V prosinci 2016 se muž chystal na čtyřdenní závody do Plzně, do města, ve kterém jsem dva roky bydlela. A tak mě napadl výlet. Nabalila jsem do auta hromadu dek, náhradní oblečení a koupila nedělní jízdenku – do Rokycan.

A pak už jsme šlapali – krásnou cestičkou podél Klabavy až ke stejnojmenné vodní nádrži. Nekonečná vesnice, za ní dlouhá rovná lesní cesta… najednou vidím na Vaškovi, že se něco děje, křoví u cesty obchází nedůvěřivě, velkým obloukem a pečlivě si křoví hlídá – naštěstí, protože vzápětí z něj vyráží divočák přímo na Vaška. Dodnes nechápu, jak to ten pes udělal, ale dokázal se teleportovat o skok vzad – to stačilo, aby rozběhnutý divočák jen prolítnul kolem. Druhý to naštěstí vzal z křoví na opačnou stranu, do lesa. Oba se z toho zážitku chvíli sbíráme – stačilo, aby byl pes méně pohotový a… fujtajbl.

Za chvíli docházíme k unikátním vodním tunelům, které v době těžby odkláněly řeku Klabavu. Pak už vodní nádrž Ejpovice, vzniklá právě navrácením Klabavy do původního koryta a zatopením vytěženého prostoru.

Klabava

Začíná sněžit. Podcházíme dálnici, užíváme si les a skály. Aha, to nebyla dálnice, jen přivaděč, dálnice je až tady. Kousek po silnici, značky zafoukané sněhem, už je bílo. Blížíme se ke Starému Plzenci, chvíli váhám, zda to nevzít kolem rotundy, ale tohle údolí ještě neznám. Je tu zajímavě udělaná naučná stezka, stojí za to se u panelů zastavit.

Rotunda ve Starém Plzenci

Podél Úslavy do Koterova – zrada, v Koterově se něco staví a nejde projít dál, tak to stáčím do města a procházím městem až k bazénu, kde čeká auto. Chvilka s páníkem, balím promočeného Vaška do dek a čekám, až rozmrzne. Po hodině se situace obrací – Vašek zahřátý, já zmrzlá na kost. Vyrážíme do centra na vánoční trhy, paráda. Tyhle trhy se s pražskými nedají srovnat. Vánočně nasvícená Plzeň, dívám se, co se tady změnilo… Pak už zase čekání v autě, konečně jsme všichni a míříme domů.

O rok později to málem nevyšlo – pár dní před závody se do automobilového nebe odebrala naše Obluda. Muž ale obral o auto obětavého kolegu a tak jsme si výlet zopakovali. S novým bíglíkem, trošku jinou trasou a po dlouhé době jsem zkusila vylovit cestou kešky. Od Klabavy tentokrát míříme na sever, přes Kokotský les do Chrástu a pak už úchvatnou cestičkou podél Berounky.

Užíváme si počasí, sbíráme kešky. Chlum, volá páník, když zaberu, můžeme se chvíli potkat na náměstí. Tak makáme, nejkratší cestou a – stíháme! Jen chvilku, pak už musí na bazén a my procházíme trhy a pomalu míříme do auta. Čekání na konec závodů, domů.

Tyhle výlety se povedly, takže letos to doufám vyjde zas. Závody končí v neděli 16. 12. 2018 a já už vybírám trasu. Letos nejspíš přes Kozel a Radyni, i s pocouráním na trzích cca 35 km. Nepřidá se někdo?

Foto: Petrs01. Klikněte do kteréhokoli obrázku v textu a podívejte se do fotogalerie. Další obrázky si můžete prohlédnout přímo zde na Rajčeti.