Marička se občas zmíní o topení v krbu jako o jedné z velkých zimních radostí, a já se zeptala, čím vlastně u nich topí, protože smrky nebo pokácené jabloně to asi nebudou... a z odpovědi dýchá takové teplo a pohoda, že se o ni s vámi (se svolením autorky) podělím.

Tady se topí převážně jižanským dubem „Live oak“. To jsou ty mohutné stromy s větvemi rozloženými do šířky, které často lemovaly příjezdové cesty ke sloupovým domům plantážníků (a tvořily tak krásná přírodní podloubí - jistě je znáte z filmů). Dřevo se tu kupuje od různých soukromníků, o kterých se dozvíš od jiných. Nebo prostě za jízdy vidíš na silnici pick-up s nápisem a telefonním číslem a objednáš. 

Cedr

My navíc stále nějaké větve na zahradě řežeme, většinou z našich cedrů, které mají červené dřevo (viz fotka) a které nádherně voní „jako nové tužky“, i když nejvíce voní čerstvé, vyschlé už tolik ne. Ale jsou z těch větví krásné klacíky na první zatápění, než se přiloží velká polena. No a před domem máme ze dvou borovic nevyčerpatelnou zásobu šišek. 

My milujeme dřevo z pecanových stromů, protože „prská a jiskří“. A právě proto ho lidi nemají rádi, že jiskry mohou propálit koberec. No my máme velkou krycí síť a naopak to jiskření máme moc rádi. Tak se vždy při objednávce ptáme, jestli náhodou tohle dřevo není, a když ano, bereme, kolik nám ho dají. Jednou kamarád na svém pozemku pokácel uschlý ořešák, dřevo nechtěl, věděl, že my ano, a dovezl nám pořádnou zásobu už krásně nařezaných polen – to bylo radosti.

Zásoby

U nás bylo den před Štědrým dnem nesezonní teplo, dokonce večer až do půlnoci houkala tornádová siréna (a v Mississippi tornádo zabilo 4 lidi). Naštěstí u nás z toho byl jen lijavec a silný vítr, který vydržel přes Štědrý den, ale nepokazil nám jeho sváteční náladu. Ráno 25. 12. (americké Vánoce) bylo zase jarně +25 °C. Ale jak už to tady bývá, za teplem se tlačila chladná vlna, která dneska dorazila. 

Proti těm +25 bylo při +11 dostatečně chladno, že jsem si při procházce s Trixie musela prvně vzít čepici a rukavice. I na malé vyvýšenině, kam jsme jeli, nepříjemně foukalo. Naštěstí se vítr zklidnil a tak nám teď – skoro po dvou týdnech – zase praská a plápolá v krbu. Manžel si čte v obýváku s Lucky na kolenou (takže, když je třeba přiložit, volá na mě, on vstávat nemůže). Za hlavou na opěradle kanape má rozcapenou Rusty a Woody se rozvaluje ve vedlejším křesle. 

Půjdu se k téhle kočičí idylce za chvíli přidat, abych si plameny též užila. Kočkám už tam zbývá na vyvalování jen půl hodinka, pak přijde na řadu Trixie. Ta má svůj polštář těsně u krbu a nechá se, tvrdě spící, docela dlouho opékat. Pak najednou vystartuje, otřepe se, proběhne celý dům, hltavě se napije z misky a znovu se přijde uložit na polštář, dokud není čas k jejímu odchodu :) Běhá ze zimy do tepla, z tepla do zimy – všechno v jednom „oděvu“ a kupodivu zatím z toho ještě nikdy nebyla nachlazená :)

Kočky u krbu

Foto autorka. Další fotografie a videa si můžete prohlédnout zde.

Dnešní vípák je jako obvykle otevřené téma, kde můžeme probírat všechno, oč se chcete podělit. Hezkou sobotu a neděli přeji. Lika