6.12.2021 | Svátek má Mikuláš


Diskuse k článku

AUSTRÁLIE: Úvaha pooperační

Je to už tři dny, kdy mně opět prováděli údržbu mé rozpadající se tělesné schránky.

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
Z. Svobodová 28.6.2017 15:07

Jó, dři na severu , v Mostě,, to je taky kapitolka

v Mostě jsou doktoři spíš drVoštěpové, cože je zkušenopst neren má, ale spousty mých mosteckých přáte a známýchl.Dobrý lékař se dá v Mostě najít stejně těžce, jako jehla v kupce sena.

Z. Svobodová 28.6.2017 15:02

narkozoa potčtvrté už ani náhodou

Mám velice špatné zkušenosti s narkozou jakoukoli.když mi měli vyčistit dělohu po samovolném potratu třetího a velmi chtěného děcka, mostečtí řezníci dělohu raději ufikli, aniž by mne kdokoli z lékařů hjakkoli informoval. bylo 35 a že jsem bez dělohy mi jen tak mimochodem sdělila obyčejná sestra na jipce, kde jsem se probírala.Co se na sále během 7 hodinové oúperace dělo, to se dozvídal po kouskách manžel od souseda na patře, který mi anestezi dával.Zkrátka víme žcela jistě, že narkózu jsem nesnesla, zkolabovala jsem a křísili mne.a protože kvůli žalobám Romek, co se nechaly sterilizovat za 40000 na ruku, a apk dry žalovaly, že je nepoučili, mou veškerou dokumentaci mostecká nemocnice skartovala, abych je nemohla žalovat za neodůvodněnou a nechtěnou hysterektomii. nebyl tudíž žádný papír, když jsem měla podstzoupit vyjmutí žlučníku v domažlické nemocnici. Ačkoli jsem dry žádala já i manžel,aby mi celkovou narkózu nedávali, nebyl papír, tudím mne málem opět uspali a skoro poslali na věčnost.Bohužel to nebylo jiné ani později, při jiné oúperaci, kdy mi dávali narkózu do páteře.reakce byla okamžitá a velice bopýuřlivá.Dnes tedy přesně vím, že mou špatně fungující a neustále bolavou kyčel mi už nikdo nenahradí.na věčnost se nechystám, tudíž budu trpět bolestmi do konce života. lepší, nežli pod kytkami.

D. Ruščáková 27.6.2017 21:25

Já jsem si vyzkoušela morfium

prvně až v Kalifornii a taková psina to zase nebyla:)) Ale zaujaly mě dvě věci: doktoři se snažili opravdu od první chvíle pacientovi ulevit od bolesti (u nás se s tím nespěchá, člověk má něco vydržet, ne:)) a ještě předtím, než mi to nalili do kapačky, tak jsem dostala cosi proti zvracení - tedy počítali s nevolností a taky si to pojistili, místo aby člověku dali misku, kdyby náhodou nevydržel:)) I to mě mile překvapilo!

Georgi, hlavně, ať už držíš pohromadě a packy poslouchají!:))

M. Crossette 27.6.2017 20:16

Tak především Jirko přeji brzké uzdravení

Jinak já bych české lékařství nepomlouvala, myslím, že tam máte stejně skvělé dr. lékaře, chirurgy a setry jako třeba tady (naše Dalmi!). A ty špatné tu taky máme, jen asi vice ve velkých městech, kde se i to "složení" personálui podobá tomu který se staral o Jirku. My jsme se tu zatím ještě nestkali s jinými, než bílými jižanskými doktory (praktickými či chirurgy) a personálem (ano, to bývají často i černoši, ale také "odtud" a velice milí). Kus níže na Floridě už je to zcela jiné, jak říká moje švagrová, která tam žije (a víme i od jiných), někdy není snadné najít dr. jehož jméno dokážete vyslovit. Asi to ti "naši" zdejší mají v genech, či povinnost, prostě i když vystudují někde mimo Jih, tak se sem vrací do nemocnic (a u dvou dr. ke kterýcm chodíme, dokonce i jejich synové se vrátili "do rodného hnízda", jeden praktický lékař druhý plastický chirurg). Však je to pro nás jeden z nesmírně důležitých důvodů, proč jsme tu tak spokojení. Nejenže jsou všechny nemocnice a kliniky velmi blízko, ale lhůty na jakoukoliv operaci jsou otázkou dnů, vyjímečně týdne. ALE - jak jsem napsala zadarmo to rozhodně není a když nemáte pojištění tak vás platby mohou zruinovat, nebo musí prosti o cízí pomoc (sbírku dobrých lidí).

Naštěstí v celkové narkóze jsem byla v životě jen 2x. Ta druhá byla v Německu a pár hodin po návratu ze sálu jsem pořádně zvracela odpornou hnědavou tekutinu (naštěstí mi sousedka na posteli stihla podat "vaničku") a bylo mi řečeno, že to se po narkóze stává. Tady jsem několikrát dostala "malé narkózi", kdy se mnou sestry mile na sale povídaly a pak jsem se probrala zase na pokoji a vůbec jsem si nepamatovala, jak jsem se tam dostala (ale prý jsem byla plně vzhůru a na vozík ve kterém mě tam dovezli jsem si ze stolu přesedla sama). Po těchle malých jsem nikdy žádné následky neměla. Ale vždy jsem musela zůstat na pokoji, dokus jsem něco nesnědla a nedošla si sama na záchod. Až pak jsem směla domů (a musel mě někdo odvézt-manžel)

Z. Iva 27.6.2017 18:01

Narkózu snáším

tak dobře, že se budím ještě na stole nebo hned po převozu na pokoj, a jsem schopna konverzovat s personálem. A mám ponětí o čase. Obávám se, že jednou se probudím v době, kdy do mě budou ještě řezat. Mám problém i s umrtvením u zubaře, většinou zabere v okamžiku, kdy už odcházím.

Z. Lika 27.6.2017 18:43

Re: Narkózu snáším

Jo jo, Ivo, to se stává. Slyšela jsem vyprávět kolegyni, jak se na stole divila, že na operačním sále probíhá rekonstrukce, a ona slyšela mejzlíky a řetězovku na své kyčli :D

Z. Iva 27.6.2017 19:53

Re: Narkózu snáším

Brr. No ono cítit, když ti při císaři říznou břicho, taky nic moc, mluvit už nejde, že by se jedna ozvala...

Z. Lika 27.6.2017 19:57

Re: Narkózu snáším

jo jo, to jsou taky zážitky... ale to prostě patří k věci, resp. je nutno s tím počítat. Medicína není všemocná.

Z. Lika 27.6.2017 19:59

Re: Narkózu snáším

Mmch u císaře je s tím nutno počítat tím víc - ale většinou matky hlásí, že o tom vědí, ale bolest nedolehne. To je moc dobře provedeno.

Z. Matylda 27.6.2017 16:21

U nás je to jak kde

Mušketýra operoval výborný tým a když mu jen umrtvili kus zad, tak si s ním u operace anesteziolog vlídně povídal, i když ho pozorně sledoval. Ve chvíli, kdy začalo jít do tuhého, tak ho přispali víc, ale zase to bylo v pohodě.

Sice to tak není vždy a všude, ale je.

A je pravda, že opiáty se používají v menší míře.

Z. Lika 27.6.2017 13:59

K opiátům

nebo opioidům nebo jak se to správně zove - při jedné příležitosti jsem je dostávala na zmírnění krutých bolestí, a mělo to zajímavý účinek: bolest nepřestala, ale přestala jsem na ni reagovat navenek. Tož tak.

Georgovi přeju brzké zotavení.

Z. Jenny 27.6.2017 17:38

Re: K opiátům

Liko!!

"bolest nepřestala, ale přestala jsem na ni reagovat navenek",

co to byli zač, Herodesové?!

Z. Lika 27.6.2017 18:02

Re: K opiátům

Ne ne, Jenny, je to dost časté, ale zvenčí to není možné běžnými metodami zjistit. Dost to změnilo můj pohled na tišení nejhorších bolestí. Ale lékaře určitě není možno "vinit", ti v takových případech dělají, co mohou, a někdy se prostě nedá víc dělat.

Z. Lika 27.6.2017 21:42

Re: K opiátům

Ráda bych zdůraznila, že jsem tím myslela, že na každého účinkuje anestezie jinak. Medicína nemůže zaručit 100% jistotu, což si málokdo uvědomuje.

Z. Jitur 27.6.2017 13:04

ještě...

... mne teď napadlo, možná je i rozdíl, zda je to zařízení státní, nebo soukromé. Před lety jsem byla doporučena lékařkou na zákrok na klinice v Hloubětíně - v takové té budově, Pražáci budou vědět, jak říkám "malé Hluboké", velmi mne překvapil přístup anesteziologa, který se mi před operací na sále přišel představit a pak i vše ostatní, dalším personálem počnaje i vybavením pokojů pokojů konče - nebýt té fik-fik procedury, skoro jako lázně, za odměnu...

Š. Matyášová 27.6.2017 13:28

Re: ještě...

stejně tak i v Sanusu v Hradci Králové

T. Zana 27.6.2017 12:54

georgi

přeju ti z celého srdce, ať se tlapka umoudří a zase poslouchá!

Z. Jenny 27.6.2017 11:57

Nejraději

bych se všem úkonům po narkózou tady u nás vyhnula neb nemocnice musí šetřit a tak se do budoucna těžko budu vznášet v opojení. Hlavně se neprobudit v průběhu zákroku, toť můj cíl. Jinak závidím galaktické výlety ale moc ne, mám je totiž velmi často ve svých snech a bez lékařů. :-) Moc hezky napsáno, je to optimistické.

Z. Jenny 27.6.2017 11:58

Re: Nejraději

Jo a ještě přeji brzké uzdravení.

O. Joklová 27.6.2017 11:55

no já nevím

"kdyby pacient v českém špitálu spatřil bezchybně sladěný a vysoce profesionální tým na zdejším operačním sále, tak by asi šel do kolen" - sice jsem týmy na našich operačních sálech zrovna nezkoumala, ale náznak, že tady u nás je to samý neschopný lajdák nebo tak něco, se mě docela dotýká, myslím že máme stejně dobře sladěné a profesionální týmy jako u protinožců

narkózu taky snáším dost blbě, můj mozek to nepřijímá dobře, takže jsem taky ble ble - akorát že mě se to silně nelíbí, stavy změněného vědomí a podobné "vymoženosti" mi vyloženě dělají zle :-(((

Z. Yga 27.6.2017 12:26

Re: no já nevím

No bedo, sice i mně vadí, že se naznačuje, ba přímo tvrdě poukazuje na to, že je to u nás samý lajdák ... ovšem co se týká zdravotnictví, tak bohužel tady musím dát Jiřímu za pravdu. Jistě se najdou úžasné lékařské týmy či lékařské kapacity i v naší zemi, ale minimálně dvou nemocnic, které mám v dosahu, se to netýká ... bohužel! Vždyť i místní odborní lékaři jezdí i na banální zákroky do Brna, protože místním doktorům se bojí svěřit i vyřezání kuřího oka! Proč to tak je, nevím ... a to nemluvím o tom, jak se postarali o moji mamku - nechali by ji zhebnou v ukrutných bolestech s poznámkou, že je hypochondr. Na nutná vyšetření ji objednali v horizontu měsíců (to už byla na pravdě boží, než by došla na řadu) a pokud chce něco dřív, ať si najde tlačenku na Žluťáku - což se i stalo pomocí kadeřnice naší nejstarší sestry! Na blití, vážení, na blití ...

Na druhou stranu velmi oceňujeme přístup lékařů i sestřiček na Žlutém kopci i v hospicu v Rajhradě.

T. Zana 27.6.2017 12:53

Re: no já nevím

Vidím to podobně jako Yga, jsou skvělé i strašné špitály, resp. někde je ten rozdíl i mezi odděleními - co se týče interny na Bulovce, z vlastní zkušenosti i ze zkušenosti s maminkou říkám, že radši umřít doma. Kupodivu ve stejné nemocnici je výborná gynda a prý dobrá ortopedie (s tou naštěstí zkušenosti nemám).

Je to - jak známo - o lidech, v tomto případě nepochybně o lidech na vedoucích pozicích.

A. Lex 27.6.2017 14:49

Re: no já nevím

Podepisuji se pod YGU! Je to město od města, zařízení od zařízení, člověk od člověka. Mluvím o státním zdravotnictví. Najdou se dobrá pracoviště, ale je jich jako šafránu. Bohužel je většina na té opačné straně barikády. Proč? to nevím. Studium zdarma, kult lékaře napříč občanstvem, tak nevím, proč sakra nemůžou pracovat dobře.

Když manžel ležel před 15-ti lety na čurologii ve FN, tak mně málem vypadávaly oči. Přednosta snad trvale v USA, primáři rozlítaní po svých soukromých kšeftech, doktoři z Ukrajiny, Bulharska a čert ví ještě odkud, nikdo se s nimi nedomluvil, včetně sester. Tím pádem informace nulové. Musím říct, že jsem se docela o mužíčka bála. Teď to bude ještě horší. Bojím, bojím.

Z. Jitur 27.6.2017 12:59

Re: no já nevím

tak se připojím, ano i mně přišlo trochu líto, naznačení, jak to u nás ve zdravotnictví neklape, ale řekla bych ono jak kde, a také jak co. Objednací doby jsou ale opravdu většinou dlouhé, což mi vadí zvlášť u starších pacientů, protože tam se mnohdy hraje opravdu o ten čas. Já sama vyloženě negativní zkušenost s nemocnicí nemám. Nicméně třeba od kamarádky vím, že když byl tatínek letos z kraje roku v nemocnici, kvůli chřipkám nebyly návštěvy, takže člověk nemohl zaskočit a třeba nakrmit - tak se dozvěděli, že tatínek nejí - on byl z domova od manželky zvyklý, že mu rozkrájela knedlík, maso - no a v nemocnici v Brně - prostě sestřičky jídlo donesly, postavily na stolek, a pak přišly sebrat "prázdné" nádobí. Jestli jsou na tom tak, že je jich málo a nemají čas těch několik "nevládnoucích" pacientů nakrmit, nebo je to lhostejnost... takže když bych něco vytýkala, tak právě tenhle otupělý, laxní přístup - teď mne napadá, že dcera, když studovala zdrávku a byla na praxi, takhle pomáhala jednomu pacientovi, ale stavila se za ním i ve svém volnu - a byla pokárána, že se na ni pacient zafixuje a to není dobře...

Z. Jitur 27.6.2017 11:38

jj...

...lehce, ale i hloubavě pojaté zamyšlení, nejen nad lékařským zákrokem. Narkózu snáším asi průměrně, nějaké ta nevolnost, ale jen krátce po probuzení... lékařů jiných národností u nás také přibývá, i když nejspíš ještě převažují určitě Češi, víc je asi sestřiček ze Slovenska a Ukrajiny. V nedávné době jsem absolvovala ne zrovna úplně příjemný zákrok-vyšetření, před kterým je pro mne hlavně utrpením vypít 4 litry sladko-slaného odporného roztoku a moje poslední zkušenost se zdravotnickým personálem byla velmi dobrá, příjemná, citlivá lékařka i sestra.

Tak i já držím palečky, ať se hojí - to snad vzhledem k časové prodlevě mezi napsaným a našimi diskusními příspěvky, už určitě je - takže hlavně ať ruka funguje, jak má!

Z. Vave 27.6.2017 10:33

Jak kdo se vznáší,

například pro mě předposlední narkóza znamenala silnou mořskou nemoc s nemožnosti zvednout hlavu víc než 10 cm nad podložku a s neustálým nutkáním ke zvracení po dobu tří dnů. Jelikož se jednalo o malý čtvrthodinový zákrok, bylo to dost kruté. Poslední malá narkóza, nutná kvůli vyšetření, které se sice běžně dělá bez narkózy, ale u mě to nešlo, znamenala sice podstatně menší mořskou nemoc, ale i tak jsem byla dva dny mimo provoz.

Georgi, držím Ti palce, aby se Ti ruka rychle zhojila a aby radostný pohled na svět zůstal. :)

T. Zana 27.6.2017 12:55

Re: Jak kdo se vznáší,

Mně je po klasické narkoze taky blbě, ale už se mi stalo, že se zeptali a dostala jsem něco skoro neškodného.

Š. Matyášová 27.6.2017 13:32

Re: Jak kdo se vznáší,

koukám, že to máme Vaví stejné.. místo Otesánka,bych říkala Poblijónek:

poblila jsem chodbu,doktora,sestru,druhou sestru a podlahu na pokoji ...

Z. Jitur 27.6.2017 13:51

Re: Jak kdo se vznáší,

napsáno se jeví komicky, v reálu to asi taková legrace nebyla, ale s tím musí zdravotníci počítat, doufám, že nebyla nějaká ošklivá odezva

Z. Lika 27.6.2017 14:44

Re: Jak kdo se vznáší,

Vave, ze srdce bych ti přála, aby když už, tak aby to opravdu byla mořská nemoc. Tu totiž spolehlivě a okamžitě vyléčí ulehnutí pod zelený strom.

Tos měla nějakou nepřiměřenou reakci, to tě fakt lituju.