MLSOTNÍK: Nerad mluvím o houbách!

Donutili mne udělat nad sporák klec ze svařovacích drátů, z králičího pletiva vyndávací pláty a topit i v létě! Všecko se sušit nedá, tak hlava rodiny (hlava?) přitáhla hrnec asi tak pro 20 lidí, a dusí a plní skleničky a steriluje a tiše doufá, že nikoho nenapadne dělat houby nakyselo a že někdo nasbíral červivé a bude je moci vyhodit.

Tu radost mě občas udělá jen mladej, ale už i on se přijde zeptat, jestli si tu červivou může vzít, když je zvenku taková pěkná! Ale on si ji pozná a odnese schovat, aby s ní dědeček nepráskl do roští. Čerstvé houby do mrazáku se natrhají okolo baráku, když rostou. Ale nějaké rostou skoro vždy a rodinka nedokáže jít do lesa jen tak, nacpat se jahodama, malinama nebo něčím podobným! Bez koše ani ránu a konec jako vždycky: že to opucuješ?!

I když takové ryzce v kyselém nálevu k masu… Proto i když houby vrazím skoro do každého jídla, zmínka o houbách mi nahání husí kůži!

Tojefuk - Zapékané brambory

Oloupané brambory salátového typu rozkrájíme na kolečka ? cm silná, nasypeme první vrstvu na vymaštěný pekáč, osolíme, poklademe okořeněnými řízky krkovičky - pamatujeme si kde jsou, kvůli porcování, zasypeme druhou vrstvou brambor, osolíme, pečeme pomalu, zakryté, upečené prolijeme smetanou na šlehání a dáme ještě chvilku zapéci.
Koření: provensálská směs (z čerstvých bylin je lepší), česnek.

Bez masa to taky jde, ale není to ono!

(Pozn.: Fotka je z r. 2004, čtvrtý den dovolené)