Z dýní jsem zatím důkladněji vyzkoušela jen hokaido a ty ostatní tykve jsem neměla nijak ozkoušené (klasickou obrovskou oranžovou dýni jsem znala z domova, a to pouze zavařovanou na sladkokyselý kompot, kterému jsem nikdy nepřišla na chuť).

Při pohledu na ty podzimní záplavy dýní mě však bodalo u srdce - tolik jídla, a já nevím, jak na ně!

Onehdy jsem narazila na video, které mě opravdu inspirovalo. Postup prajednoduchý, dýně se neloupe a hlavně jsem se díky němu podívala, jak taková máslová dýně zevnitř vypadá. Totiž na rozdíl od asi většiny ostatních je mnohem masitější, a výsledek vypadal slibně.

Suroviny

Tak jedem. Potřebujeme:

• máslovou dýni (sehnala jsem srandovně maličkatou, jídlo jsem zamýšlela jen pro sebe)

• sůl, pepř, trochu hořčice
• 1 vejce (stačí i na dospělou dýni)
• zelenou cibulku (tj. nať)
• šunku nebo anglickou slaninu (nejlépe na kostičky)
• sýr, možná raději s výraznější chutí (nejlépe na kostičky)

Než jsem se dohrabala k tomu, abych si dýni upekla, někdo mi snědl uzenou nivu i čedar a zelená cibulka taky vzala za své, takže přišel na řadu eidam a hrst pažitky.

Ale konečně hurá do toho.

Nejdřív se dýně musí předpéct, a potom, naplněná, zapéct.

Před předpečením se vůbec nijak neloupe, nechala jsem dokonce i stopku. Jen ji podélně rozpůlíte, vydlabete překvapivě malý semeník, a pokud se její půlka na zádíčkách (tj. řeznou stranou ke stropu) povážlivě kymácí nebo překlápí, maličko seříznete vnější oblinu, aby se překlápět přestala. Já to dělat nemusela.

Plynovou troubu se mi kvůli takové pidiporci nechtělo roztápět, takže jsem zkusila remosku a ta se osvědčila velmi dobře. Nasucho, řeznou stranou nahoru, jsem dýničku předpékala cca 35 min (šoupla jsem ji do remosky během snídaně). V inspirativním videu se radí předpékat (asi podle macatosti) 60 - 90 minut (nebo do změknutí - ale nesmí praskat nebo se rozsypávat), a to při 190 °C. Bez zakrývání.

Předpečená máslová dýně - vlevo už vydlabaná

Potom lžicí vydloubeme do misky vnitřek - při slupce ponecháme vrstvu „masa“ na šířku danou onou dutinkou po semeníku (podle fotek koukám, že jsem to s dloubáním přehnala, ale ničemu to nevadilo, „lodička“ vydržela).

Nádivka

„Maso“ pak promícháme se vším ostatním a tuto nádivku navršíme zpět do vydlabaných dýňových lodiček.

Dýně s nádivkou před zapečením

Zapečeme asi 15 minut při 240 °C nebo do mírného zhnědnutí.

Po upečení

Hotovo! Musím říct, že jsem měla trochu obavy, co s tím provede remoska - peče pod deklem a na teplotu jen 150 °C, ale dopadlo to výborně, zapékala jsem taky asi čtvrthodinku.

Moc mi to chutnalo a dokonce i šlupka byla tak měkká, že se dala slupnout. Pokud zůstane tužší, tak se z ní dá nádivka krásně odlupovat vidličkou nebo lžící.

Mňam!

Čenda se zhmotnil k bleskové kontrole

Musím říct, že mě to mile překvapilo, měla jsem strach ze sladkosti dýně, ale chutě se pěkně poskládaly, ani jsem ten výraznější sýr nepostrádala. Dýně se dala krásně krájet na porce, nic se nerozsypávalo, vonělo to náramně. A druhá půlka, kterou jsem si nechala na pak, mi moc chutnala i za studena.

Takže - dobrou chuť, ať budete vařit cokoliv.

Foto: Lika. Inspirativní video najdete zde.