MLSOTNÍK: Mandlové placičky z ovesných vloček bez mouky
Placičky z ovesných vloček mohou být i vánočním cukrovím na poslední chvíli foto: Marička Crossette, Neviditelný pes
Je to můj dávný německý recept, který jsem jeden čas dost používala, ale časem pozapomněla. Teď jsem ho nečekaně našla založený v kuchařce a rozhodla se placičky znovu upéci. A zároveň jsem si uvědomila, že v nich není žádná mouka (v americkém receptu mouka je), takže jsou placičky vhodné pro jedlíky, kteří nemohou pšeničný lepek.
Příprava je opravdu rychlá (netřeba vál) a pečení také není dlouhé.
BUDETE POTŘEBOVAT:
- 125 gr. změklého másla
- 125 gr. cukru (měl by být hnědý)
- 250 gr. ovesných vloček (NE instantní)
- 50 gr. mletých mandlí (nebo jiných ořechů)
- 1 čajová lžička prášku do pečiva
- 2 vejce – rozdělit (žloutky každý zvlášť)
- trochu citronové kůry
POSTUP PRÁCE:
Předehřejte si troubu na 180 °C a připravte si plech s pečícím papírem.
1) V menší misce el. šlehačem ušlehejte tuhý sníh ze dvou bílků – dejte stranou.
2) Stejnými metličkami (netřeba je mýt) do pěny ušlehejte změklé máslo, cukr a 1 žloutek.
3) Přidejte vločky, ořechy, prdopeč a citronovou kůru. Dobře promíchejte. Já mačkám rukou (a prsty), jde to lépe.
4) Vmíchejte do těsta už hotový sníh z bílků. Těsto bude lepkavé.
5) Lžičkou vykrajujte a prstem sesuňte na plech menší hromádky. Tak 3-4cm od sebe, pečením se trochu rozjedou. Prsty zahlaďte okraje a maličko hromádky zplacaťte.
6) Našlehejte druhý žloutek a placičky jím potřete. Já povrch ťupkuji namáčeným prstem. Dobře našlehaný žloutek z velkého vajíčka mi vystačí na všechny placičky.
7) Pečte, dokud placičky lehce nechytnou barvu, ale na dotek jsou stále trochu měkké.
Sušenky uchovávejte v uzavřené nádobě, aby nevyschly.
Z tohoto množství já mám přesně 40 placiček.
Placičky jsou opravdu moc dobré, jistě budou chutnat i vám. Příprava je jednoduchá, není třeba je nechat odležet, můžete je jíst hned, takže to mohou být takové vánoční (nebo jinak sváteční) sušenky na poslední chvíli. Já jsem je už pekla dvakrát, protože z první dávky mi manžel chodil příliš často ujídat :-)
A přidám ještě ještě fotku, jak s námi Kotě stolovala, když jsme svého času pobývali v Německu (odkud mám tento recept):
Je z roku 1983 a Kotě na ní sedí na stejné židličce, kterou máme dodnes v kuchyni. K večeři měla tehdy šunku, a sklenici vína k ní přisunul kamarád, který u nás byl, aby tedy měla i pití „u packy“!
DOBROU CHUŤ!!!
Foto: Marička Crossette a její archiv.



