27.1.2020 | Svátek má Ingrid


AUSTRÁLIE: Himálaj prudce po pětapadesátce (10)

15.11.2016

Předchozí díl najdete zde.

V sobotu 5/10 se budíme kolem šesté ráno do chladna, zatažené oblohy a padajícího sněhu. Toho je všude asi 15 cm. Všecko vypadá skoro jako v zimě. Místní nám furt říkají, jakou máme kliku, že v tuto roční dobu tam vidíme sníh, ale my bychom raději viděli okolní kopečky.

Ráno probíhá podobně jako včera. Sněžení se mění v déšť. Americká rodina s hordou otroků odchází deštěm dolů, musí jít podle plánu. My sice taky, ale jsme značně flexibilní. Nějakej den sem a nějakej tam. Stejně jsme se sem dostali oproti plánu o 2 dny dříve. Pak se přihnala pěkná bouřka. Nevím, jestli to byla ozvěna od okolních kopců a nebo ten řídkej luft, ale hřmělo a býskalo se furt. Byla to pěkná mela.

Jakmile se to nejhorší přehnalo, tak nám řekly Ahoj naše kamarádky z UK. Už měly víza jen na 4 dny a nejmíň 3 jim to bude trvat zpět do civilizace. Čekaly na výhledy, ale nedočkaly se. Byly z toho smutné, ale zase tragedie to nebyla. Asi hodinku po jejich odchodu se mračna trochu protrhla a naskytly se nám pohledy na tu krásu kolem. Ale ne najednou, jen po troškách, podle toho, kde se mračna protrhla. Přesto všichni začli bláznit s foťáky a videokamerama.

Machapuchare 6993 m, z ABC

Machapuchare 6993 m, z ABC

Po chvilce se však opět zatáhlo a tak ústup do chaty. Přesto jsme stačili udělat nějaké ty záběry jak okolí, tak i sekupení těch chajd pod sněhem. Lidi teď různě ubíjeli čas. Taky zespodu došla partia starších Rusů a Poláci z Gdaňska. Prohodili jsme s nimi pár slov a ti nám hned hrdě hlásili, že ze severu, tedy z druhé strany, na Annapurnu 1 leze polská expedice. To je ta lehčí cesta. Z naší strany je Jižní Stěna (South Face) a to je 4000 m téměř vrtikálního technického lezení. Po těch záplavách sněhu se od tam stále ozývají laviny.

Annapurna South 7 219 m, jižní vrchol hřebene Annapurny z ABC

Annapurna South 7 219 m, jižní vrchol hřebene Annapurny z ABC

Jak jsme se už dříve dověděli, mají tam být 2 expedice a pokoušet se o tu nejobtížnější cestu, Dirttissimu. Kdo to je, to jsme nevypátrali. No a tak se překulilo poledne, v jídelně se tlachalo, a když už jsme toho měli dost, tak jsem se šel natáhnut a Martin se šel projít k ledovci, nálada moc optimistická nebyla.

Fang nebo Baraha Shikhar - česky Tesák, 7647 m, z ABC

Fang nebo Baraha Shikhar - česky Tesák, 7647 m, z ABC

A právě vtom se to stalo. Deka mračen jakoby kouzlem zmizela, zůstalo jen pár cárů nad hřebenem Annapurny a octli jsme se jako v pohádce. Byli jsme uprostřed gigantického amfiteátru. Všude kolem nádnené vysněžené štíty. Ten nejvyšší Annapurna 1 se nám chlubila svojí jižní stěnou, strmící nad námi dalších 4000 m.

Annapurna 3, 7555 m je vlevo, z ABC

Annapurna 3, 7555 m je vlevo, z ABC

Martin doběhl celej v tom řídkým vzduchu schvácenej. Nevzal si s sebou foťák a měl starch, že se opět zatáhne a že přijde o pěkné záběry. A tak jsme začli fotit, jako každej jinej v okolí. Bylo co. Proto jsme tu tak dlouho čekali a proto jsme sem vlastně lezli. Na okolních hřebenech a vrcholcích se třpytil čerstvý sníh v pozdně odpoledním sluníčku. Machapuchare nám ukazovala svoji skalnatou západní stěnu ozářenou zapadajícím sluníčkem a pomalu měnila barvy. Podívaná pro bohy.

Machapuchare 6997 m, z ABC

Machapuchare 6997 m, z ABC

Nad Hiunchuli a Jižní Annapurnou se líhla mračna, ale jen takové cáry po větru za hřebenem, kde je trochu nižší tlak vzduchu, a tak vlhkost ve vzduchu zkondenzuje. Prosvětlovalo to sluníčko a byly to ty nejkrásnější světelné efekty, co jsem kdy viděl. Poletovali jsme po venku a fotili až do naprostého ztopoření a západu slunka. Ten jsme zvěčnili na několika diácích.

Machapuchare se začala propadat do stínu Annapurny. Stín postupoval nahoru po skalnaté stěně a vrchol zářil od zlaté přes temně žlutou až do oranžové. To už zářil jenom vrcholek. Pak jsme se začli rychle nořit do houstnoucího šera a byl čas zalézt do chajdy. Taky se citelně ochladilo.

Roc Noir nebo Khangsha Kang, 7485 m, z ABC

Roc Noir nebo Khangsha Kang, 7485 m, z ABC

Zjistili jsme, že jsme stačili vyfotit skoro 2 filmy každý. Však se toho většina podařila a je na co se dívat a u čeho vzpomínat. Po setmění je nádherná, pro nás exotická severní obloha. Stará známá Kassiopea, Velká a Malá Medvědice anebo Vůz a hlavně Polárka. Hvězd jako rozsypaných diamantů. Skoro jako u nás doma v Austrálii v poušti. Jenže jižní obloha je ještě bohatší.

Ještě jsme měli čas večer se pobavit se Šerpou, co odpoledne došel od Annapurny 1. Byl tam s jednou expedicí a v 7000 metrech to vzdali, bylo tam po ramena čerstvýho sněhu , moc lavin a vůbec bylo to vo hubu. Taky už byl 5x přes 8000 m a dal se slyšet, že když nese nějakej ten náklad v takových výškách, tak mnohdy neví, jestli leze nahoru anebo dolů. Je to holt záhul. Uvažoval toho nechat, je to prej nebezpečné povolání. Tento rok tímto způsobem přišel o 4 kamarády.

Večer jsme se rozhodli, že když bude zítra pěkně, tak budeme ráno fotit a čumět po okolí, trochu se projdem a pak zabalíme a spustíme se do nížin. Je tu dost draho a nám jaxi docházejí rupie a tady směnárna není. Konečně spokojení večer usínáme s vidinou krásného dne a ještě krásnějších výhledů.

Foto: autor. Další obrázky si můžete prohlédnout přímo na Rajčeti tady a taky tady.



OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?
OTESTOVÁNO: Jak děti bavily věcičky od Fischer Price?

Čtrnáct maminek z řad blogerek otestovalo věci pro děti a miminka od značky Fisher-Price. Jak si usínáčky (vydra a ježek), houpátka, sedátka a tři druhy deček vedly v testu přísných kritiků – jejich dětí?






KONTAKT na Liku z redakce Zvířetníku je zde více...
ARCHIV ZVÍŘETNÍKU od února 2010 do prosince 2013 najdete na stránkách Dagmar Ruščákové DeDeník
HLEDÁTE POMOC PRO NALEZENOU VEVERKU?
Vše potřebné zjistíte zde...
Víte, jak správně psát - a to nejen na Zvířetník? Podívejte se do Nápovědníku !