E. Zvolánková 13.8.2021 10:15

Opožděně díky za milé kočičí čtení. Já sice takhle dlouho kočku neměla, ale od tety i tchyně vím, jak se kočky s věkem vyvíjí a mění. Třeba tety kočka Silvie byla v mládí hrozná "mrcha"...kousací, škrábací, nesnášenlivá. Teď je jí 11 a najednou je z ní mazlivá "mňaudáma", co si o to mazlení dokone přijde říct

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Zemanová 12.8.2021 21:32

Děkuju vám za přečtení a milé komentáře.

Jak píše Lika, po desátém roce kočky víc přilnou, první takový zlom je kolem třetího roku věku, alespoň podle mé zkušenosti.

Dnes jsem musela kvůli plísni zlikvidovat polovinu rajčat, druhou to asi čeká zanedlouho. A když už, tak už :), hned jsem se pustila do částečné likvidace zvýšených zeleninových záhonů, zvětšení záhonu trvalkového a rozšíření trávníku. Uvízla jsem venku až do setmění, tak se omlouvám, že reaguju až teď.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

M. Crossette 12.8.2021 17:52

Milá Vave, moc hezké "mazlivé" povídání a oběma tvým chlupáčům přeji ještě řadu spokojených mazlících let. Pamatuji se na dobu, kdy jsi si vzala panelákovou želvinku Rozárku, byla jsem tomu moc ráda. Z našich tří koček je největší mazel Woody. Dokonce teď "otravuje" i manžela, který to sám komentuje a já mu to přeji. Dříve totiž Woody příliš okatě dávala najevo svoji závislost na mne a mě bylo manžela líto. Jenže právě Woody má nejdelší srst a ocas jak prachovku, takže když se mi šmajchluje kolem hlavy a hlavně pod nostem, musím se přemáhat, abych to vydržela. A i když si pak většinou musím jít opláchnout obličej, stejně mám dále pocit, že nějaký ten její chlup mě v nose či puse zůstal a lechtá dál.

Odchod našich chlupatých mazlíčků děsně bolí, ale ze srdcí nám neodejdou nikdy Někde jsem četla moc hezkou angl. větu, dost vystihuje cenu za lásku : "How lucky I am to have something that makes saying goodbye so hard". Nedokážu se trefit na správně výstižný český překlad, třeba Lika, nebo někdo jiný pomůže.

A ještě. Naše kočky také mají na jejich "stromě" ten látkový košíček či jak se tomu říká. Ale ani jedna kočka - současná, ani dřívější - ho nepoužívá, přímo se mu vyhýbají. Každou jsem zkusila párkrát o košíčku položit, okamžitě utekly. Asi je to pro ně moc vrklavé, nepohodlné - nevím.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 12.8.2021 16:31

Ještě bych měla poznámku, že všichni moji chlupáči byli s věkem čím dál mazlivější. A po desátém roce věku přímo skokově. Tak mazlíme, co to dá

• reagovat
• nahlásit příspěvek

L. Jakovljevičová 12.8.2021 15:32

Perfektní domácí mazlíček byla Betynka. Jak ta se ráda mazlila! Kamča se nikdy moc nemazlila, přišla si pro pohlazení, to jo. Ale jen někdy, podle nálady. A pak přišel Míša, mazel k pohledání. Jen okolo něj někdo projde, už leží na zádech a " drbej bříško". A ejhle, najednou se stal mazel i z Kamišky. Asi trochu žárlí. A tak drbu poctivě jednou rukou Míšu a druhou rukou Kamču Aby to bylo spravedlivé. Je to trochu náročné na koordinaci pohybů, ale i na čas Ale co bych pro ty mazlíky neudělala, že jo!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Lika 12.8.2021 12:52

Krásné počtení a bezva fotky. Ta ve skoku, ta se povidla! A že ti chlupáči stárnou a musíme se loučit... pro mě pořád lepší varianta, než by byla třeba s papouchem, co se dožije snad dvě stě let

• reagovat
• nahlásit příspěvek

A. Bytová 12.8.2021 11:30

Chichi, známe! Naše proužkovaná kočka Džungara je páníkova. A páník je JEJÍ, jak mi dává každou vteřinou najevo různými výhružnými pohledy. Dokonce mě vyhazuje i z jeho křesla, což mi zas tak nevadí, protože mu tam průběžně ukládá ulovené myši. Na mě akorát tak občas zařve, že má hlad. Zato Anešek je zas můj závisláček, ale už také zpomaluje, zítra mu bude 12 let. Šiši, to to letí.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Yga 12.8.2021 11:09

Krásně napsané. Jojo - děcka stárnou a zvířátka odcházejí, jenom my zůstáváme stejní (aspoň ve vlastním srdci ).

Už i ta Brooke je zpomalená a chová se jako normální aktivní pes (avšak někdy jí ještě prdne v kuli a lítá jak poděs). A Erník si začíná oblibovat postel, kór po pondělím, velmi zásadním, střihu (zezadu si jsou s Brooke velmi podobni, protože tentokrát se s tím paní psí kadeřnice nesr... nemazlila a vzala strojem celého psa sakum pikum - akorát náznak fousů a ofiny nechala ).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Jenny 12.8.2021 11:09

Ach Vave, jak já Ti rozumím! MLP byl napřed úplně bezzvířecí ale přiženil se ke mně,když už jsme mělys mátí naši první boxerku Deny,pak přišly další a další ,dokonce dvě kočenky,ty byly napřed trpěny pak milovány a MLP oplakal všechny příchozí a taky uložil na poslední cestu. Mezi tím jsme přichýlili taky ty psí nalezence. Když odešla Karolína,povídal,"ale prosím Tě kočku už jen jednu", přišly dvě a pak ještě Lidunka. Po poslední boxerce nás zachránila naše malá Jenka,bolonský trpajzlík,ruský a pak jsme provedly s Pájou tu kulišárnu s Cončou. No ,nemá to se mnou lehký! Zvířata jsou poměrně mladá a my už poněkud starší,takže naším jediným přáním je dochovat tu zvěř aby nedejbóže ,museli z toho dnešního domácího ráje odejít do něčeho horšího. Takže díky za každé dobré ráno!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

E. Žampachová 12.8.2021 10:54

Jo, z jednoho psa na gauč máme 4 lovecké psy (na gauč) . Tedy přesněji 2. Ginny už je babča, pro tu už bohužel lovecká sezóna skončila navždy. Už by tu námahu nezvládla. Ještě vloni ve 12,5 to zvládala, ale ten rok navíc ji dost sebral. Ještě si svou procházku ujde, ráda si zaplave (musíme hlídat kde, aby vylezla z vody), je ráda, když jí hodíme aport, když je to zvěř, tak je ještě radši, ale jinak je hodně nahluchlá, trochu zmatená. Momentálně bojujeme s kožní chorobou, ale pomalu se zlepšuje. Jinak si snad v rámci možností užívá, jen se celý běh musí uzpůsobit tak, aby o ni bylo postaráno. Pokud to trochu jde, přizpůsobujeme se jí. Občas musí zůstat doma, ale stejně většinu dne prospí. No a Laudie je teprve poukázka na loveckéo psa.

Jenže bez zvířat by to nebylo ono a k tomu patří i stárnutí a odchod.Nelze opustit, co si člověk k sobě připoutal (volně podle St. Exuperyho). Ale i nové začátky. Jen pak už musí člověk zajistit, co by se s nimi stalo, kdyby se něco stalo člověku.

• reagovat
• nahlásit příspěvek

T. Zana 12.8.2021 10:20

Milá Vave, přeju ti ještě hodně času s tvým zvířátka (chtěla jsem napsat kočkami, ale jedna kočka je přece kocour).

Krásně o nich píšeš!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

J. Fialová 12.8.2021 10:01

Nejsou blbí Natáčí se voda do půllitrovky - psisko ví, že se půjde do parku. Natáčí se voda do velké flašky - psisko ví, že se půjde na výběh. (Podle toho se totiž při opouštění domu nasměruje, park doleva / výběh doprava).

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Matylda 12.8.2021 7:26

Jo, na zvířatech to vidím... ještě nedávno byla Karamel nohatá poděska a dneska je to dáma (pokud může divočit venku, tak zase poděska...) a k ní máme černého andílka s rohama- nikdy jsem si nedovedla představit mít jiné než strakaté psy. A toMušketýr Borůvku ani nechtěl- a malá černá Vanilka je jeho pejska aspoň podle Vanilčího názoru!

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Š. Matyášová 12.8.2021 7:06

Už nějakou dobu si uvědomuju,jak mi ty moji chlupatí stárnou...jak už zapínají častěji spororežim, nedivočej jako jindy a nejraději se ke mě přilepí a drž a nehejbej se, chceme s tebou ležet , žádný provokování k hlazení, stačí se přitulit..a já si uvědomuju,jak dlouho už se mnou jsou ,dali mi tolik svého času a naučili mne hodně věcí...nemusím jim říkat,jak se na ně těším a jak moc je mám v srdíčku..oni to vědí...

• reagovat
• nahlásit příspěvek

Z. Xerxová 12.8.2021 6:30

hezký čtvrtek všem Zvířetníkům a zvířátkům

ten čas rychle letí - připadá mi to nedávno, když jsi k Ance začala postupně přidávat malé kočičáky... Na dětech a na domácích mazlících je ten koloběh času vidět nejlépe. Protože my - my přece stárneme mnohem pomaleji

Jdu vytáhnout Najtíka z pelechu. Leží tam zachumlán v dece, ani nos mu nekouká...

• reagovat
• nahlásit příspěvek