PSI: Kess (28)
27.10.2022
Podzimní pohoda malých pejsků
Předchozí díl najdete zde.
Moje malá vnoučata mají zakázáno koukat se na večerní televizní zprávy, protože jejich matka nechce, aby viděla na noc takové hrůzy, které se tam teď prezentují. A chlapeček se ptal: „A proč jsou tam jenom ty krvavý zprávy a špatný věci, mami?“ Než stačila matka zareagovat, povídám já: „No protože na dobré zprávy by se nikdo nedíval. Kdo by strávil půl hodiny u televize, když by slyšel, že vlaky a tramvaje jezdí na čas, vzduch je normální, voda normálně teče, potraviny stojí normální cenu a na polích se pracuje a po silnicích jezdí bez nehod. Vždyť by nebylo o čem psát, když by se nic nedělo.“
No a v podobné situaci jsem. Chci sice napsat článek o naší Kess a jejích kamarádkách, ale ono se vlastně nic neděje.
Kess a sestry Molly a Kira
Dostat naši „sportovně založenou“ Kess na vycházku, pokud poprchává či dokonce prší, to je skoro nemožné. S kazícím se počasím se krátí pobyt venku, ale chuť na dobroty v misce neustává. Sice máme ještě od Kristíny pláštěnku, ale navlečení do takové věci považuje Kess za potupu, zvlášť když všichni venku obdivují tu růžovou nádheru, z níž jí vystupují střapatá ouška a ten čumáček a ocásek, ňuňuňu… Na naší Kess vidím, že by chtěla být rotvajler, aspoň na chvilku. To by nám to předvedla s růžovými pláštěnkami! No jak ta se umí zatvářit BLBĚ…
Dostaly něco na zub
Minulý víkend jsme vyrazili s kamarády na houby, byli jsme velice úspěšní a chudinka malej pejsek musel strávit celé dopoledne v lese, a to, prosím, dokonce i pršelo! Ona má Kess vycházky do lesa ráda, pokud jsou tam asfaltové nebo aspoň hliněné cesty, to jo. Jenže my jsme vyrazili terénem, ostružiny sem – chroští tam, občas vysoká mokrá tráva… No něco přeskočila, něco obcházela… A pak celou neděli prospala.
Zátiší s houbami
Vyhnala jsem ji ráno na povinnou hygienickou vycházku. Tak jo, za vrátky učinila loužičku a hupky domů. „Tak to ne, potvoro,“ povídám, „a bobek bude dělat jako KDO?“ Tak se vrátila od domu na cestu, popostrkována mým nadáváním se posunula snad na padesát metrů, vyrobila bobek, a ještě než ten bobek dopadl na zem, Kessina už byla na úprku k chalupě. Asi aby mě nenapadlo vyrazit tím mlhavým ránem někam dál. Ten pejsek není hloupý, pochopitelně moc dobře ví, že bez bobku by nebyla snídaně. A když jsem přišla do chalupy, povídá manžel: „Prosím tě, kde jsi tak dlouho? Vždyť ten pes už je dávno doma.“
Kess a sestry Molly a Kira
Psice se šťastně potkávají, pokud to počasí dovolí. Poslední zbytky podzimního sluníčka a čerstvý štrúdl přilákaly naše blízké přátele a jejich psíky. Škoda, že jedna z fenek se rozhodla, že o tuhle společnost nestojí. Po příchodu si prohlídla sešlost a bez váhání se podmáčkla pod vrátky a odešla. Když si toho všimli páníčci, mohli si volat, jak chtěli, fenka Brusinka se prostě rozhodla, že chce domů. A tak ji páníček odchytil na silnici, kterak si to milá Brusinka štráduje k domovu. No tak ji zavřel do chalupy a přišel zas k nám, dostal čerstvé kafe a byla pohoda.
Chtivá Molly vlevo, vpravo Kess
Na fotkách se tři psice dělí o mlsíky. Brusinka s nimi není.
A musím taky poslat fotku poněkud nesouvisející s článkem – naši jiní kamarádi si pořídili štěně mikrojezevčíka. Je neuvěřitelné, že ten pejsek Fredík se nechá vyfotit zespoda i zepředu najednou…
Jezevčíček Fredík, vyfocen ze dvou stran najednou
Foto: Jů