Státní znak Austrálie

Jak už je zvykem, tak země mívají svoje výsostné znaky. Jaksi nás to spojuje s historií a středověkem. Čechy mají lva, Morava a Slezsko mají orlice, každý svou. Klokánie má od roku 1912 na svém komplexním znaku mimo jiné i klokana a ptáka Emu. (Pozn. red.: přehled znaků všech australských států a teritorií najdete zde, jsou opravdu zajímavé, „zvířetnické“).

K dnešnímu povídání mě inspiroval pondělní článek v největším sydneyském denníku „The Sydney Morning Herald“. Pisatel článku, můj oblíbený, vtipný a inteligentní Paul Sheehan zde došel k závěru, že místo pštrosa Emu by si zasluhoval ve znaku být pes.

Tak by vypadal znak se psem

Přečtěte si proč.

Součástí příběhů z dob osidlování Klokánie bílými osadníky je i to, že Austrálie byla vybudována zásluhou ovcí. Avšak kde by byla v prvních 100 letech osidlování zdejší země pastvinářská farma bez neúnavného úsilí pracovních psů. Bylo by blíže pravdě, kdyby na výsostném znaku země nebyl Emu, který s klokanem drží štít, ale kelpie a nebo border kolie, či australský cattle dog.

Australský honácký pes

Ještě dnes neúnavně pracuje na zdejších pastvinách 80 000 pracovních psů. Pracují s maximálním nasazením bez nároku na odměnu a nebo jiné výhody. Stačí jim, když se dosyta nažerou, je s nimi slušně zacházeno a jsou svými majiteli občas pochváleni.

Psi jsou nedílnou součástí naší zdejší národní DNA, však také jsou vidět v každé druhé reklamě v televizi. V 66 % domácností je jeden a nebo více psů. Takže se nedivme, že se objevují v reklamách na zboží, se kterým nemají nic společného. Auta, toaletní papír, různé pojistky, ať už na domek, auto a nebo na život a nebo investiční produkty. Seznam je nekonečný.

Australský kelpie - portrét

Ve zdejších domácnostech žije více zvířat (25 000 000) než lidí (23 700 000). Průměrná domácnost utratí za spolubydlící zvířata více než za energii, restauranty, alkohol a hromadnou dopravu dohromady. V této kategorii bezkonkurenčně vedou psi. Asi proto, že jim dlužíme za jejich velkou pomoc při vybudování zdejší země k současnému obrazu.

Psáno 28. 1. 2015.

Foto: commons.wikimedia.org a The Sydney Morning Herald