Zásadní otázka, zda za změnami v počasí stojí lidstvo svým činěním, Země, Slunce a nebo konstelace hvězd, nebyla ještě žádnou zainteresovanou stranou uspokojivě a jednoznačně prokázána. Proto, jako lidstvo víme, že na toto téma toho moc nevíme.

Že jisté změny v počasí jsou, to pociťuje lidská populace tu i támhle, jako například uplynulé horké léto v Evropě, nebývalé sucho anebo krutá zima jinde. Proč se tak děje, o tom vládnou prudké spory nejen v klimatologických kruzích, ale i jiných vědních oborech. O sporech politiků na toto téma úmyslně nemluvím. Tito, jak je jejich zvykem, pouze tu kterou informaci zneužívají k vlastnímu prospěchu. Celosvětově. Jsou jedné krve a to značně zkažené.

Kdo měl tu možnost a trochu se porozhlédl po světě, tak mně jistě dá za pravdu, že než hlídat a penalizovat produkci skleníkových plynů, kysličníku uhličitého, tedy CO₂ a metanu v průmyslově rozvinutých zemích by bylo daleko důležitější hlídat a tvrdě penalizovat znečištění a devastaci prostředí v zemích Asie, Afriky a některých v Jižní Americe. Pokud se někdo pohyboval po čínském anebo indickém venkově, mimo známé turistické trasy, tak jistě nezapomene na neskutečný a všudypřítomný zápach exkrementů z otevřené kanalizace. Abych tuto hustou atmosféru trochu přiblížil, tak jen řeknu, že vzduch na vojenské latríně v plném létě býval proti tomuto osvěživým horským vzduchem.

Co je zde však nejhorší, výkaly se časem za produkce CO₂ a metanu rozloží a okolní krajinu pohnojí, avšak hory a kopce různého smetí a odpadu zůstávají, krajinu i vody zamořují, mnohdy i toxickými látkami. Pohled to je hrůzný a zápach tak akorát na gázmasku.

I když někteří vědci v poslední době zjišťují, že globální oteplování nepostupuje dle jejich předpovědí a hladiny oceánů nestoupají a nezaplavují pobřeží a ustupující ledovce na severní polokouli jsou více než vyváženy tvorbou nového ledu v Antarktidě, přesto jsou studie o tvorbě CO₂ a metanulidským zapříčiněním jaksi v kurzu. Nevadí, že když si jedna sopka pouze oddechne, tak vypustí do ovzduší více, než veškerá produkce těchto skleníkových plynů na celém světě za několik let. O jiných nežádoucích, většinou toxických plynech raději ani nemluvit.

Z CO₂ si vytvořili modlu anebo ikonu ti, kterým se to zvláště politicky hodilo. Jen jaksi pozapomněli veřejnosti oznámit, že tento plyn je fundamentální k růstu rostlin, které zase na oplátku vytváří kyslík pro zvířata a lidi. Jaksi jsem nenašel informace, že moderní zemědělství pěstuje hodně rostlinných produktů ve fóliovnících, kde je kontrolována nejen teplota a vlhkost vzduchu, ale i zvyšován obsah CO₂ v ovzduší. Rostlinky pak bujněji a rychleji rostou, a jak všichni víme, čas jsou peníze, že ano. Takže pokud by se snad některým oteplovačům podařilo snížit obsah tohoto skleníkového plynu v zemské atmosféře, tak by se jim zároveň podařilo snížit výnosy zemědělců a tak po případě způsobit i hladomor. Ještě že zde máme ty aktivní vulkány, co CO₂ a jiné plynydo zemské atmosférydoplňují.

Přesto přese všechno se peníze na výzkum, jak zamezit produkci CO₂ a metanu v zemědělství, tedy chovatelství v Austrálii, najdou.

Že býložravci, hlavně přežvýkavci jsou největšími výrobci metanu v říši zvířat to je všeobecně známo, i když hmyz, jmenovitě termiti, je daleko předčí. Jak co do množství výskytu v přírodě, tak do výroby metanu na jedno kilo váhy. Kdo kdy přišel do styku třeba s krávami, tak ví, že z kraviček jde metan předem i zadem v míře nebývalé. Může za to jejich potrava a způsob jejího zpracování v zažívacím traktu přežvýkavce. Ovce a velbloudi s koňmi nezůstávají daleko za nimi. Protože v Klokánii žije na každého obyvatele slušné stádo těchto zvířat, tak množství metanu, který vyprodukují, je statisticky na hlavu jednoho lidského obyvatele ve světovém měřítku poměrně vysoké. Zemědělství v Klokánii produkuje 15 % skleníkových plynů, převážně metanu. Ten zbytek, převážně CO_2, stačí vyrobit tepelné elektrárny a dopravní vozidla.

Vedle milionů domestikovaných krav a ovcí se zdejší krajinou toulají i miliony zdivočelých velbloudů a koní, kterým se zde říká brumbies (vyslov brambís), oslů a koz. Potom ovšem i symbolů zdejší země, domorodých klokanů všech druhů, velikostí a barev tu hopká také pár milionů. Tito však, jak bylo nedávno vyzkoumáno, vyrábí metanu na kilo váhy podstatně méně než býložravci dovezení.

Foto: Dean Osland

Ano, byly uvolněny nemalé fondy na výzkum, kolik prdíků klokani na kilogram živé váhy vyprodukují. Na povrchu to může znít jako dobrodružný výzkum, kterak zachytit klokaní prdíky, ale řešení je snadné. Klokani se uzavřou v hermetické místnosti a složení veškerého vzduchu, který přichází a potom následně odchází, je analyzováno. Takto bylo zjištěno, že klokani opravdu toho metanu moc nevyprodukují, a bylo zveřejněno, ovšem pouze hypoteticky, že u klokanů za to může unikátní mikroflóra v jejich zažívacím traktu. Nabízí se zde nadějná myšlenka, transplantace této mikroflóry hovězímu dobytku a ovcím v naději, že pak budou po příkladu klokanů produkovat metanu méně než doposud.

Tato teorie má však i svoje odpůrce, jako třeba Dr. Munna z univerzity ve Wollongongu. Tento razí myšlenku, že podstatně nižší produkce metanu u klokanů je způsobena tím, kterak se potrava pohybuje zažívacím traktem.

Ať už jsou výsledky výzkumu jakékoliv, tak farmářům by bylo ku prospěchu, kdyby věděli, že třeba chov různých druhů přežvýkavců na jedné farmě vede ke snížení produkce metanu. Dosud zde převládá běžná praxe, že se na farmě chová jen jedno plemeno jednoho druhu.

Výzkum je prací Dr. Munna z university ve Wollongongu, Prof. Marcuse Clausse z university v Curychu a PhD (doktorandské) studentky Cathariny Vendlové. Výzkum se prováděl ve výzkumné stanici university NSW - Fowlers Gap Arid Zone Research Station – v nejzápadnějších oblastech státu NSW. Výsledky byly publikovány v The Journal of Experimental Biology.

Čtyři stupně, kterak jednoduše analyzovat klokaní prdíky:

1. Opatřete si klokana.
2. Umístěte klokana do speciální hermeticky uzavřené klece či místnosti.
3. Analyzujte veškeré plyny jdoucí do klece.
4. Analyzujte veškeré plyny jdoucí z klece ven.

A zde je malá světová statistika kolik, kdy a kde se chová hovězího dobytka.

Zdroj: Wikipedie