Již delší dobu žiju ve Francii a tady se jídlo neodbývá. Asi se to mírně podepsalo i na mně, která vaření považuje za ztrátu času – zvlášť, když existuje taková spousta dobrých mražených jídel. Z mého úvodu jste možná pochopili, že se statečně bráním kuchařskému umění a tak můj recept je jednoduchý, časově nenáročný a výsledek stojí za to, aby člověk vynaložil trochu toho úsilí.

Pozn. RE : Ve Francii je nabídka mražených a jiných polotovarů naprosto odlišná od toho, co koupíte v českém supermarketu. Francouzi jsou prožraní, a tak kvalita prefabrikovaných jídel je asi tak o 300 % lepší než u nás, rozhodně to není nákup v časové nouzi, koupíte si velmi kvalitní a chutné jídlo.

Koláč má svůj původ v biblickém příběhu. Pokusím se vám ho přiblížit, i když znalost Bible není zrovna moje parketa.

Koláč se peče na svátek Epiphanie 6. ledna. Slovo Epiphanie pochází z řečtiny a znamená "zjevení". Tento svátek odpovídá dnu, kdy Ježíšek byl představen Třem králům a tento den se slaví první Kristův zázrak v Káni Galilejské, kdy přeměnil vodu na víno. Již od 5. století církev přikládá té události značný význam a při této příležitosti se podává právě Tříkrálový koláč. Dlouhou dobu byl svátek Tří králů (Epiphanie) významnější než samotné Vánoce a do dneška například ve Španělsku jsou pro děti důležitější Tři Králové než Ježíšek, protože jsou to oni, kdo nosí 6. ledna dárky, a v ulicích probíhají veliké oslavy.

V koláči je zapečená "feve" (Pozn. red.: nad e je obrácená čárka, accent grave, redakční systém to nedokázal pozřít) - fazole nebo bob, kterou od roku 1870 nahradila keramická či porcelánová figurka. A proč zrovna v roce 1870? To jsem neodhalila, pravděpodobně měl šikovný pekař bratra v porcelánce, dali hlavy dohromady, udělali reklamu a bylo to. Datum pak bylo zpětně určeno ze sbírek v muzeu.

Původně byly figurky inspirovány příběhem Tří králů a narozením Ježíška, takže je z nich možné sestavit mini betlém. Dnes jsou témata libovolná - od zimních sportů přes hlavy francouzských panovníků nebo symbolických postaviček zemí celého světa až po kýčovité figurky z Disney produkce (několik ukázek jsem vám vyfotila), přes aktuální novinky ve filmové tvorbě atd... V levnějších verzích koláče jsou figurky plastové.

Celé série figurek se ve vánočním období dají zakoupit i samostatně bez koláče a jejich sbírání je ve Francii dost rozšířené – něco jako sbírání známek nebo mincí. Člověk, který sbírá tyto figurky, se nazývá favophil od slova "feve". Dokonce existuje i muzeum, kde je vystaveno na 10 000 kusů těchto fève. Moje figurky pocházejí všechny z koláčů, které jsme zakoupili a snědli v rámci naší francouzské rodiny

K porcování koláče se pojí zábavná tradice. Koláč se rozkrájel na tolik dílů, kolik bylo stolovníků + 1 díl navíc, který se jmenoval Boží díl nebo díl Panny Marie, a byl určený pro prvního chudého pocestného, který do domu přišel. Také se počítalo s kouskem pro nepřítomné – syna v armádě či rybáře, který byl na moři. Jejich díl se schovával do spíže nebo do truhly na mouku, a pokud dlouho vydržel a nedali se do něho moli a nezplesnivěl, bylo to dobré znamení.

Dnes se již díly navíc nekrájí (chudí sice nevymizeli, ale již nejsou pocestnými), nicméně zůstává rituál rozdělování porcí, který je velmi oblíbený u dětí. Když je koláč naporcovaný, tak nejmladší dítě zaleze pod stůl a pokaždé, když se ukáže na určitý díl, tak dítě zpod stolu řekne jméno jednoho ze spolustolovníků, kterému je pak příslušný dílek určený.

Je to kvůli již zmíněné figurce, zapečené v koláči. Ten, kdo ji najde, stává se na celý den králem a nasadí si zlatou papírovou korunku, která se s koláčem prodává. Tato osoba pak má koupit příští Tříkrálový koláč. Vzhledem k tomu, že korunku budete muset sami pořídit, je nejlepší zapojit děti, aby samy nějakou zhotovily nebo ji kupte v papírnictví. Co se týče zapečené "feve", může to být fazole nebo třeba maličký zvoneček či keramická hvězdička... Na vánočních trzích jistě vhodnou drobnost objevíte.

Za léta strávená ve Francii pozoruji, že se období prodeje koláče prodlužuje. Již koncem prosince je v regálech supermarketů a vydrží minimálně až do konce ledna, což nám umožňuje zkonzumovat jich každý rok hned několik. V "boulangeries" tak dlouho k sehnání není, ale také je tam asi 3x tak drahý než průmyslově vyráběný. Přiznávám, je lepší – ale teď už mohu říci, že je skoro stejně tak dobrý jako ten můj domácí.

Pozn. RE – boulangeries jsou malá pekařství, které jsou na každém druhém rohu. Do nich si ráno zaběhnete pro čerstvé croissanty k snídani.

A jak k tomu došlo, že jsem koláč poprvé upekla? Kolegyně Mireille nám ho jednou upekla na nějakou oslavu. V práci jsme si na něm pochutnaly a poprosily o recept. Mireille podrobně vylíčila, jak koláč zhotovit, včetně vychytávek pro nezkušené kuchařky.

U mě doma recept dlouho ležel, až jsem na něj narazila začátkem února, když Tříkrálový koláč zrovna zmizel z obchodů. Moje dcera ho ještě nebyla nasycená a toužila po něm, a tak jsem se nechala přemluvit k premiéře "bez záruky". Dopadlo to hned na poprvé dobře, takže se s vámi o ten recept podělím.

Potřebujete :

125 g másla

125 g cukr moučka

125 g mletých mandlí

2 vajíčka do náplně a 1 žloutek na potření

1 cl alkoholu (zde používají nejvíce pomerančový likér, ale český tuzemák udělá určitě stejnou službu

trochu nastrouhané pomerančové kůry, pokud použijete ten tuzemák (pozn. RE)

2 lístková těsta – v českých podmínkách 1 balení lístkového těsta 500g (pozn. RE)

Na vysvětlenou: recept je zřejmě odvozen a rozpočítán na francouzské balení namletých madlí, které zde prodávají v pytlíku o váze 125 g. Nevím, zda je tomu tak i v Čechách.

Druhé vysvětlení se týká lístkového těsta. Já zde zakoupím 2 balíčky již připraveného, na kolečko vyváleného lístkového těsta, které je opatřeno pečícím papírem – to možná budete muset uválet sami. Já vám ani nepovím, jak se takové těsto připravuje, protože to nevím.

Postup : Připravím si náplň smícháním změklého másla, mandlí, cukru, 2 vajíček a 1 cl alkoholu. Všechno se musí promísit, až vznikne homogenní hmota.

Jednu placku těsta položím na pečící plech a napatlám na něj mandlovou náplň, při okrajích nechám 2 - 3 cm volné. Ty pak potřu žloutkem. Zatlačím do náplně figurku, resp. fazoli. Překryju druhou plackou těsta, uhladím od středu, aby se vytlačil vzduch, a přitlačím "nažloutkované "okraje. Ještě zbývá potřít vršek žloutkem a vidličkou ozdobit čarami do čtverečků nebo jiných obrazců - fantazii se meze nekladou.

Někdo zdobí i složitějšími geometrickými tvary včetně okrajů pomocí obráceného ostří nože, když po celém obvodu vytlačí čárečky. Uprostřed, ale i po obvodu se udělají "komíny" - propíchne se, aby tudy unikal vzduch a koláč se moc nenafouknul.

Předehřejte troubu na 200 stupňů (termostat 7 – můj oblíbený, na kterém v troubě dělám úplně všechno, vůbec nevím, proč tam jsou ty ostatní). A pak peču 25 minut, až je vršek koláče zlatý. Nechte trochu vychladnout (koláč je vynikající vlažný i studený).

Cituji z receptu ve francouzské kuchařce "A déguster avec les vins suivants:)) (vychutnejte společně s následujícím bílým vínem)":

Jurançon (blanc)

Sauternes (blanc)

Coteaux du Layon (blanc)

Při pečení, které jsem podnikla kvůli fotografiím, se mi nějak ucpaly "komíny", poslední vrstvička těsta se vyfoukla a když jsem se snažila přesunout koláč na podnos, abych ho vyfotila, tak mi ta krásně zlatavá kůrčička popraskala...

Ulevila jsem si jadrným francouzským slovíčkem : M....e, jako když Napoleon prohrál bitvu u Waterloo. I když šlo jenom o estetickou záležitost, na reprezentativní foto už to nebylo. Moje dcera se náramně zaradovala: "To budeš muset upéct další koláč, abys měla pěknou fotku..."

Při dalším nákupu jsem zjistila, že k Velikonocům se v prodeji nově objevily tříkrálové koláče ve tvaru ryby. To jen podporuje moje tvrzení, že koláč je moc dobrý, a vynalézavý podnikatel přišel na nápad, jak koláč zhodnotit i mimo jeho tradiční období.

Můžu vám říci, že když jsem koláč zvládla já, tak ho dokáže i úplný začátečník. A je opravdu moc dobrý, i bez toho doporučeného vína. Hodí se na větší rodinné oslavy s dětmi, pobavíte se při rozdílení porcí a hledání "fève", která určuje, kdo bude král či královna dne.

Ještě dodám, že nápad, abych něco napsala, pochází od mojí kamarádky RenatyE., která mi slíbila, že bude takovou mojí "literární kmotrou" a vylepší moje snažení... A protože se mi líbí, jak sama píše, tak jsem se nechala nalákat.

O figurkách se můžete ve francouzštině poučit tady, tady a taky zde. A zkuste to, i když neumíte francouzsky, galerie odhalíte snadno.