AUSTRÁLIE: Mořští červi a jiné potvůrky.
I když jsem suchozemská krysa a raději se potuluju ve vnitrozemí po pouštích a moře či oceán mně stačí pouze koutkem oka spatřit jednou za deset let, tak jsem očarován vším tím, co ve slaných vodách roste a žije. Ať už to jsou mořské traviny – sea grasses, chaluhové lesy – kelp forests, korály a nebo vše, co plave a nebo se jen vznáší ode dna až po hladinu.
Dnes bych se rád ponořil k tomu dnu, kde vládne teplota podle polohy, od -2 °C kolem Antarktidy (viz The Arctic & Antarctic ~ MarineBio Conservation Society) do 464 °C v mnohakilometrových hlubinách, kde vládne věčná tma a tlak je několik set atmosfér, kolem hydrotermálních průduchů (viz Hydrothermal vent - Wikipedia). Normální teplota vody v těchto extrémních prostorách je kolem 2°C.
V každém prostředí něco žije, biologický život je překvapivě houževnatý a přizpůsobivý, že se diví nejen laik jako já, ale i profesionálové – biologové. Připadá mně, že na tom jsou podobně jako astronomové, kteří toho o kosmu více neví než ví. Dokonce i v té nejteplejší vodě u hydrotermálních průduchů za tlaku mnoha desítek atmosfér je bujný život bakterií a mikroorganismů.
V květnu 2017 podniklo 58 vědců ze čtrnácti vědeckých institucí měsíc trvající expedici do hlubin 4000 až 6000 metrů kolem východních břehů Klokánie, kde se nachází mořská propast (příkop) a v ní nepřeberné množství různých dosud neznámých stvoření. Ze všech vzorků, které vědci nasbírali, byla více než třetina zcela neznámých a člověkem poprvé spatřených. Vědci si připadali jako na expedici na neznámou planetu (viz The Australian Eastern Abyss is a treasure trove of strange, often penis-shaped animals | Popular Science (popsci.com).
Že naši sousedé na severu, v Asii, si vrásky výlovem oceánů nedělají a spořádají všecko, co se hýbe a také to, co ne, můžeme spatřit na tomto čtvrthodinovém dokumentu. Dobrou chuť.
Obrázky pořízené vědci si můžete prohlédnout zde na Rajčeti.
Psáno 21-02-2021.
