Neviditelný pes

MLSOTNÍK: Máme buřta – a co s ním?

4.7.2014

Začaly prázdniny, čas vlahých večerů a ohníčků, kolem kterých rádi posedáváme, povídáme a nejradši něco opékáme. Třeba buřty. 

Věšínské zátiší s buřty, foto Beda

Ale opékací recept známe velice dobře a zdálo by se, že není co objevovat. Ne tak Vave. V proudu vípácké diskuse o buřtech nahodila recept, který by bylo škoda nechat zapadnout, takže zde je:

„... A ešče bych mohla posloužit receptem na buřta na zabití. To jak mě Vašek ve Věšíně poslal s tupou rybičkou na klacky na opékání, když tam byla hromada kovových napichováků. Musím se pochválit, že jsem částečně tupou kudlou, částečně zubama a nejvíc asi kletbama získala DVA klacky a podrápané nohy a ani trochu jsem ho nezabila. Páč tvrdil, že je v tom nevinně, že ho někdo navedl :-)  “

Posléze se však Vave seriózně zahloubala a už nese na stůl výborné

„Buřty na pivu

Tento recept je známý také jako opilé špekáčky. Na jeden pekáček potřebujeme:

8 špekáčků
3 větší cibule nakrájet na půlkolečka
4 feferonky (dlouhé, naložené) nebo 2 papriky
2 – 3 velké rajčatové protlaky
1 černé pivo

Špekáčky podélně nakrojíme a do řezu vložíme kolečku cibule a půlku feferonky. Kdo nemá rád ostré, tak vloží kousek papriky. Špekáčky skládáme vedle sebe řezem nahoru. Posypeme je zbylou cibulí, potřeme hojně protlakem a zalijeme černým pivem. Nebo můžeme smíchat pivo a protlak a směsí špekáčky zalít.

Pečeme v předehřáté troubě asi půl hodiny. Jídlo je hotové, když šťáva zhoustne a špekáčky jsou hezky propečené. Jídlo je dobré i studené, pokud tedy zbude.

Podáváme s chlebem.“

Tak to bychom mohli mít předkrm. O hlavní chod by se mohl postarat recept, který zaslala Matylda. Recept pochází ze sešitu její maminky a v rodině se vaří tak dlouho, že k původnímu zdroji už ani paměť nedosáhne. Takže tu máme stálici prověřenou časem:

„Zelné flíčky s buřtem

Uvaříme jeden pytlík těstovin. Nakrouháme půl hlávky zelí. Na sádle osmažíme dvě cibule, na to uvrhneme zelí a trochu podlejeme, aby se zelí udusilo. Přidáme masox a pepř a necháme vydusit šťávu. Smícháme s těstovinami, dáme do vymazaného pekáče a dáme zapéct. A teď nastupují ty buřty! Ty nařízneme, osmažíme na pánvi a přidáme k zelným flíčkům až na talíři.“

Tak máme hotový i hlavní chod. A když pak u ohně líně posedáváme a něco dobrého popíjíme, k průběžnému občerstvení určitě přijde vhod recept Jarky F. Jarka F. se totiž nezdá. Ač se k vaření staví naoko vlažně, projevila se jako zdatný kulinární talent a také zaslala recept. Pořádně se rozmáchla a už ke mně letěla perla, brizantní jako její pravice:

„Liko, chytej – špekáčkový salát dávné kolegyně v práci, chutný velmi: 3 lžíce octa, 3 lžíce oleje, 3 lžíce kečupu, 3 kostky cukru, 1 lžíce worčesteru, 1 lžíce hořčice – přivést k varu, nevařit, vychladit. Plus 1/2 kg špekáčků, 4 kyselé okurky, 4 cibule, 2 malé majolky.“

To je chutí a příchutí! Touhu po dobrých nápojích vyvolávají spolehlivě, takže večer u ohýnku proběhne v dobré náladě. Ale ráno nám možná přijde vhod recept, který pohotově nabízí Vave:

„Pikantní nálev na rychlé utopence:

Tento recept mám od dávné kolegyně. Utopenci takto naložení se většinou dají jíst dříve, než v klasickém nálevu za studena, v naléhavých případech už druhý třetí den, nejlepší jsou ale za týden.

1 kg dobrých špekáčků, nakrájet na tlustější kolečka
spoustu cibule nakrájet na půlkolečka (počet cibulí podle naší chuti a jejich velikosti, cca 4)

Špekáčky a cibuli nakrájíme a naskládáme do vymytých zavařovacích sklenic se šroubovacícm víčkem.

4 lžíce kečupu
3 dcl vody
6 lžic octa
5 lžic oleje
4 lžíce worcesterové omáčky
2 lžíce hořčice
1 (kulatá ) feferonka
pepř mletý, chilli podle chuti, 1 bobkový list, 2 nové koření

Vše krátce povaříme (cca 3 minuty) a ještě vlažným nálevem zalijeme buřty, zavřeme víčkem a mlsně se těšíme.“

K dobré náladě u ohýnku určitě přispěje i Hana W. Objevila totiž na Novém kontinentě buřtovou kuriozitu, o niž je škoda se nepodělit:

Z tmavých zákoutí americké kuchyně: Koktejlové párky s hořčicí a marmeládou z červených hroznů.

Musím předeslat, že americké vaření fakt miluju, hlavně tam, kde vychází z tradice, přírodních surovin a mnoha kulturních vlivů, které se zde mísí. Ale něco se přihodilo v kolektivním psyché amerických hospodyněk někdy tak v 50. letech minulého století, že začaly vařit z hotových přípravků příšernosti. Jedna buřtova příšernost následuje.

Tahle pochoutka by se dle mého názoru spíše hodila do kategorie (Ne)Mlsotník. Uvádím to jako kulturně kulinární zajímavost. Stálice kolektivních oslavných pracovních obědů, kdy řada lidí přispěje domácím jídlem, kostelních mejdanů, pohřebního jídla a podobných událostí. Příprava je jednoduchá.

V poměru 1 : 3 se v kastrolku smíchá žlutá americká hořčice a marmeláda (grape jelly) z červených hroznů. Trochu se to provaří a přidají se takové ty malé párečky, někdy uzené, někdy ne, ale je to jedno, protože v tom maglajzu se to stejně ztratí. Pro obměnu, nebo nejsou-li po ruce párečky, možno přidat malé masové kuličky nejasného původu, které se zde prodávají zmrazené. V tom případě se zmrazené šoupnou do maglajzu.

Chvíli pomalu povařit a podávat s párátkama na nabodnutí masa. Pokud by si někdo chtěl tuto pochoutku připravit, tak americká žlutá hořčice (která mi nevešla do domu už asi 25 let) se dá nahradit starou dobrou českou plnotučnou a grape jelly nějakou jinou nakyslou, leč přeslazenou marmeládou. Ale neutrácejte peníze na kvalitě, ono to vyjde nastejno, kvalita nebo ne.“

A pěknou tečku na úplný závěr pro nás obstarala JarkaF., která tak dokázala, že pod tlakem (až nátlakem) je schopna neuvěřitelných výkonů – ale jak se říká, i olivy vydají ze sebe to nejlepší až v lisu:

„Nakrájíme buřty na kolečka, přidáme k nim trochu jahod a trochu rybízu, vkusně ozdobíme půlkama meruněk. Vedle talíře položíme vlevo otvírák na konzervy, vpravo otvírák na pivo – a je hotovo!“

 

Každopádně dobrou chuť!

Recepty jsou ponechány v původním znění, tak jak mi je autorky zaslaly. Děkuji Vave, Matyldě, JarceF. a Haně W. a jdu obstarat nějaké dobré buřty. Lika.

Opékání buřtů ve Věšíně, foto Beda

Vave, Matylda, JarkaF., HanaW. Neviditelný pes


zpět na článek