Byl jednou jeden kluk a ten bydlel s rodiči ve velkém starém domě. Místo aby v noci spinkal, řádil po domě se svojí kočičkou. Ta kočička byla celá bílá, hebounká a nadýchaná jako obláček.

Krátce poté, co se nastěhovali do vedlejšího domu noví sousedé, začal se objevovat duch. Poprvé na něj kluk narazil, když hledal schovanou kočičku, a strachem před ním utekl. Ještě několikrát potkal v domě ducha, shodou okolností byl vždycky zrovna sám, a vyděsil se.

Až jednou potkal ducha, když si hrál s kočičkou. Kluk se opět polekal, ale kočička zvědavě popošla směrem k duchovi. Když si duch všiml, jak se k němu potichoučku blíží na svých hedvábných pacičkách, vykřikl a zmizel. Kočička o tom dlouho přemýšlela a nakonec se rozhodla podniknout jeden experiment.

Počkala si, až zase potkali ducha, nenápadně se k němu přikradla a s vytasenými drápky na něj skočila. Drápky se zachytila za prostěradlo a pořádně zatáhla. Zpod prostěradla se vynořila vyjevená tvář kluka od sousedů.

Vyšlo najevo, že kluk od sousedů u nich z legrace začal strašit, protože mu připadalo, že se to ke starému domu hodí. Až šikovná bílá kočička ho odhalila. Z kluků se stali kamarádi, ovšem v noci raději spali.

Dobrou noc, a když budeš pěkně spinkat, tak za tebou přijde kočička.

Lidunka, leden 2019 | foto: Jenny