MLSOTNÍK: Moussaka (archiv)
Původně vyšlo na Zvířetníku (Neviditelný pes) 17. července 2009 (odkaz zde).
Na záhoně pěstuji nejvíce papriky, rajčata a pak ještě lilky, především ty japonské, ale i pár obyčejných. Když tahle zelenina začne dozrávat, střídám naše dvě nejoblíbenější letní jídla - lečo a moussaku. Japonské lilky jsou barvou a chutí stejné, jako typické baklažány (angl. „eggplant“). Tvarem se ale podobají okurce a pro svojí štíhlost mají také méně semínek a lépe se do pekáče skládají.
Moussaku dělám, co jsem vdaná, a recept mám z mezinárodní kuchařky, první to anglicky psané kuchařky, kterou jsem si tenkrát koupila. Časem jsem si původní recept trochu zjednodušila tím, že kolečka lilků předem nesmažím a do zálivky nepřidávám hovězí vývar. Mussaka se v mnoha knihách uvádí jako původem z Rumunska, někdy z Turecka, ale všichni se shodnou na tom, že dnes je nejvíce spojována s Řeckem. Receptů na ni existuje spousta a snad ani jeden není stejný. Také použité suroviny se mohou lišit a možná byl kdysi už nějaký recept uveden v Mlsotníku nebo diskuzi.
Já jsem v Řecku nikdy nebyla, manžel ale ano a byl to on, který mě vůbec na tohle jídlo přivedl. Nevím, jestli bych s tou svojí moussakou v Řecku uspěla, ale nám oběma náramně chutná, dělám ji většinou každý druhý týden, tak dlouho, dokud lilky na záhoně dorůstají. Když mám lilků opravdu hodně, pokrájím je a namrazím pro zimní použití (kolečka pak do pekáče kladu ještě zmražená, sice se i tak rozpečou více, než čerstvé, ale je to dobré).
Příprava celého jídla je velice jednoduchá a rychlá. Množství surovin, které na moussaku budete potřebovat, se bude řídit velikostí pekáče a množstvím strávníků. Pokud bude lilek příliš bachratý, doporučuji ho nejprve podélně rozpůlit a pak teprve krájet na půlkolečka - lépe se budou do pekáče skládat. Já moussaku dělám v obdélníkovém pekáči o velikosti 23x30x4cm a na jeho naplnění používám uvedené množství surovin.
Budete potřebovat:
Rajčata - dobře vyzrálá, tak 6-7 kusů. Pokud nemáte rádi vařené slupky v jídle, doporučuji rajčata spařit horkou vodou a oloupat. Nemáte-li čerstvá rajčata (nebo chcete moussaku udělat v zimě), je možné použít konzervu rajčat ve vlastní šťávě (v nouzi na nastavení i rajčata sekaná, která jsou vidět na fotce, zrovna jsem doma konzervu celý rajčat neměla). Já v zimě používám dvě velké, asi 800gr. konzervy rajčat. Čerstvá rajčata nakrájet na kolečka, konzervovaná vyklopit do cedníku, nechat odkapat a pak krájet přímo do pekáče. Slitou vodu nevyhazovat.
Lilky - těch japonských použiji asi 5, jinak jeden středně bachratý baklažán by měl stačit. Neloupaný lilek pokrájet na půl centimetrová kolečka (případně půlkolečka). U tlustších koleček zůstane slupka dlouho tuhá a oloupané lilky by se zase při pečení rozpadly.
Cibuli - asi 4 veliké kusy. Rozpůlit a poloviny pokrájet na tenké půlměsíčky. Na pávni na oleji podusit do měkka - nesmažit!
Hovězí mleté maso - asi půl kila. Hodně se používá jehněčí, to zde ale není k dostání a nám stejně dobře chutná z čistého hovězího.
Rajská omáčka (sauce) nebo puree - v konzervě, necelý půl litr. Nepoužívejte kečup, ten má jinou (sladkou) chuť. Pokud nemáte ani jedno při ruce, můžete svařit právě tu slitou vodu z konzervovaných rajčat, až vznikne trochu hustší omáčka, případně do ní rozmixovat jedno nebo dvě rajčata z konzervy.
2-3 vejce + čtvrt litru šlehačky - vejce rozkvedlat a smíchat se šlehačkou.
Sůl a pepř podle chuti
Postup práce:
1) Na dno pekáče rozložte kolečka lilků.
2) Na ně navršte polovinu podušené cibule.
3) Na cibuli rozdrobte polovinu mletého hovězího masa. Osolte a opepřete.
4) Na maso poklaďte kolečka rajčat, nebo rozřežte rajčata z konzervy (pozor, při prvním řezu mohou vystříknout).
5) Rajčata potřete polovinou rajské omáčky.
Celý postup ještě jednou zopakujte. Úplně navrch pak poklaďte ještě lilků (ale ta už nemusí být tak hustá). POZOR! - pekáč neplňte až úplně po okraj, musí vám zůstat místo na vajíčka se šlehačkou.
Dejte do trouby na 280 stupňů C asi na tři čtvrti hodiny až hodinu. Když uvidíte, že šťáva v pekáči bublá, a píchnutím se přesvědčíte, že jsou lilky měkké, moussaku vyndejte z trouby a pokud možno stejnoměrně zalijte rozkvedlanými vejci se šlehačkou. Strčte znovu do trouby, aby vejce zatuhla a zapekla se. HOTOVO!
Protože je tahle moussaka hodně šťavnatá, žádné úhledné porce se z ní krájet nedají, ale uvidíte, že na chuti to nijak neubere.
Podává se s čerstvým bílým pečivem. Protože jediný tuk, který v celém jídle je, pochází z dušené cibule, je moussaka jídlo velice dietní. A právě proto, že není vůbec mastné, chutná i jako studený oběd v hodně horkém létě.
PŘEJI DOBROU CHUŤ !!
A ještě dodatek. Patříme k lidem, kterým vůbec nevadí ohřívaná jídla - ba naopak. Kuchařka tak jeden den ušetří vaření a navíc spousta jídel uležením naopak ještě získá na chuti (zatím nikdy jsem nedělala např. bramborový salát, který bychom ještě ten den jedli). Kdysi dávno u nás byla asi týden moje teta a žasla, v jakém množství já vařím. Prohlásila, že ač jsme jen dva, já prý vyvařuji jako pro regiment. Měla pravdu, já to prostě pro dva lidi neumím. Ono to má tu výhodu, že často zbyde na příště. Dokonce můj choť, když pokukuje po nášupu (za cenu přejedení, ale mě to lichotí), tak se nejprve zeptá, jestli ten zbytek vydá na další jídlo. Když ano, tak si přídavek odřekne, pokud ne, vyškrábu mu na talíř zbytek. A právě moussaka patří mezi jídla, která se velice dobře v troubě přihřívají. Pouze se ta šťáva do ostatních surovin vsákne jídlo je o něco méně šťavnaté - a podstatně lépe se porcuje na talíř.
Fotky si můžete prohlédnout zde