MLSOTNÍK: Uši v plyši

Je to krásná blbost, a dá se mýt v myčce. Jedna porcelánka má na to patent. Uznávám, je to spíš semiš než plyš - ale když ono to tak hezky zní - uši v plyši. Ale jen si to představte, horký čaj, z hrnku se kouří a ouško se měkce vplýší - tedy vplíží - do ruky.

Nevím, jak ten nápad přišel na svět, ale funguje to dokonale. Je to krásné, příjemné a hlavně funkční. Takových příjemných a funkčních věcí poslední dobou vidím hodně. Začalo to asi teflonem a pak suchým zipem. Tyhle vedlejší produkty kosmického výzkumu už máme dávno všichni doma a možná ani nevíme, kde se vzaly.

Jistě, opravdoví mistři kuchaři pořád používají litinové a ocelové pánve. Ale přiznejte se - kdo z vás nemá ani jednu teflonovou pánev? Oni totiž opravdoví mistři kuchaři mají za sebou zástup dychtivých kuchtíků, kteří za mistrovo odkoukané kouzlo jsou ochotni cídit, umývat a drhnout do vypuštění duše. Nevím jak vaši kuchtíci, ale moji jen taktak zvládají vložit pánev do myčky. Možná to časem bude jiné, teď je jim dohromady jenom čtrnáct let.

Kromě plyšového oblíbence mám i další favority. Jsou ze silikonu a patří taky do kuchyně, ty ostatní osobně neznám. Vlastně znám, ještě silikonový stavební tmel na utěsnění vany. V kuchyni mám různé formy na pečení, silikonový vál a peroutku.

Ona ta peroutka je vlastně trochu protimluv, protože z peří to není a silikonové formy netřeba vymazávat, ale přece jen mám i různé plechové pekáče, a tam se hodí. A taky se s ní krásně mašluje rozšlehaným vajíčkem. S příchodem silikonových kuchyňských vymožeností se také změnil vzhled.

Najednou jsou všechny ty věci krásné. Barevné, rozmanitě tvarované. Můžu je zmuchlat a nacpat do nejmenší přihrádky - a když je pak hledám, mrkají na mě modře, žlutě i červeně. Mám i jeden důstojně šedý kousek, tváří se jako aristokrat. Ale je úplně stejný, silikonový, funkční a užitečný.

V mé domácnosti se sváří - nebo spíš snoubí - láska ke starým osvědčeným věcem s láskou k těm novým, pohodlnějším a veselým. A tak vedle sebe bydlí smaltovaná litinová bábovka a aristokrat mufinovník silikonový. Naposledy nám mufínovník upekl

Přeplněné žampiony

Vybereme dvanáct žampionů ne malých, ne velkých, zkrátka akorát do mufinového důlku. Neloupeme, jen otřeme případné nečistoty, ti čistotnější mohou zlehka opláchnout. Houby trochu vydlabeme, nožičky si necháme na omáčku. Instalujeme do důlků (ano, vydlabaným otvorem nahoru) a naplníme, ba přímo i přeplníme. Na náplň smícháme vejce, sýr Cottage, strouhanou Nivu a trochu strouhanky. Koření ani sůl není třeba. Upečeme dozlatova a podle stupně naplněnosti máme dvě možnosti - buď servírujeme mufinek korunovaný žampionem nebo plněný žampion. Variant náplně je samozřejmě bezpočet, toto je model "co by už zítra prošlo".