Že v Klokánii žijí čtyři přehršle hadů a mezi nimi i ti nejjedovatěší na světě, je známo. Avšak už méně je známo, že v průzračných vodách Pacifiku, Indického oceánu a ostatních vod, co klokaní kontinent obklopují, mají hadi také své místo. To na rozdíl od Atlantiku, kde žádného nenajdete. Mají raději teplejší vody. Vědci se domnívají, že chladnější vody nejsou slučitelné s životním stylem těchto chladnokrevných tvorů.

Není jich zrovna málo, dosud jsme poznali 69 druhů. Patří ke druhu korálovcovitých, kterých je dohromady ve vodě i na souši 360 druhů a kteří skoro všichni jsou jedovatí. Patří k nim i různé kobry, pakobry a jiní krasavci, jinak jsou ti vodní blízcí příbuzní těch nejedovatějších co se plazí po australském kontinentu.

Všichni výtečníci, co žijí v mořských vodách, mají vertikálně rozpláclý ocas a někteří mají i tělo s útlými boky a tak stavbou těla připomínají úhoře. To vše, aby se jim snadněji plavalo. Na souši se pohybovat moc dobře neumí. Na rozdíl od ryb tito hadi nemají žábry, ale dýchají plícemi a tak se musí občas vynořit nad hladinu k nadechnutí. Mezi těmito vodními příšerkami jsou i jedinci, co mají nejpotentnější jed na světě ze všech hadů, hadic i háďat, ať už se plazí na souši, či plavou ve vodě. Jejich uštknutí je však nesmírně vzácné, neboť mají povahu mírnou, kamarádskou, zvědavou a společenskou. Jsou to zvířátka s komplexním společenským životem. Jeduplná zubiska takový had ukáže, jen když je překvapen někde na břehu a cítí se ohrožen. Doposud byla zdokumentována jen dvě úmrtí jako následek uštknutí vodním hadem.

Mořský had u Niue | foto: commons.wikimedia.org

Mořští hadi se vyvinuli zhruba před 10 – 20 miliony lety z předků podobných dnešním tygřím hadům – tiger snakes - Notechis scutatus, kteří se plazí po klokaním kontinentu. Přesto tyto mořské potvůrky stále dýchají plícemi a tak se musí čas od času vynořit nad hladinu a nadechnout. Proto převážně žijí v mělkých pobřežních vodách. Jinak jsou ke svému podvodnímu životu dobře vybaveni. Mají dokonce i jakési šupiny kolem hlavy a krku, kterými vnímají změnu tlaku vody a vibrace, což jim pomáhá jak při lovu kořisti, tak i k upozornění na nebezpečí.

Přebytečné soli v organizmu se zbavují zvláštními žlázami pod jazykem, kterými sůl vylučují. K udržení hydrace organizmu se tito výtečníci potřebují napít sladké, soliprosté, vody. To řeší dvěma způsoby. Buď někde na břehu najdou kaluže se srážkovou vodou a nebo ústí vodního toku vlévajícího se do moře. A nebo na hladině oceánu po dešti, kdy se na povrchu tvoří jakési čočky lehčí, sladké vody, které umí najít. Další zajímavostí je, že nevidí pouze očima ale i ocasem. Tedy v ocasu má receptory vnímající světlo a tmu, podobné jako retina v oku.

V roce 2019 byli u severních břehů Západní Austrálie objeveni jedinci, kteří se potápí za potravou do hlubin až 250 m. Tito překvapili schopností zůstat potopení pod hladinou i déle než 2 hodiny a dokonce i na mořském dně spí. Po pečlivém zkoumání bylo zjištěno, že mají na hlavě hafo kapilár, které absorbují z okolní vody kyslík, podobně jako rybí žábry, a tento odvádí do mozku. Takže podobně jako ryby žábrami, tak tito hadi „dýchají” pod vodou svými hlavami.

V posledních deseti letech byl zaznamenán prudký pokles v populaci mořských hadů. Částečně to je zaviněno probíhající změnou klimatu, ale lví podíl na tomto úbytku mají Číňané, kteří jich ročně vyloví a s prominutím sežerou více jak 200 000. Je až neskutečné, co vše se v Číně objeví na jídelním stole a s chutí jim vlastní slupne. Nerozhoduje ani to, zda se potrava hýbe a nebo ne. Viděl jsem, jak požírali malá, živá myší mláďátka, která si před vložením o úst namáčeli v nějaké jejich omáčce. Jestli jim potom pobíhala v žaludku jsem se jich raději neptal.

George Švehla 18/11/2021.

Fotky - skeny z magazínu Australian geographic jsou na Rajčeti: https://hillbilly.rajce.idnes.cz/Hadi%2C_hadice_a_hadata./