Ajvi spává na pelíšku vedle mé postele. Najednou mne v noci probudilo tichounké pískání. Rychle jsem se probrala, rozžala lampičku, Ajvi nikde! Opět nesmělé pípnutí. Za ušákem po mamince. Tam, v úzkém prostoru, leží nacpaná „naše novopečená“ mamina. Zalehává míček z tvrdé gumy, „hopík“ - štěňátko a tiše mu poknikává. Že by falešná březost? Nebo se zbláznila? Rychle jsem nalistovala kalendář, kde zapisuji všechna důležitá data jako: Ajvinčino hárání, moji návštěvu u kadeřníka nebo u zubaře. Ano, přesně na den, kdy by mohla být nakrytá, kdybych ostřížím zrakem nehlídala její počestnost, porodila štěňátko-míček.

Musím říct, že předchozí fenky neměly takový průběh falešné březosti. Eriska, chudina, trpěla ve falešce záněty mléčné žlázy. Musela jsem jí vemínka mazat ohavnou smradlavou mastí Mastisan. Stejně to nepomáhalo. Po Listopadu jí náš pan doktor ordinoval homeopatika. Byla to kombinace tří, ředění si už nepamatuji, ani jejich latinské názvy. Ale pamatuji si 3x denně 15 kuliček rozpustit (bez doteku ruky) v kapce vody, natáhnout do stříkačky a aplikovat Erisce do pusy. Vždy během tří dnů bylo po nateklých vemínkách. Konečně jsme se obě zbavily nevábného Mastisanu! Eriska na stáří prodělala operaci rakoviny celé mléčné lišty na jedné straně, o čtyři roky jsme jí prodloužili plnohodnotný život, ale skoro ve třinácti letech zemřela na sekundární rakovinu plic.

Klérka, ta neměla žádné projevy falešné březosti. V jejich čtyřech letech jsem ji nechala kastrovat, po předchozích zušenostech jsem měla obrovský strach z rakoviny mléčné žlázy. Klérce se i tak ulevilo, byla spokojená, mohla si hrát se všemi psy, aniž by jim začalo sexuálně harašit. Protože i v době, kdy feny nehárají, některým sexuálním maniakům haraší a dokáží fenu pořádně otrávit.

Ajvi se nyní, po třetím hárání projevila jako falešná zasloužená matka. Bohužel zrovna v době, kdy udeřila silná vedra, takže pohybová aktivita je minimální. Mám zkušenost, že pokud je fena fyzicky vytížená, tak faleška má lehčí průběh. Prostě musí makat, pracovat, utahat se a na falešné úvahy o štěňatech nemá čas!

A míček – štěňátko? Ráno se opět kouzlem stalo jenom míčkem Hopíkem, kdy jeho krkavčí matka s ním neomaleně třískala o zem a nadšeně ho aportovala.