26.5.2022 | Svátek má Filip


ZANINY CESTY: Wroclaw, Vratislav, Breslau... a nejhorší jsou trpaslíci

3.11.2016

Nemám ráda počešťování místních jmen, takže podobně jako neříkám Nový York, nelíbí se mi ani říkat Vratislav, i když tohle jméno Poláci znají – konec konců město bylo dlouhých 400 let součástí zemí Koruny české (až do roku 1742, kdy ho Marie Terezie prohrála ve válce s Pruskem).

Ale hodně překvapivé pro mě bylo, že Polsku tohle město připadlo až po 2. světové válce, v níž Wroclaw (resp. tehdy německá Breslau) dokázala tři měsíce vzdorovat postupující Rudé armádě, déle než Berlín. Při tom obléhání se více než tři čtvrtiny města proměnilo v ruiny. Bohužel to znamená, že valná část památek není tak docela autentická.

Rynek

My jsme se sem vypravili s tím, že by bylo dobře letos vyjet alespoň za humna (a čtyři hodiny v autobusu jsou až až). Měli jsme jasný plán – Staré Město, Tumský ostrov, botanická, možná ZOO a trpaslíci.

Staré Město je hlavně Rynek – obrovské středověké náměstí s nádhernou gotickou radnici obklopené malebnými domy (jejichž podobu většinou rekonstruovali v padesátých letech minulého století). Druhou dominantou náměstí je moderní fontána z roku 2001, kterou prý místní moc nemilují. My nejsme místní, takže se nám docela líbila.

Kostel sv. Máří Magdaleny (lávka)

Co je ve Wroclawi nepřehlédnutelné, jsou kostely. Ponejvíce gotické, cihlové (jasně, kde v té ploché krajině brát kámen). Pro našince odchovaného barokem jsou dost studené, ale při troše hledání se zajímavý detail vždycky najde, třeba můstek, který ve výšce nějakých 45 metrů spojuje dvojici věží kostela sv. Máří Magdaleny. Podle pověsti ho musí zametat duše panen, které sváděly muže jaksi ze sportu, tedy aniž by se za ně chtěly provdat.

Tumský ostrov (česky se to překládá jako dómský) je nejstarší část města, najdete tam převážně církevní objekty. Je zajímavý kromě jiného tím, že to žádný ostrov není. Kdysi byl – Wroclaw totiž postavili v meandru řeky Odry, do které se tu vlévá několik dalších vodních toků. No a inženýrské práce za ta staletí vykonaly své.

Tumský ostrov

Musím přiznat, že když jsme tam chvíli chodili, už na mne sakrální architektury bylo moc a těšila jsem se do botanické zahrady, která na Tumském ostrově sídlí taky. Nádherně barevné úlovky kazilo jen to, že byl nehezký den, sychravý, šedivý (a ukrutně studený, ráno naše první cesta za poznáním vedla do krámu pro rukavice).

Botanická zahrada

Vraceli jsme se kolem Grunwaldského mostu, který taky stojí za vidění, Franta tam nadšeně fotil detaily - u nás moc řetězových mostů není.

řetězový most

Došli jsme až k Památníku bitvy u Raclawic. Odehrála se v roce 1794 na začátku povstání Poláků proti Rusům. Poláci zvítězili (jestli jsem to správně pochopila, Raclawice byly v té době pod vládou Ruska). Když se řekne panorama, vybaví se vám zřejmě bitva u Lipan a Luděk Marold. Tohle je podobné, jen o dost větší (15 x 114 m). Plátno bylo dlouhá desetiletí schované, za totáče se jaksi nehodilo oslavovat vítězství nad Rusy. Dneska je to pro Poláky významné místo, kde se na vstup stojí fronty.

Když jsem zmínila ty Lipany – za povšimnutí stojí taky to, že polské panorama oslavuje vítězství. My jsme u Lipan jaksi... prohráli, že. Inu, kulturní odlišnosti.

Památník obětem z Katyně

Což mi připomíná, že jsme potkali taky několik památníků věnovaných obětem stalinismu, obětem v Katyni a vůbec dobám nedávno minulým.

V sobotu vysvitlo slunce a my jsme se vydali po nábřeží směrem k ZOO. Mám z toho úžasný zážitek – v klasicky placaté polské krajině vede přes Odru a několik jejích ramen kabinková lanovka!

moderní sochy na promenádě

Když jsme došli až k ZOO, usoudili jsme, že se nám dovnitř zase až tak moc nechce (přiznám, ulakotili jsme se, vstupné není zrovna laciné) a místo toho jsme šli prozkoumat další pozoruhodnost – Halu století. Věděla jsem o ní už z domova, ale zaujala mne, až když jsem ji přes ulici od ZOO viděla na vlastní oči. Je to nejstarší modernistická železobetonová stavba na světě (1912-13). Okolo je park s pergolou a veliká vodní plocha s fontánou. Celkový dojem je podobný jako pražské Výstaviště a Stromovka dohromady, příjemné místo. Seděli jsme u prosklené stěny restaurace, pili kafe a koukali na vodotrysky a pestré podzimní barvy kolem. Pěkné to bylo.

Vodotrysk u Haly století

Abych nezapomněla na trpaslíky. Je to - kupodivu novodobý – symbol města. První trpaslík se objevil v roce 2001, pořádně se to rozjelo až po roce 2005. Dnes je prý na ulicích Wroclawi asi tři sta trpaslíků, kteří dělají to, co obyvatelé města – koukají na televizi, čtou noviny, vybírají z bankomatu (toho nemám a mrzí mě to, šli jsme kolem a nevšimli si).

Trpaslík z Vězeňské ulice

Jsou kouzelní, vtipní, dojemní i sarkastičtí. Až dodatečně jsem zjistila, že existují i mapy a aplikace na jejich vyhledávání, takže tři stovky jsme jich opravdu neviděli, ale asi to ani není nutné.

Po praktické stránce – lidé jsou příjemní a vstřícní, všude se domluvíte. Wroclaw na krátký výlet rozhodně doporučuji.

Další fotografie z Wroclawi si můžete prohlédnout tady na Rajčeti.

Fotografie trpaslíků a dalšího wroclawského výtvarna najdete v samostatném račatovém souboru zde.

Zana Neviditelný pes


Chcete zpevnit tělo? Vyhrajte unikátní gely značky bioten
Chcete zpevnit tělo? Vyhrajte unikátní gely značky bioten

Plavková sezona pomalu klepe na dveře a my pro vás máme speciální soutěž o zeštíhlující gely od přírodní značky bioten. Stačí se jen přihlásit.