27.1.2020 | Svátek má Ingrid


PSI: Muff

6.2.2017

Jak jsem uvedla v článku o našem prvním australákovi, rozhodli jsme se mu pořídit kamaráda. Protože jsme uvažovali o další zábavě, tj. pasení ovcí, chtěli jsme psa z chovné stanice, která má v chovu „pracovní psy“ a nikoliv „výstaváky“. Není to oficielní rozdělení, ale prakticky tyto dvě větve existují, první a početnější jsou ty známé načesané kuličky, které získávají body na výstavách, a druhá jsou psi, kteří asi nevzbuzují tolik údivu a pochval na výstavě, ale jsou určeni ke sportování a „práci“. Nejsme příznivci výstav, jednak to neodpovídá našemu naturelu a pak nejsme přesvědčeni o tom, že je to vždy vše OK a zvítězí ten lepší, nikoliv známý od rozhodčího. Takže jednoznačná volba – „pracák“.

Australský ovčák Muff jako štěně.

Australský ovčák Muff jako štěně.

Protože jich opravdu není v Čechách tolik, sáhli jsme přes hranice a vybrali štěňátko z rakouské stanice s velmi dobrou reputací. Než jsme od majitelky dostali souhlas, museli jsme na „pohovor“, který se však změnil na velmi přátelské povídání s paní, která je stejně zanícená jako my, takže jsme prošli a mohli se těšit na štěndo. Ale ještě nás čekalo další rozhodnutí, a to výběr určitého pejska. Na základě našich přání nám byla nabídnuta 2 štěňátka, která splňovala požadavky, a bylo opravdu těžké si vybrat. Po delším váhání jsme sáhli po pejskovi, který se jevil velmi nebojácný a samostatný.

No, mělo nám to být varováním :-) Už při naší návštěvě se všichni pejskové při procházce na zahradě drželi maminky, jen náš Muff se vydal na opačnou stranu zkoumat svět. Pohyboval se jako zrychlená kulička, všude byl první, ničeho se nebál, do všeho se hrnul po hlavě a byl a stále je velký nadšenec pro každou blbost.

Zima je fajn.

Zima je fajn.

Na procházkách se vždy bez váhání vrhnul vpřed, my jsme jej vůbec nezajímali. Jen jsme zahlédli zadní kmitající nožičky a okamžitě měl velký náskok. Ještě že se náš „prvorozený“ brzy naučil povel „chyť ho“, jinak opravdu nevím, jak bychom ty vycházky zvládali. Jemu stačilo pár plavných skoků, mladíka přidržel jemně na zemi a mohli jsme pokračovat. Naivně jsme si mysleli, že bude vyčerpán a doma sladce usne – opak byl pravdou! Energie mu tryskala snad i z uší, a tak přišel k jedné ze svých prvních přezdívek, tj. Duracell, a ta mu zůstala dodnes.

Měli jsme také trochu obavy, jak jej Teddy přijme, ale byl opravdu vzorný, staral se jak vlastní matka, stále si s ním hrál, opečovával jej (a tím zabránil škodám na zařízení bytu, které by byly zajisté dost vysoké) a tak po uplynutí pár prvních měsíců měl doslova kruhy pod očima z nevyspání a kožich byl tak orvaný, že snad i v sekáči nabízejí lepší.

První plavání

První plavání

Aby se náš drahoušek nenudil a trochu přebytečné energie vydal, tak jsme jej (když trochu odrostl štěněcímu věku) brali na vycházky se spřátelenými pejsky. Samozřejmě se s nimi probíhal a snažil se být všude první, až se mu to trochu „vymklo“ z ruky. Smečka dorazila k rybníku, dospěláci věděli, co je čeká a skočili, ale Muff se odvážně též odrazil, skočil a zmizel pod hladinou (zřejmě mu některý z dalších hafanů ještě přistál na zádech).

No, vyhrabal se, ale s výrazem, k vodě mne už nikdo nedostane – to byl podraz! I museli jsme během léta podniknout učební lekci plavání, naštěstí s úspěchem, a po pár minutách začal plavat a hrdě kroužil kolem břehu a lovil vodoměrky. A od té doby jej žádná vodní plocha nenechá v klidu.

„Je třeba se osušit.“

„Je třeba se osušit.“

Protože bylo třeba přejít od lumpáren také trochu k té práci, pro kterou byl vybrán, začali jsme ho brát k ovečkám. To bylo nadšení – další zvíře, které se dá honit! Bohužel má stále neskutečnou zásobu energie, a tak je trochu problém ho usměrnit, aby se soustředil a věnoval se ovcím pracovně. Ale když se člověk i pes snaží, výsledky se dostaví. Podařilo se mu složit základní zkoušky v pasení, tzv. ZVOP, ale i další stupně, HWT TS s výsledkem 98 bodů ze 100 možných i IHT1

(ty první 2 stupně má i náš první australák Tedy). Takže nakročeno na slušnou kariéru. Ale protože možností tréninku v Čechách je velmi málo, navíc počet australáků silně narůstá, na trénink je třeba dojíždět a ani lekce nejsou zdarma, trochu se to komplikuje. Vypadá to, že zůstaneme na úrovni zábavy pro oba dva psy.

Muff pracuje.

Muff pracuje.

Pro protažení aktivního těla zkoušíme také chodit s oběma na treky a případně vyrazit s koloběžkou. Tam je ovšem zapřažen pouze nás tryskopes Muff a Teddík hopsá okolo. Muff to bere velmi zodpovědně, zahrábne zadníma nohama a v tom okamžiku jezdec předjíždí ostatní přítomné, aniž by musel sám přidat nohu k dílu. Ještě že to není vytrvalostní pes, přeci jen se po tom trysku celkem brzo unaví a je možno pokračovat v procházce jako ostatní rozumní jedinci.

Takže závěrem, s Teddym i Muffem si majitelka opravdu užije a my rodiče sloužíme jako výpomoc při poledních venčeních, případně hlídání, kdy by neměli dohled :-) Jsme jako ostatní pejskaři zde, pes nemá být pokud možno dlouho sám doma a v noci už vůbec ne...

Muff na výletě s kamarády.

Muff na výletě s kamarády.

P.S.

Jen ještě pár našich poznatků ke komentářům, které se objevily po prvním článku. Australák je nádherný pes a dobrý kamarád. Ale potřebuje skutečně hodně vašeho zájmu, jemného vedení a učení, aby tím kamarádem opravdu byl a nepůsobil majitelům potíže. Bohužel se z něj stalo módní plemeno, jen za loňský rok bylo 100 vrhů a to nepočítám ještě „množky“, odkud se také začínají objevovat, takže psů je hodně a dostávají se do rukou lidem, kteří jen chtějí pěknou hračku a nemají dost zkušeností. V naší rodině to nebyli první psi, a stále se máme co učit!

Australští ovčáci Teddy a Muff.

Australští ovčáci Teddy a Muff.

Hlavně jsme rádi, jak spolu Teddy i Muff „vegetí“, stala se z nich vyrovnaná dvojka, které vládne starší a zkušenější, sice jemnou, avšak pevnou packou.

Foto: autorka. Pokochejte se fotogalerií (klikněte do obrázku v textu) nebo se podívejte přímo sem na Rajče.

Maxíková Neviditelný pes