Tak už je to hodně dlouho, co jsem o sobě nepodával zprávu, tak to teď v rychlosti napravím. Jsem už velký pes a mám se dobře ... stačí?

Ernest krásný

Jo – nestačí! Tak něco přidám. Jsem velký pes, pořádně chlupatý a tak musím chodit na postřižiny k Hance (o tom si můžete přečíst zde). Panička říká, že chodím ke kadeřnici častěji než ona, což je logické, neb střihem u mne krása těla vynikne, což ovšem u ní nehrozí...

Jinak jsem stále roztomilý pejsek s velkým smyslem pro humor. Vždycky udělám něco srandovního, a když vidím, že se tomu panička směje (dívám se nenápadně po očku, co ona na to), tak to zopakuju, ale ještě ve větší rychlosti – třebas obíhám kolem její osoby v šílených kruzích nebo kličkuju nebo válím sudy – no, co mne zrovna napadne. Panička se pak směje ještě víc a já jsem šťastný, protože vidím, že i ona je šťastná a je nám spolu dobře.

Ernest a Brooke

Jinak stále chodíme na cvičák, kde jsem za hvězdu – vážně! Já jsem ten, který vždy začíná s novým cvikem. Teda, jestli to není tím, že chodím do skupiny štěňátek, kde jsem nejrozumnější (cheche) – no jo, je pravda, že jsem KONEČNĚ upustil od těch debilních nápadů (paniččin výraz), kdy jsem jenom lítal a popichoval kámoše, aby taky lítali a na to blbé cvičení se vykašlali a šli si radši hrát (jak s úlevou říká panička, když vidí, že ostatní s tím začínají). Jenže někdy se na mne panička zlobí, protože prý machruju a vytahuju se na štěňata – říká, jen počkej, až ten bauceronek přijde na to, že je třikrát větší a třikrát těžší než ty, už se tě nebude bát a vypráší ti kožich, ale já myslím, že to se nestane...

Akorát panička furt bručí, že je zajímavé, jak mi na cvičišti dobře jde odložení, chůze kolem překážek, potkávání se se psy a jak na tyto vědomosti okamžitě zapomenu při vyjití z cvičákové branky. No jo, když u nás je to heslo obrácené – lehko na cvičišti, těžko na bojišti, respektive na ulici.

Brooke na prázdninách

Abych nezapomněl – agility jsme zrušili (:o)). A to kvůli paničce – už ji přestalo bavit být za naprostého idiota, který si nezapamatuje kurs parkuru a motá se po place jak ožralý námořník, protože si plete levou a pravou ruku a kdy se skáče toč a kdy aut. A taky mne vůbec neuměla navést do tunelu – místo do něj jsem skákal buď na něj, nebo jsem se z půlky vrátil, nebo jsem se šel proběhnout úplně někam jinam, takže agility v našem podání bylo něco jako mini cirkus. Holt na to nemá buňky – a mezi námi, místy vypadala, že nedožije večera, jak byla schvácená.

A ještě aktualita – je u nás momentálně Brůčka na prázdninách, tak máme doma veselo. Já jsem teda celkem rád, že je u nás – venku spolu závodíme, vyštěkáme všechno, co se kolem domu hýbe, a pořádáme wrestlinkové večery pro pobavení obecenstva. Akorát mne štve, že se snaží vecpat do přízně paničky a nechat se muchlovat a to pak musím zakročit a nacpat se mezi ně, protože muchlovat může jenom mne, maximálně Zikmunda.

Zikmund

Panička nás všechny tři vyfotila a udělala album – určitě proto, abyste viděli, jak jsme krásní a vtipní.

No a to by tak bylo asi všechno. Zatím se s váma loučím a kdyby něco – tak že nic! (:o))

Váš Ernest od YGY

Foto: Yga (i když s Ernestem jeden nikdy neví). Další obrázky si můžete prohlédnout přímo tady na Rajčeti.