Kdo by neměl rád příběhy s dobrým koncem, takové pohádky, že… Tak tady jeden pohádkový příběh je:

Paní AH si vzala na dožití Benyho, labradora po strýci, Beny si zvykl, mazlil se s celou rodinou a najednou, pozřev doma psí mlsek, si vyběhl takhle po obědě na zahradu, rozhlédl se a klesl mrtev k zemi. Inu infarkt.

Veliký smutek zavládl v celé rodině, ale mezi námi: takovou smrt by si vlastně mohl přát každý z nás, že… No tak Beny v nebi, na zemi smutno, na hrobečku pivoňka – a co teď?

Paní AH se začala rozhlížet po světě, kde by zas ku psu přišla. Vzhledem k svému věku blížícímu se ku stáří zvažovala, že na výchovu štěněte od miminka už asi nemají energii, navíc nechtějí kluka, protože ten – s prominutím – celou zahradu postupně zechč… očůrá a ty túje zežloutnou a pojdou. No to nikdo nechce.

Ujišťovala jsem paní AH, že Centrální nebeská distribuce funguje a kdo se má potkat se „svým“ zvířetem, ten ho taky potká. Pravda, někdy se stane, že člověk ten správný moment prošvihne, ale CND má s námi, lidmi, trpělivost a zkusí to znova. A já děkuji těm z vás, které se na tom podílejí a i v tomto případě podílely.

A protože paní AH už pár fenek ve svém životě odchovala, ví, jak důležité je zapojení rodiny, protože vždycky potřebujete spolehlivé zázemí, kde se o vaše psisko postarají, když vy zrovna nemůžete. A hlavně aby tam u nich to psisko bylo rádo, že. Tak tedy vyrazila početná část rodiny okouknout útulky a depozita, jestli se tam najde fenka, raději mladší, aspoň trochu socializovaná a vychovaná, která bude mít ráda i malé děti. A pokud nebude velikosti bernardýna, tím lépe.

Původně vyhlédnutá fenka se na rodinu paní AH nedívala vlídně, byla apatická, vrčela a nemínila se kamarádit. A na konci nabídky dočasné péče v Chrudimi byla jakási nohatá, černá a poskakující fenka, která si celou rodinu nadšeně prohlížela a chtěla se kamarádit. Všimla si jí dcera paní AH a říká: „Heleďte, ta jako by na nás čekala.“ A fenka se s paní AH a ostatními vítala, jako kdyby se znali z dřívějška.

Tess

Tess akční

Tak se šli na dvě hodiny projít, seznámit se a za pár hodin si naložili fenku jménem Tess do auta a odvezli domů. Je jí asi 8 měsíců, netrpí kinetózou a umí poslechnout základní povely – asi proto, že poslouchat chce.

Tess už doma, na pelíšku

Údajně si ji pořídil jakýsi mladší chlapík, spolu se slečnou, ovšem něco nevyšlo, fenka jim onemocněla parvovirózou, tak ji nechali v lese a odjeli bez ní. Dostala se ve zbídačeném stavu do dočasné péče v Chrudimi, kde zaplatili velmi drahou léčbu, a i když vystopovali původního majitele, těch 37 tisíc za veterinu jim ten pán, co dočasce nebere mobil, jistě nezaplatí.

Tess už doma, spokojený pes

Ale Tess už je v dobré kondici, sice dost hubená, ale zdravá, a poslušnost základních povelů se jistě rozroste o spoustu dalších povelů, pokynů a doporučení, třeba ve stylu „nepřekážej mi tady v kuchyni“ a nebo „to víš že jo, že pro tebe taky máme řízeček“.

Tess

Tess sice údajně vodu moc nemiluje, ovšem když je chlapec v rybníku a má klacík, který se fence hází, pak Tessyna i do rybníka skočí. A taková zahradní hadice, to je bezva zábava. Ona se jim ta Tess ještě nakonec vybarví jako vodní pes, jen počkejte, chichi:

Paní AH si pořídila čubičku, zabydlela si ji a pak si odjela na týden na dovolenou. O Tess se staraly rodiny dětí a všichni si to náramně užili, fenka Tess zapadla do fungující společnosti, naučila se rozlišovat mezi páníčkem, kterého miluje, a paničkou, která ji krmí, naučila se dovádět s dětmi a jezdit autem. A tak to nakonec takhle dobře dopadlo!

Tess, spokojený pes

Foto: paní AH a členové rodiny. Podívejte se do pěkné fotogalerie a další videa najdete tady a tady.