PSI: Pražské venčení 4.
Mapa vycházky foto: Petrs01, Neviditelný pes
V minulém díle jsme si trošku protáhli kostry, tak dnešek bude spíš odpočinkovou procházkou. No, nějaké to převýšení se také najde. Aneb – to není kopec, to je rovina, jen je trochu nakloněná. Jo, ale proč pořád špatným směrem?
Vyrážím ze zastávky Botanická zahrada Troja, Trojskou ulicí dojdu na začátek zdejší naučné stezky. Stoupám starou úvozovou cestou, kolem skleníku Fata Morgana. Nad ním je louka s netradičními dřevěnými prolézačkami, o pár kroků dál stará pískovna. Tady naučná stezka odbočuje vlevo (pozor, značky pokračují i rovně!), mířím na vyhlídku nad Salabkou.
Salabka – stará vinice, příjemná vyhlídka. Naučná stezka mne obloukem vrací kousek nad pískovnu a dál kolem severního vchodu do botanické zahrady. Pak se stezka noří do údolí a pokračuje vpravo až k prameništi Haltýř.
Tady naučnou stezku opouštím a sleduji potůček vytékající z prameniště. Jednoduchý dětský mlýnek, příjemné stinné údolí, pes cákající se v potoce. Objevují se domy, potok končí v kanálu u křižovatky, zase narážím na známou naučnou stezku. Tento kousek ale půjdu v protisměru – zatáčím vlevo a za chvíli už stoupám po schodech na vyhlídku Havránka – nádherný rozhled po Praze!
Pokračuji po naučné stezce a zároveň po zelené turistické značce. Pár kroků po asfaltu a cesta podél louky. Tady jsou často vidět letečtí modeláři, na podzim tu děti pouštějí draky. Taky tu pouštím draka – čtyřnohého. Pomalu docházím k dalšímu naučnému panelu, naučná stezka odbočuje vlevo k Haltýři, já jdu vpravo na Velkou skálu.
Zelené značky se moc nedržím, šplhám až nahoru, není to žádný velký výkon. Sejdu dolů k autobusové zastávce Dunajecká - zatím mám v nohách jen 3,5 kilometru, takže pokračuji po zelené značce přes silnici a vpravo. Kus podél hlavní silnice, naštěstí je tady široký pruh trávy. Ještě kousek za další křižovatku a jsem u pomníku na kraji Čimického háje. Než se zanořím do lesa, ještě omrknu zdejší velký bike-park.
Nikdo tady není, tak si pár klopených zatáček proběhnu, pes samozřejmě nadšeně letí se mnou.
A už mizím v lese. Držím se zelené značky, která mne provádí přes celý les – kolem dětského hřiště, hájovny s torzem prastarého dubu až k místnímu kynologickému cvičišti. Přicházím zezadu, k brance, proto vždy raději dávám pozor, nechci psa hloupě pustit jinému přímo pod čenich. Zelená značka mne vede kolem kobyliské tramvajové vozovny – zrovna tramvaj projíždí myčkou. Teď mám našlapáno necelých šest kilometrů a před sebou slušný výběr MHD.
Přidám si ale ještě okruh Ďáblickým hájem – má asi 4 km a mnoho variant. Budu se tentokrát držet značených cest a začnu zelenou. Táhlým stoupáním mne asfaltka přivádí ke geodetické věži, v mapách vytrvale označované jako rozhledna, ač rozhlednou nikdy nebyla. Po obou stranách cesty je les a v něm zbytky lomů po těžbě buližníku. Dá se tady chvíli toulat po vyšlapaných cestičkách a zapomenout přitom na sídliště, které je jen dvě stě metrů odsud. Vodojem a jeho vysílač, viditelný už z dálky, malý palouček.
Mírné klesání lesem, rovně kolem dětského hřiště a malého jezírka. Tady zelená značka uhýbá vpravo dolů po panelové cestě, já mířím rovně. Vycházím z lesa a už vidím hvězdárnu.
Za hvězdárnou je skála s křížem a dobrým rozhledem do kraje.
Vracím se zpátky po úplně nové cestě, na jejím konci pokračuji ještě kousek dolů až k prvnímu domku v Ďáblicích. Tady se připojím na žlutou turistickou a jdu vlevo, širokou rovnou cestou. Vpravo začíná velká louka, ideální místo pro vylítání psů. Pokračuji stále rovně po žluté, přivede mne k přístřešku u bývalého lomu. Dnes je zde kempové místo, doplněné o několik pomůcek k protažení těla. Dál po cestě a už jsem na lesní křižovatce se zelenou. Ještě kousek a vracím se ke kobyliské vozovně, v nohách příjemných deset kilometrů.
Ďáblický háj je místo mého denního venčení, znám jeho pěšinky, chodím tam ve dne i potmě, za deště, ve sněhu, na kole i bosky... Kdo máte čas a chuť, projděte si i ty neznačené stezky, objevte kouzlo starých lomů a malých jezírek, zabloudit se tady nedá, jen pozor, ať nikam nespadnete!
Foto: autorka.
Fotografie si můžete prohlédnout přímo zde na Rajčeti.