Není to důležité jen při plánování potenciálních výstav, jak se mnozí stále ještě domnívají. Předpokládám, že každý budoucí majitel má představu štěněte nejen krásného, ale i zdravého, štěněte s vyrovnanou povahou, ze kterého vyroste sice sebevědomý ale při správném vedení spolehlivý pes, který bude svému pánovi dlouholetým společníkem.

Apeluji i na chovatele, aby neprodávali štěně každému zájemci, aby zvažovali, do jakých rukou své odchovy svěří. Vím, že není jednoduché člověka odhadnout, někdo se jeví jako velmi solidní, vykládá jak se na štěňátko těší, jak výborně se u něj pejsek bude mít. Překupníci už dnes vědí, že solidní chovatel jim štěně neprodá a proto neuvedou pravý důvod, pro který štěně chtějí.

Zájemci o štěně, prosím, zajímejte se jak vypadá alespoň matka štěňat. Nemyslím tím její výstavní hodnocení, ale její kondici a její chování. Prosím, zajímejte se v jakém prostředí jsou štěňata odchovávána, jak jsou krmena, v jaké jsou kondici, zda se nebojí, zda jsou očkována, odčervena... usnadní to váš budoucí společný život.

Vím, že je těžké nenechat se unést lítostí nad tvorečkem, kterému se evidentně nedostává nejen dostatku lásky a péče, ale i krmení. A s tím někteří "producenti" právě počítají. Produkují štěňata jakýchkoliv, hlavně dobře zpeněžitelných plemen. Neberou žádné ohledy na to, že se jedná o živé tvory, neohlížejí se na potřeby psů a zakalkulován mají i "odpad". Vše podřizují finančnímu efektu, kdy se náklady minimalizují a snaha je maximalizovat pouze zisk.

Jde pouze o kvantitu, kvalita zůstává stranou. Nerada používám ve spojení se zvířaty a tím spíš se psy takové výrazy, ale bohužel, o nic jiného se v případech, na které vás chci upozornit, nejednalo. Více se dovíte na stránkách klubu chovatelů vlkodavů a deerhoundů. Abyste věděli, o čem konkrétně mluvím, podívejte se prosím sem a také sem.     

Jednotlivé příběhy mají podobný scénář, shodnou ústřední postavu a naprosto stejný cíl. Výdělek na úkor zvířat bez zajištění jejich základních životních potřeb. A pak je zde ještě jedna okolnost. Téměř každý považuje podobné konání za špatné, téměř každý je pohoršen, zděšen. Málokdo je ale ochoten udělat víc, málokdo je ochoten se alespoň pokusit o nápravu a záchranu alespoň některých zvířat.

Samozřejmě bych i já považovala za nejlepší, kdyby podobné případy byly řešeny systémově, ale tak to u nás, bohužel nechodí. A proto považuji každého zachráněného psa, kterému se podařilo zajistit slušný život, za úspěch. Proto si velmi vážím lidí, kteří se nejen pohoršují, ale také konají. Věřte, není to jednoduché.

MVDr Zuzana Málková, poradkyně chovu irských vlkodavů