PORTRÉT: Micinka

Datum narození: Narodila jsem se 12. 9. 2004. Vzali si mě dva mladí lidi na studiích, kteří snad i uvěřili, že jsem kočka orientálního typu. Měli mě moc rádi, všude jsem s nima jezdila, prostě jsem byla členem domácnosti. Ovšem dvounožci dostudovali, a začali zakládat rodinu, až ji rozšířili celkem o 2 nové členy, a já? Já začala žárlit... Asi tam toho bylo trošku víc, a nakonec bylo rozhodnuto, že musím z domu. Tak jsem se dostala do jednoho kočičího depozita, kde se snažím vládnout.

Co baštím: granulky, konzervy, kočičí tyčinky, a co si kde ukradnu. A baštím moc ráda, taky nejsem žádné hubené orientální vyžle ale pořádný kus kočičky.

Oblíbená činnost: vládnutí - vládnu s chutí všemu a všem. Po příchodu do depozitu jsem chtěla vládnout i dvounohé, nepouštěla jsem ji do postele, útočila jsem na ni, prostě jsem byla kočka lidožravá. Libovolná manipulace se mnou byla jenom pro odvážné fajnšmekry, i kápnutí Profenderu za krk museli dělat dva, kteří mě chytli do podběráku, seděli na mně, a já s nima poskakovala po místnosti... Taky vládnu domácí kočce Petře. Chtěla jsem vládnout i depozitnímu Santiagovi, ale ten se potvůrka nedal, jednak byl stejné váhové kategorie, a jednak jako správný kocour splachovací považoval vše za hru, čímž mě teda pěkně pil krev. Nebo nepěkně?

Jinak na hry moc nejsem, ale zato dokážu dokonale dekorovat. Kdykoliv a kdekoliv. Krásně si lehnu třeba nahoru na linku nebo na gauč, a zdobím. A tvářím se jako mazlivé krásné neviňátko.

Se svým člověkem se po jisté době i mazlím, a dokonce i když chce daný člověk (ale musí chtít ve stejnou dobu, kdy chci i já).

Čím se můžu pochlubit: Slyším, slyším vše, a slyším až moc, ač jsem celá bílá.

Kde teď momentálně bydlím: v Praze, v Podbrdském depozitu u Ireny, ale hledám si někde definitivu, kde bych byla pokud možno jediným opečovávaným miláčkem. A samozřejmě do klidnější domácnosti, bez dětí, či s dětmi odrostlými.

Další fotky najdete zde