Neviditelný pes První český ryze internetový deník. Založeno 23. dubna 1996

Lucko, já věřím! :-)) Já se poroučela k zemi z bezvadného koně, v kroku, když lehce odskočil do boku (lekl se). On jemňunko odskočil, já sebou řízla, jak pytel brambor. KOník zůstal stát a udiveně na mě zíral, co dělám na zemi :-D A to bylo v době, kdy jsem dokázala vysedět i "kočičáky" bez sedla. A znám darebáka, co na jízdárně našlapoval jako baletka, aby nezakopl. Malé děti se na něm učily jezdit. Byl spolehlivý, 100%. Při vyjížďce do terénu se změnil v ďábla, který nedal pokoj, dokud jezdce nesundal. Dostávali ho "nováčci" při první vyjížďce. Byla to taková jízlivá pomsta. Nejlepší bylo, že ten lump setřepal jezdce na zem a když se daný člověk dlouho nezvedal, tak k němu přišel a začal do něj šťouchat čenichem, ať vstane. Takže jezdci znalí mu to vraceli tak, že zůstali schválně ležet. :-))))

vítám Tě v Portrétech, moc koníků se tu neobjevuje, a tak je dobře, že o Tobě Tvoje panička napsala. Jsi velká fešanda a s paničkou Vám to dohromady moc sluší.

Já, bohužel, patřím k těm, co mohou jen tiše závidět, protože jsem nikdy na žádném koníkovi neseděla, a asi už to tak zůstane. Protože se mi ale koně moc líbí, sleduji alespoň dění v dostihovém sportu. Už brzo začne sezóna !

Mohla bys třeba, Ladynko, trochu pošťouchnout svoji paničku, aby nám příště napsala, jak jsi běhala na dostizích.

Já chci taký konííííkáááá ;-) Ach jo, bohužel jsem větší magor, než jsem doufala, a šanci koupit si svoji kobylku jsem si nechala proklouznout mezi prsty :-(

Ladynko, přeji Ti spoustu krásných toulek přírodou, spolu s Tvojí paničkou a doufám, že nám brzy zas napíšete, co jste spolu zažily :-)))

Lajdinka je fakt nádherná a moc jí přeju, že jí druhá polovina života tak krásně vychází, ale kdo je to útulkáčka Káča ? Já mám doma útulkáče pesy, takže je to taky pejsková nebo kočenka ?