PSI: Kess (33)
Dostanu kousek, nebo raději velký kus? (Kess) foto: ZuŠ, Neviditelný pes
Kessinka ve společnosti
Společenské zvíře, to je naše Kess! Ono to začalo už tím, jak jsme se seznámili – chvíli si nás očuchávala a pak sebou práskla před manželem na zem, nastrčila bříško s výrazem DRBAAAT!
A už u toho zůstalo.
Kess, společenský život.
Ale ona se nespecializuje jen na své páníčky, ona miluje lidstvo jako celek. Je radost s ní jít do restaurace, kam nám to provozovatel umožní. Kess způsobně sedí buď na zemi nebo na klíně u někoho z nás anebo – po dovolení – obvykle na mé bundě na volné židli. A neloudí, to ne. Pochopila, že v hospodě ji opravdu mlsky dávat nebudeme. Jenže začne pokukovat po okolí a začne navazovat oční kontakt a začne koketovat. A když jiskra přeskočí, zavrtí se psí ocásek, a pes kouká po nás, jestli jí dovolíme, aby si šla zakoketovat na přímo. Dovolíme. I pes seskočí a vydá se k oslovenému objektu. No a co udělá navštívená osoba? Začne psa drbat a tím je ztracena. My si klidně můžeme objednat další chod, o psa je postaráno.
Kess, společenský život.
My na to obvykle (jakoby káravě): No tak – co to je? Promiňte, já si ji tu přivážu!
Osoba oblažená psí přízní (polekaně): Ne – ne – nechte ho, vždyť to je tak roztomilý pejsek…
My na to: Fenka je to, kastrovaná, nalezenec.
Osoba oblažená psí přízní: Tak to jo, ty seš taková vděčná a přítulná holčička…
Kess, společenský život.
Načež se Kess může rozplynout blahem a předvádí všechny strany těla, kde se ještě nedrbalo. Pokud by v někom vzbudila dojem, že by klidně odešla s jinými páníčky, je to klam. Stačilo by písknout nebo zavolat a psice by se okamžitě dostavila. Máme ozkoušeno.
Kess má ráda naše návštěvy a většina návštěv má ráda Kess. Psice si návštěvy opatrně prohlédne, pak se zkusmo zalísá, a když to zabere, vnucuje a tváří se, že zrovna tohle je ta osoba, co na ni celý život čeká. A dokonce je ochotná – ale jen když jí to přímo přikážeme – jít s návštěvou na procházku, bez vodítka. Což je docela milé, protože se tím aspoň dodrží režim pravidelné hygieny a my můžeme dělat něco jiného, třeba uklidit po svačině. A návštěvníci pochopí, že když se provede předepsaná hygiena a pes se zastaví, s jednou tlapkou zvednutou ve vzduchu, že by se zase mohlo domů. A Kess je samozřejmě zpět na zahradě o pět minut dřív, než návštěvník vysupí k nám do kopečka.
Kess, společenský život.
Kess má ráda večírky. Zrovínka minulý víkend jsme byli na pečení vuřtů. Naše Kess si užila večírek naplno: začala tím, že pečlivě vylízala talířek, který si pan K. odložil na nízký tarásek. Chtěl pokračovat, tak na talíři byly ještě dobroty, ale pak si musel vzít jiný talíř (proč vlastně? Nechápu… Vždyť tenhle byl, jak když ho vytáhnete z myčky s dvojitou porcí lesku.) Paní H. žďoubala svého vuřtíka prsty, přitom vykládala historku a máchala rukama. Samozřejmě se Kess připlížila a vytáhla jí ten kus vuřtíka z ruky!
Pak se jí dostalo ještě několika kousků, co někdo „už nemůžu“ nechal na talířku a talířek v trávě.
A večer, doma, vylepšila bilanci ukradenou sušenkou: protože nesnáším bílou mouku, peču sušenky z mouky žitné a vloček. A ladím to do výrazné citrusové chuti. Většina lidí na to reaguje podezíravě – jen jestli to není nějak podezřele zdravé! No není, je v tom tuk, vajíčko, cukr… Ale není tam ta bílá mouka. Žádná „zdravotní“ sušenka to rozhodně není! Nabízela jsem ochutnávku návštěvě se slovy: „Tak na!“ Inu, typický povel pro psa, ale to mi nedošlo. Naopak Kessině ano. A tak opět poskočila a sušenku mi vysápla z ruky a odnesla si ji dál o nás, aby o to nepřišla. To jsem fakt nečekala.
Manžel, co to sledoval celé, se málem udusil smíchy…
Kess, společenský život.
Ke cti výchovy naší Kess musím podotknout, že nikdy (zatím) nevzala nic ze stolu, odkudkoliv z police nebo servírovacího prostoru, pokud to nebylo nějak odložené, jako třeba ten talířek na tarásek.
Ale osud ji potrestal, druhý den po grilovačce jí nebylo dobře, nebaštila, ale tláskala se trávou. Dobře jí tak!!
Foto: paní AP
