28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

PORTRÉT: Ajvík

Jmenoval se Ivon Bohemia Toras. Byl to pejsek, přesněji erdelteriér. Narodil se 22. 9. 1985.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Helena 16.2.2006 22:03

Milá Lído,

Krásný článek a kdybychom nevěděli, že máš smečku milovaných kavkazáků, tak by nás moc rozesmutnil. Ale já i celá moje chlupatá psí banda víme, že Tě tvoji pejskové nenechají stýskat.
Ať nám to štěká!!
psiman 15.2.2006 20:45

Moc pěkné

Erdalové jsou super. Měli jsme známou, jejíž erdalek se rád vyválel v tom, no, jak se to řekne slušně? Jednou se mu to povedlo tak, že si to h.. , chci říct exkrement nacpal do ucha. Na můj dotaz, co s tím, mi známá odpověděla:"No, nic s tím nešlo udělat, museli jsme to nechat aspoň týden vysmrádnout!" Pes to byl fakt bezvadný, nekonfliktní sebevědomý krasavec.
Heduš 15.2.2006 16:26

Lído

přečetla jsem si to už ráno, ale tak jsem se tu poté rozbulela, že jsem se musela jít projít ven. Ajvík byl bezpochyby tvůj osudový pejsek a je neuvěřitelné, jak jste si byli souzeni. Vave to napsala skutečně krásně :o)
Lída Š. 15.2.2006 11:42

Děkuji:-)

Od rána tady bulím nad komentáři. Děkuju, děkuju vám všem
Ještě tak dodávám, že když mě v noci vzbudí ošklivý sen - ještě teď šátrám rukou vedle své postele, kde měl Ajvík svůj pelíšek.........
A jeho milovaného koníčka mám doma, nedokázala jsem ho vyhodit, i když už dávno, ještě za Ajvíkova života, ho Nastěnka připravila o hlavu....
Kačer 15.2.2006 12:11

Re: Děkuji:-)

Milá Li, já mám schovaný obojek po naší Dianě, fence ohaře, která zemřela v mých 14 letech, resp. jsme ji s tatínkem museli odvézt na veterinu a nechat ji utratit, protože už více méně nechodila a měla metastázy v páteři. Nikdy by mně nenapadlo ten obojek dát třeba Andule, nechala jsem si ho, protože to byla moje kámoška, když jsem byla malá a rostla se mnou a pokaždé když vidím někde venku německého ohaře tak si na ni vzpomenu. Vůbec netuším co bude až tady moje Bamba Andula nebude...ráno jsem byla na veterině, a nevypadá to vůbec dobře :o( zakázala jsem si brečet, protože to Anče nemá ráda a je pak smutná, ale nějak se mi to nedaří.
Iva 15.2.2006 13:31

Kačírku

držim ti pěsti a utírám slzičky :-( Já už taky vím, jak to bolí. když chlupatec odejde...
Vave 15.2.2006 13:37

Kačíííí moje,

to jsou smutné zprávy, ale budu držet palce ze všech sil. Andulka je tak prímová pesa!
Po Píďulce mám dovolenkový i městský obojek i její medaili - rozuměj, psí známku ....
Kačer 15.2.2006 13:54

Re: Kačíííí moje,

Já pořád doufám, že to ta moje ustaraná beruška zvládne, ale prognóza není dobrá a už se to začíná projevovat i venku, prostě nezvládá to co zvládá před pouhými dvěma měsíci. Včera večer ji bylo opravdu špatně tak jsem spala obtočená okolo jejího pelíšku na karimatce. Přišlo to nějak rychle, ale v pondělí přijede sestra Brianovy maminky, ona je vyhlášená Skotská veterinářka tak ji zneužiju. Mám kopii Andulčiny zprávy, už ji překládám, tak mi snad paní Julie poradí! Ona Bamba je opravdu silná pesa tak moc děkuju za držení palců a tlapek Vašich psích kámošů, teď to opravdu pořebujeme. :o(
Hela S. 15.2.2006 14:14

Re: Re: Kačíííí moje,

Držíme všechny tlapky a věříme, že to Andulka zvládne. Názor jiného veterináře je dobrý. Možná paní Julii napadne něco, co nenapadlo Andulčina veterináře, a co Andulce pomůže. Mám pocit, že je teď období, kdy se zdravotní problémy zhoršují. Snad se to s příchodem jara obrátí zas k lepšímu. Držte se obě!
Vave 15.2.2006 14:57

Kačí, nechci plakat,

ale slzy se mi tlačí ven ... Ale věřím, že paní Julie pomůže milé Andulce, která má na tváři všechnu starost světa a je tím moc kouzelná.
Kačer 15.2.2006 15:40

Re: Kačí, nechci plakat,

Alenko moc děkuju, ona je vážně ustaraná :o) teď tady vykukuje z pod stolu a valí na mně ty svoje kulatý oči a já si vůbec nechci připustit, že by mi mohla tak brzo odejít. Ta prognóza je na půl roku! A operovat se to PRÝ nedá nebo nechce :o( achjo, ale ona toho vydržela už moc tak snad i teď...
Heduš 15.2.2006 16:23

Re: Re: Kačí, nechci plakat,

Kačere všechna slovíčka útěchy byla řečena, já se k nim připojuju a držím vám oběma hrozně moc palečky. Bamba ví, že musí ještě Majora pořádně vychovat, tak se neboj, že to vzdá dřív! :o)
Vave 15.2.2006 17:30

Kačenko, naděje vždycky umírá poslední!

Andulka je veliká bojovnice a tak moc miluje Tebe, Briana a Růženku, že to určitě zvládne! :o)
psiman 15.2.2006 20:53

Re: Re: Kačíííí moje,

Taky moc držíme tlapky a palce. Já vím, jak mi bylo, když jsem Dinovi objevil podivné boule v podpaždí. Docela dlouho jsem se bál jít k veterináři, ale nakonec jsme šli. Byly to naštěstí "jen" stařecké bradavice, ale vyděšenej jsem byl z toho dlouho. Pozdravujte od nás A+A.
Beňa 15.2.2006 14:36

Re: Re: Děkuji:-)

Strašně moc držím Andulce pěsti .
Zdena bez psa 15.2.2006 14:56

Re: Já taky

Fallowa 15.2.2006 15:12

Re: Re: Děkuji:-)

Rovněž držíme palce i tlapky,aby se Andulin stav zlepšil!
Lída Š. 15.2.2006 15:25

Kačírku, já taky.

zana 15.2.2006 17:00

Re: Děkuji:-)

Já taky, tohle předjaří je těžké pro nemocná zvířátka (i lidi)...
Irena 17.2.2006 15:01

Re: Děkuji:-)

Měla jsem 16ti letého stříbrného trpasličího pudlíka Jeffa, obojek nosím stále s sebou na svazku svých klíčů, s hračkami a mističkou jsme ho pochovali, zabaleného v mém svetru, ve kterém rád spával. Po roce jsem si vzala z útulku zase pudlíka Trevise, který jak se mi zdá byl u Jeffa na školení, co a jak. Nebo že by převtělení?!
Lída Š. 17.2.2006 15:57

Ireno:-)

To samé si říkám o Darlence. Mámu Nastěnku nepoznala, nemohla nikde pochytit její zvyky, její výraz v obličeji, smějící se oči...A je to ona, kolikrát se až leknu jak moc je to Nastěnka....
Irena 21.2.2006 9:15

Re: Ireno:-)

Na psech je akorát jeden průšvih: že za svůj život zažijete několikero psí umírání. Cítíte v ruce to ťuk,..ťuk,........ťuk,...... a pak už nic.                  Irena
Kačer 15.2.2006 11:04

Tak nevím proč tu bulím?

Oni ty "erdeláčci" mají něco do sebe. Brianovi rodiče měli 4, po sobě a historky, které vypráví jsou báječné. Milá Lído, napsala jsi to moc hezky a Ajvík s tebou musel být moc rád, když se dožil tak parádního věku :o) no, kdo by s takovou príma ženskou rád nebyl :o))
PVc 15.2.2006 10:58

Díky

Ajvíku, díky za tvou paničku, díky za to, že můžu díky ní mít tu nejúžasnější psí kámošku na světě, naši Mišulku..........
 
A už toho všichni nechte, jak to vypadá, když do telefonu bulím!
Jarka F. 15.2.2006 10:44

Li!

Přestože Tě znám móc dlouho - nebo možná právě proto - nenapadla mě ta správná slova pro krátký komentář. Takže bych se ráda připojila k tomu co právě napsala paní Vave, sedí to jak prdel na hrnci :-)
Your sincerely,
Jarka
Vave 15.2.2006 10:24

Moje milá Li,

je dojemné a krásné číst o tom, jak jste se s Ajvíkem navzájem báječně vyléčili. :o)
Až jednou, za hodně a hodně dlouho, otevřeš vrátka na tu báječnou nebeskou louku, Ajvík bude určitě jeden z prvních, kdo Tě přijde uvítat ... kousek za ním Nastěnka i Káča ... a taky Jenny ... nikdy tam nebudeš osamělá a smutná ... jako nejsi ani tady na Zemi. Protože báječní lidé nikdy nejsou sami.
zana 15.2.2006 10:22

musel být úžasný!

a je to moc krásně napsané.
Což mě přivádí k myšlence: nedali by se k příspěvkům uvádět nějaké značky, třeba :
jedna hvězdička - lze číst kdykoliv
dvě hvězdičky - budu se smát jako magor
tři hvězdičky - budu brečet a hlasitě popotahovat .
 
Fallowa 15.2.2006 10:11

Díky za

krásné a dojemné vyprávění - zasloužili by jste vyznamenání za statečnost oba!Ajvík in memoriam.Dožil se u Vás 16 let - to je velmi vysoký věk pro pejska - je vidět,že Jste se o něj starala velmi dobře a on o Vás taky.Rozhodně si Ajvík zaslouží vzpomínkový portrét a Vy obdiv!
Beňa 15.2.2006 9:06

Milá Lído,

na roli Ajvíka ve Vašem životě jsem už v některém Vašem příspěvku narazila. Jsem moc ráda, že díky portrétu jsem se s Vaším osudovým pejskem seznámila blíže. Je to velmi silný příběh, díky za něj. Ta fotka s pacičkou na stole je úžasná, dojemná a symbolická... Podaná psí pacička, to je dar (samozřejmě i podaná lidská ruka)...
Bláža 15.2.2006 9:03

V přátelství

se zvířaty je veliká síla. Jsou úžasní a Ajvík byl krásný pes. Paní Lído, máte můj obdiv za tento portrét.
 
Ještě jednou bych chtěla poděkovat paní Hele S za uveřejnění benefice na umístění pejsků z útulku ve Zlíně na stránkách Hadopasů. Díky.