Neviditelný pes

PSI: Všecky druhy psů – část 1. – Plemena

11.6.2018

Ne, to není hrubka v titulku, ale hlavní název knihy z roku 1903. Knihu jsem si koupila před pár lety na základě zmínky v nějaké internetové diskuzi a připadá mi hodně zajímavá tím, že jsou v ní věci nejen poplatné době, ale i věci, které by dnešní člověk v době rakouské monarchie před více než 100 lety nečekal. A samozřejmě spousta zajímavostí o psech a kynologii a chovatelství vůbec.

Veškeré citace (uvedené uvozovkami), fotografie a obrázky v tomto článku jsou z knihy:

Všecky druhy psů slovem i obrazem.

Popisy a vyobrazení veškerých druhů psů k užitku, lovu, okrase, hlídce i obraně, jakož i zevrubný návod pro výchovu, plemenitbu, ošetřování i výcvik všech rodů psích, i pro léčení všech nemocí a chorob psů.

Nezbytný rádce pro každého majitele a milovníka psů se 242 ilustracemi.

Napsal Václav Fuchs.

V Praze 1903. Nákladem časopisu Svět zvířat - tiskem knihtiskárny Binko a Zika v Praze.

Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

Na úvod je krásná báseň, zřejmě dílo autorovy dcery nebo ženy:

„Je to jen pes! říká se s pohrdáním

o tvoru tom, který jesť věrnosť sama,

i splácí se mu za ni ranami a láním,

ač nejlepší to přítel mezi náma!

Pes to je přec, který nám domov chrání,

jest dětí našich strážným andělem!

On teskní, když se nemoc na nás sklání,

a zmírá zármutkem, když smrť nám údělem!

Nuž splaťme mu vše láskou! A když zříte

do očí mu jasných, potom pochopíte,

že v něm duše moudré záblesk svítí,

jež s duší lidskou stejně plá a cítí!

Z veršů Mařenky Fuchsové”

Jak sám autor píše, v jeho době neexistovalo žádné oficiální rozdělení plemen, takže si pro účely knihy roztřídil psy sám do čtyř kategorií:

  1. Psi divocí
  2. Domácí přepychoví
  3. Domácí k loveckým přechod tvořící
  4. Psi lovečtí
Z knihy Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

Psi divocí

Kromě obvyklých psů divokých autor mezi ně řadí i 2 nám známá plemena, nazývá je čínský jedlý pes a mastiff tibetský.

„Ještě dravějšími (pozn. než předtím zmiňovaní sibiřští psi divocí) jsou středoasijští divocí psi Chow-Chow, o nichž Číňané tvrdí, že vzešli křížením vlků a zdivočilých mandžurských psů. Ti řádí hůř, než všecky ostatní psovité šelmy v stepích Číny a Tibetu a působí mezi stády dobytka strašných spoust hrozným chrupem svým.“

A „mastiff tibetský, strašlivý velikán, ze všech psů nejmohutnější, který sídlí v tajuplných, nebetyčných skalách Tibetu v střední Asii a je postrachem lidí i dravé zvěře nelekaje se ani tigrů a hroznýšů. Je to nebezpečná šelma psovitá nadaná hroznou silou a nevídanou odvahou.“

A také zajímavost o tomto plemeni:

„Hrabě Szechenyi, známý uherský cestovatel, přivezl si pár takových, zpola ochočených, tibetských mastiffů z poslední své výzkumné výpravy po střední Asii a učinil pokus zavésti si chov jejich ve svém zámku u Neziderského jezera v Uhrách. Pokus ten minul se však úspěchem.“

Z knihy Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

Domácí psi přepychoví

„Třída přepychových psů domácích zahrnuje v sobě všecky psy, jichž člověk k hlídce, průvodu i obraně používá a jsou tu zastoupena všecka slavná plemena, od rekovných mastiffů, dogg, bernardinů, bulldogů a novofundláků, až po bystré špice, ostražité vlčáky a ovčáky skotské, ty pravé skvosty v říší psí.“

Popisy jednotlivých plemen jsou poměrně obsáhlé a zahrnují i podrobný popis tělesné stavby, to vše doplněné fotografiemi. Můžeme jen litovat, že fotografie samozřejmě nejsou barevné. Tak vyberu jen pár věcí, které mě zaujaly.

Třeba u dog kupírování:

„Doggy jsou mimo boxerů a bullterriérů jediným z velkých druhů psů, kterým se slechy kupírují. V poslední době vydali však angličtí pěstitelé heslo, že doggy nesmějí býti více kupírovány, a to vyvolalo nesmírnou bouři odporu v říši německé. Němečtí kynologové, kteří se za vrchní patrony chovu dogg, „národních psů německých“, pokládají, zle se rozhořčili na anglické konkurrenty, kteří se opovažují zákazem kupírování sahati na jejich práva a „hyzditi“ to, co na doggách je nejtypičtějšího a nejkrásnějšího, dobře do špičky střižené dlouhé uši! Avšak odporu Němců si Angličané nijak nevšímají a provádějí „naturalisování dogg“ v zájmu ochrany zvířat nerušeně dále. – Proti snahám, čelícím k odstranění kupírování psů nedalo by se ničeho namítati, ježto stříhání uší je opravdu modou krutou, již cituplný člověk jako trýznění zvířat schvalovati nemůže.“

Z knihy Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

Dále autor velice vychvaluje kolie neboli škotské ovčáky, evidentně byli v té době v módě.

„Škotský ovčák (Collie) jsou nyní psy vůbec nejmodernějšími! Krásný „Collie“ se těší teď největší oblibě ze všech přepychových druhů a zvlášť u nás v Čechách domáhá se znenáhla téměř práva domácího a významu nad jiné vynikajícího. Collie však to také zaslouží nejen pro ušlechtilé půvabné své vzezření a krásný vzhled, ale i pro své milé, líbezné vlastnosti, které činí ze škotského ovčáka jak ozdobu salonů, tak výtečného strážce dvoru i domu a věrného, ostražitého průvodce. Jedinou chybou, kterou špatně vychovaný a zejména bitím dressovaný a – zkažený Collie trpívá, jest neobyčejná bázlivost a plachost, k vůli kterým pak nelze psa takového užíti ku průvodu zejména ve velkých městech, kde jezdí mnoho povozů, tramwayí a automobilů.“

Jak je vidět, kolie mívaly svoji měkkou, mírnou povahu už tenkrát a ani tehdy nesnesly špatné zacházení.

Z knihy Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

Psi domácí, k loveckým přechod tvořící

„Jsou to hlavně skupiny pudlů, pinčů a chrtů, které lze do této přechodní třídy psů počítati… vesměs psi, kteří jednak sami pro salon i do pole se hodí, jednak křížením dali celé řadě čistě loveckých psů vznik!“

„Chrti representují prastaré nádherné, v pravdě královské psí plémě, které chováno bývalo jen v hradech dvorské šlechty, králů a císařů!“

„Král Václav, syn Karla Čtvrtého vodil s sebou po Praze stále hroznou osobní stráž…, smečku statných chrtů, za niž dal dva krásné zámky a jichž psovodem a dressérem byl králův hrozný průvodce, sám pražský „kmotr kat“… Pan Vok z Rožmberka koupil deset skvostných chrtů za největší tehdy rybník český „Svět“ a staré rčení hlásalo významně:

„Dobrému chrtovi, ať psovi nebo feně

ani sto krásných žen se nevyrovná v ceně!“

Z knihy Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

Opravdu zajímavý poznatek je u naháčů:

„Nazí chrtkové exotičtí čili „naháči“ jsou psíci na mnoze zcela lysého těla beze srsti, a línání se u nich podobá době svlékání kůže u hadů, ježto se jim při línání celá vrchní tenká kůže s těla v kusech odlupuje, mezi tím, co pod ní nová pokožka narůstá, tak jako u hadů neb ještěrek.“

Zajímavé je, že zmiňuje i nahé chrtky egyptské s tím, že se v Egyptě používají k honbě na šakaly, dnes myslím žádný egyptský naháč neexistuje.

A mít jorkšíra nebylo asi vůbec jednoduché. Ostříhat ho zřejmě nikoho ani nenapadlo. Celkem by mě zajímalo, jak měli vyřešené venčení.

„Terrieři Yorkshirští jsou psíčky pro salon v pravém smyslu slova, ježto nelze je na ulici vůbec bráti, aby se jejich skvostný vlas neznečistil, proto zůstávají úplně na pobyt v saloně odkázáni, který je jim pak doživotním vězením. I na výstavách objevují se tito psíčkové velmi zřídka, a to jen v křišťálových, průduchy opatřených skříňkách na podušce hedvábné jako drahocenný skvost. Dobré exempláry Yorkshirských terrierů váží nejvýše 2 kilogramy, i platí se za ně báječné ceny.“

Z knihy Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

Lovečtí psi

„Lovečtí psi, výhradně k lovu a honbě používaní jsou idealně dokonalými psy pro potřebu a nejvzácnějším materiálem v rukou dresséra! Čich jest jejich kouzlem, pomocí něhož konají divy! Bez psů loveckých by celé psí plemeno ztratilo jednu ze svých nejrázovitějších a nejobdivuhodnějších ozdob!“

Jako nejdůležitější lovecké psy uvádí autor samozřejmě ohaře, neboť:

„Ohaři čili psi stavěcí jsou našimi nejdůležitějšími, ba skorem výhradními psy loveckými, mimo které v našich honitbách a revírech jen zřídka kdy uzříme mysliveckého psa jiného druhu.“

„Mluví-li se u nás o psech loveckých, míní se tím vždy jen ohaři a to po právu. V lovištích našich jsou oni sami vladaři a pány jedinými, kteří obstarávají jak vyhledávání zvěře před lovcem, a když ji najdou, tak zv. „vystavení“ její, pak vyhledávání a přinášení zvěře zastřelené nebo postřelené a nevšímání si zajíců z lože vyhnaných, pokud na zajíce vystřeleno nebylo a dokud stavěč za ním výslovně poslán nebyl.“

Z knihy Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

Dále je zajímavá zmínka o kupírování ocasů u retrívrů.

„Jméno retriever samo již značí „přinášeče“, apportéra. Celá dressura jeho záleží v bezpodmínečné poslušnosti a appelu, jakož i v přesném, bezvadném přinášení zastřelené zvěře, kterou dokonale vycvičený retriever musí zcela jemně uchopiti, aniž by stisknutí zubů použil a apportovati ji bez nejmenšího poškození. Retriever, který požadavkům těm nevyhovuje, je zcela bezcenným. Někdy bývá mu prut kupírován kvůli „lepšímu vzezření“. U nás je retriever téměř úplně neznám a na výstavách se málo kdy vyskytne ojedinělý exemplář.“

Z knihy Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

K dalším kapitolám týkajícím se krmení, výcviku, chovu a výstav někdy příště.

Kniha se stále prodává, a i když není zrovna levná, nedočkavý zájemce ji někde v antikvariátu najde.

Z knihy Všecky druhy psů, autor Václav Fuchs, Praha 1903

Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do pěkné fotogalerie.

Maya Neviditelný pes


zpět na článek