„V Kauflandu mají akci na hlívové zahrádky,“ povídala sousedka a tak jsem si též jednu objednala. Ale znáte to, jakmile je něco v akci, je to bleskurychle vyprodáno, takže jsme zahrádku neměly ani jedna. Ale červík hlodal dál, a protože jsem na podzim od Kubovy bývalé dostala krabici domácí hlívy, byla jsem značně nahlodána, nám s Bimboušem hlíva strašně chutná. (Mimochodem, žampiony na grilu plněné sýrem s modrou plísní též nejsou k zahození.)

Šárka, která má přísun těchto hub od svého vlastního prodejce, na mě hudla, že z obchodu a zejména z řetězce ne, to musíš od výrobce. Nakonec jsem to vymyslela nádherně – Šárka při cestě z práce dojede koupit zahrádku a přiveze mi ji do Kladrub na Dubení. No a abych si to vyzkoušela, vezme mi hlívu i žampiony. Teoreticky to bylo zmáknuté.

Sice jsem něco přečetla na internetu před příchodem zahrádek do domácnosti, ale ty teplotní poměry byly tak podivně napsané, že jsem je přeskočila. Ostatně to je národní sport číst návody ve chvíli, kdy věc nedělá to, co by dělat měla. Na druhou stranu, třeba bych si netroufla, což by byla věčná škoda. Dodatečně jsem zjistila, že ty žampiony budou oříšek a to jsem netušila, že vlastní nedočkavostí je nenechám důkladně prorůst. Takže nakonec jsme za těch asi 120 Kč vyrobili 9 žampionů.

Chudáci žampiony

Tím jsme si ověřili, že pro žampiony nejspíš v naší kuchyni pod dřezem ideální podmínky nebudou. Zatímco hlíva asi po měsíci vystrčila z připravených otvorů jakési bradavice, které se do čtyř dnů rozvinuly v nádherné trsy houbiček. Od té doby to již několikrát zopakovala, pochopitelně neroste ze všech osmi otvorů najednou, ale roste a plodí. Dalším hledáním informací jsem zjistila, že ještě méně náročná na teploty by měla být hlíva plicní, takže se Šárko těš, na podzim mažeš pro hlívovou zahrádku nanovo.

Houbové zahrádky mám v kuchyni pod dřezem, je tam příšeří a i trošičku vlhčeji nejspíše, takže nabídnutý prostor naše premiantka uznala za obyvatelný. Dvakrát denně ji rosím, v letních vyšších teplotách mi to připadalo rozumné, jinak pod ní je ještě miska s odpařující se vodou. Od bradavice k jedlým houbám je to 4-5 dní, takže si člověk může naplánovat, jaký recept za těch 5 dní vyzkouší.

Na pytli se udělají bradavice

Navíc to strašně hezky vypadá a jak řekla jiná kamarádka, milovnice sběru hub, máš to čistý a bez práce. Jenom uříznu od balíku, natrhám na kousky a již se těším na dobrůtku. Takže když už se podle mne žampiony holt vyžily, dala jsem jí zahrádku na kompost, bylo mi to líto dát jenom do biopopelnice. Včera mi ukazovala žampiony, které tam vyrostly. Takže podhoubí se nějak zresuscitovalo a plodí. Hlívu jsem asi po šesti cyklech dala ven, ještě jsem tam houbičky sebrala a momentálně si uvědomuji, že by tam mohly být další, musím se tam večer podívat.

A než se naděješ, je tu první sklizeň

Co se týče receptů, vyzkoušeli jsme ledacos. Teda ale vůbec nám nechutnala drštková polévka z hlívy, byť normální rádi. Ostatní použití je různé – od hlívy jen tak na másle a s trochou mořské soli a pepřepřes hlívu jako řízek až po hlívu jako součást omáček a hlavně těstovinových jídel. Prostě do všeho jsme ji narvali a ve všem nám chutnala. Takže teď se chystám na hlívu plicní...

Foto: autorka. Určitě klikněte do obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie!