Zdena b.p. 9.1.2009 17:14

Milí Blážovi,

Moc se těším, až se s Bubíčkem seznámím. Že ho budu smět pohladit. Teda když jeho veličenstvo bude příznivě nakloněno. Víš, na té třetí fotce je opravdu jako bůžek z Egypta.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bětuláskovo! 9.1.2009 16:51

OT - minipsí.

Vstala a vyšla dnes (tedy klouzala) jsem do města v hluchou hodinu. I městské hodiny ukazovaly půl třetí, kolem páté a něco před devátou, čtvrtou stranu jsem neviděla na tomtéž stojanu, nestihla se mi natočit, asi by ukazovala půl osmé nebo tak - :-) - bylo to ráno opravdu mrazivé a spěchala jsem do tepla. Potkala jsem mnoho psů, kupodivu za celý den jen jednoho oblečeného, toho zmíním závěrem. První, na mostě přes řeku, krátkosrstý jezevčík, evidentně nijak netrpěl - šli s pánem nejspíš jen 200 metrů pro rohlík. .-)

Nad řekou se vznášela mrazivá mlha. Znáte to, je takový mráz, že ledy ani nevznikají ani nepukají: svět prostě stojí. Dokonce i nad naším uzounkým náhonem, léta zušlechťovaným, se vznášela malinká mrazomlha a jí jsem procházela, čumák obalenej šálou. Krásné! A proti mně, po stezce v zimě nedoporučované - asi protože krásné  -  šli dva volně ložení psi. Nádherný ohař! Zvlášť v tom podnebí a barvě okolního světa jeho šedohnědé znaky byly jen k úžasu. Byl jedním slovem NÁDHERNEJ a druhým rozumnej a dospělej - klidně mne minul (až jsem si připadla hůř než patník, že mne ani neočuchnul. Což jsem si přála.) a pak přiběhl mladý vlčák. Také mne ignoroval. (Asi někam vznesu stížnost! Svému tvůrci nebo tak nějak.) Čuchal jako jeho kolega k zemi, kamenům a stromům - a pak jsem potkala paničku, poměrně mladou dívku, hezky okšírovanou vodítky od těch vypuštěných, až přemrštěně dobře vychovaných psejků.:-)

Až odpoledne jsem potkala další pesíky, to skoro na půl hodiny i někde tálo, a smekám podloubím z náměstí a starší dáma se jen tak tak trefí do shora klouzajících dívčin. Ještě se jim omuvila (holky měly kozačky a myslely jen na sebe, jak to v mládí bývá), dáma měla holiny a vedla maltézáka. Maltézačku. Měla svetřík, spíš rukáv, neuměle spletený lidskou rukou, asi rukou paní. I zdáli bylo vidět, že je ten rukáv neumělej. Jenže ta paní říkala: "Už jen deset minut a jsme doma, Adélko!" a tak vím, že kvalita rukávů je naprosto nedůležitá, když Adélku někdo miluje.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Matylda 9.1.2009 16:46

Borůvka je lupič

Po prochajdě Borůvka dostala misku granulí, kterou spráskla. Za chvíli se vloupala do tašky s nákupem, kterou Kačka zapomněla uklidit. Roztahala všechno ven, papírové utěrky odvrhla, vyžvejkla kus chlebové střídky, sežrala jeden rohlík a ve chvíli, kdy jsem přišla, se dobývala do balíčku s anglickou slaninou. Ten už nestihla...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Louk 9.1.2009 16:34

Milá Blážo, kouzelný mimozemšťánek

ráno jsem jen nedočkavě a ve spěchu nahlídla, ale stejně jsem se musela žulit. Teď jsem v klidu prohlídla fotky a videjka a je mi krásně na duši. Z Tvého vyprávění čiší tolik vzájemného pochopení a lásky . Bubíček báječně zapadl do vaší terapeutické smečky. A Krejg s Mařenkou zaslouží pochvalu, jak ho krásně přijali. Obzvlášť Mařenka mohla trucovat podstatně dýl. Fotky se Ti moc povedly a půlnoční bubáček je majstrštyk. Doteď jsem na kočičí naháčky blíž nenarazila, ale čím víc na ně koukám, tím jsou mi milejší a po videjku už úplně chápu Tvé okouzlení . Přeju vám všem pospolu spoustu radosti .

Ještě ke zrůdičce. Jasné názory už k tomuhle děsnému výrazu padly. Používám ho velmi zřídka a výhradně k označení duševního stavu lidské bytosti. Kdybychom měli všichni stejný vkus, nebo nedostatek respektu k názorům jiných, mohlo by to tu vypadat jako v Mordoru.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

veram 9.1.2009 16:26

Egyptská sfinga

Bubíšek je krááásný i když je nahatý a tedy značně neobvyklý. Na Kreiga jsem si zvykla, nedovedu si představit, že jsem ho neznala a stejně to bude i s Bubíškem.

Ale hlavně : všecko nejlepčejší, Zano!!!!!! Zdraví, pohodu, spokojenost a všecko nej nej nej naší skvělé strážkyni pokladu! Blahopřeji tedy blaho přeji

• reagovat
• nahlásit příspěvek

štětinka 9.1.2009 16:08

supr povídání

A mně zbývá jen dodat, že stejně recesivní gen má i holé morče, t.j. skinny

Pokud se zkříží holé s holým, jsou všichny potomci holí. Pokud se připustí holé a osrstěné. Pokud se zkříží holé a osrstěné. Vzniknou chlupatá morčata,co mají v genové výbavě potvůrku pro "holost" (vlohu). Pokud se zkříží dvě s touto vlohou, vznikne 50% holých a 50% s genem. Pokud se připustí jedno s vlohou a jedno normální chlupaté, vznikne polovina s vlohou a polovina normálních chlupáčů,..... Toto samozřejmě je teorie. V praxi se v jednom vrhu může objevit více nebo méně toho daného genu,a le v dalších vrzích se do "dohoní"

Jinak zdravím, peču švestkovej koláč a knedlo zelo

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Bětuláskovo! 9.1.2009 15:59

OT - nikoli zcela!

Nad tím bádavým Bubičím ksichtíčkem se každej kočkař zadumá, i já zadumala, a vyplynulo, takhle při pátku:

- och, jak nás ty kočky mění. Když před rokem touhle dobou brněnský kámoš hledal v regálech a na můj dotaz 'cožeto' odvětil, že vhodný kočkolit, mohla jsem se coby lingvista u toho výrazu umlátit smíchy. Dokonce jako někdejší vegetarián jsem přežila, že absolvujeme prohlídku Špilberku a v kapsách nám šustí sušené drůbeží pařátky a rybičky. Natož ty návraty z vináren v noci taxíkem s dvěma opicemi a pětikilovkou dotyčného kočkolitu. Koneckonců, když jsem se věnovala akvaristice, broukům, ptáčkům či ještěrce či nádherné Kes(!!), taky jsem provozovala různé nechutné disciplíny...

Dnes odpoledne mne má kočička pobavila několikrát. Jednak chodí kontrolovat, jak vyhrabávám zachůdek - to vám asi dělají taky, ty vaše. Jenže ona tam hned po úklidu zajde a drásá, já už naučeně vezmu pytlík a lopatku a jdu nabrat další placičku a prd, žádná tam není. Jen to po mně rovnala. :-) Vzápětí jde hrabat potřetí. Postavím se na práh; už VÍM, že placička není, a přísně hledím svrchu na kočku krčící se mezi záchůdkem a mýma nohama. Je přikrčená, ale bleská na mne rozjařenýma očkama. "Tak jak? Budeš hrabat nebo né, paníku?"  Nadechnu pomalu ústy: "...háá..." A ještě než vypustím něžné: "Ty Berdo jedna, ty jsi ale uličnice..." nebo rádoby přísné  "Koťoťo, příšerko, bubiky" - rozhodne se pro druhé a odpeláší. Však ona za tři minuty zas připeláší, je napucnutá, je v teple a cloumají s ní všichni čerti. To je Bětulka.

Napadlo mne deset podobných oblastí a činností, jako jsou ty záchůdkové, a to do jednoho komentáře nenacpu. Už teď mi to píše, že zbývá za sotva 300 znaků. Článek o tom snad ani psát nechci, to jsou běžné lidskokočičí zvyklosti, které všichni znáte... Jen jsem před chvílí nosila vrtulku Bětulku v náruči a zpoza oken jsme koukaly na zamrazenej svět a šeptala jsem jí do kožíšku: "Ani nevíš, jakou jsi měla kliku. Radši nemyslet na ty, co ji právě nemají.".

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Kačer 9.1.2009 14:18

Já mám ráda plešatce i chlupatce

akorát Šítu, plešatou kočku mé bývalé kolegyně jsem fakt nemusela...teda já ji jo, ale ona mne ne. Jednou jsem ji přišla nakrmit, protože paničku měla v nemocnici. Odemknu...vlezu dovnitř "Šššššíííííto, masííííčko" nic lákala jsem ji různě, kočka nikde, dala jsem ji do misky a mám se k odchodu. Beru za kliku a v tom mi přistálo cosi na hlavě, jak já se lekla, Zdenka měla nad dveřmi takovou poličku, o které jsem neměla tušení a na zdi různé prolézačky kočičí, mrchoid se schoval tam a celou dobu mně pozorovola a pak mně hupsla na čepici. Čepici jsem zahodila i s kočkou a slíbila jsem ji, že PŘÍÍÍÍŠTĚ s sebou vezmu Andulu, neudělala jsem to, ale příště, děvenka plešatá seděla způsobně u mističky mile vrkala...teda...až na ten pohled

• reagovat
• nahlásit příspěvek