šoupla do trouby. Čtvtky (4) byly dost macaté, tak jsem pekáč nejprve zakryla, po hodině odkryla, aby se udělala kůžička. Vypeklo se hodně šťávy a tuku, tak jsme to slila, po ustání vrchní tuk odlila a šťávu trochu zahustila. Manžel nerad obírá kosti, tak jemu jsem tu - na pohled krásnou - čtvrtku pokazila vykostěním. Já naopak kosti okusuji a "cucám" ráda, tak jsem si ji dala na talíř celou. Měli jsme k tomu rýži a bylo to výýýborné, kuchyň pečením celá provoněná. Zbylé dvě čtvrtky budou k večeři dnes.

A ještě. Vave se zmínila, že by si chtěla vysadit divolá rajčata. Mně tu vzešlo jedno seminko samo Někdy červenci, kus od záhonu, u keře růžičky jsem si všimla, že roste větvička rajčete. Divila jsem se, kde se tam vzala, ale nechala jsem ji růst. No a ta jedna "větvička" vesele košatěla a rostla do šířky až z ní byl skoro metr široký (rozplazený) přízemní keř. A na něm hrozny mini rajčátek (velikosti velké borůvky). O existence divokých rajčatech jsem se vůbec prvně dočetla právě tady, když tu o nich někdo mluvil. A tak mě napadlo, že by tohlo mohlo být právě divoké rajča a koukla jsem na net. A opravdu to je. Asi ho někde sezobl pták a u nás "upustil" semínko. Z toho jediného keříku jsem postupně slidila určitě sto rajčátek. Sklízela jsem je hodně zralá a rovnou do pusu - úžasně sladká. A protože jsme tu ještě neměli mrazík (dnes a včera je tu dokonce +26), keřík sice už částečně začíná usychá, ale rajčátka ještě nedávno dorůstala a teď postupně dozrávají - a já je chodím mlsat. Z několika jsem si vymačkla semínka (velikosti máku) a zkusím je zjara znovu zasadit. Ale i tenhle keřík tam nechá, třeba se sám "namnoží", nebo nějaké semínko, které přezimuje. Stejně normální keřík rajčete mi nikdy nerostl tahle dlouho, Takhle rajčátka jsou pro mne nový objev a pokud budeš Vave mít možnost, zasaď si je, tvoje vnoučata jejich sklizením budou nadšená.

Maričko, ať žijí rajčata a chlupatci, ať žijete!