26.1.2021 | Svátek má Zora


Diskuse k článku

PSI: Bubi-Jubi (léjum), aneb – jak mi to jde? (Bubi 12. díl)

Aneb maďarská vižla vypravuje

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
E. Šusová 27.6.2016 9:14

Děkuju vřele Milá Rpuťová

a vážím si toho. Jen mám pocit, že udělala ona mnohem víc pro nás, než my pro ni. Nikdy bych netušila, jaká životní pecka bude, vzít si "starýho" pejska. Nikdy bych netušila, kolikero dveří mi ta důra zrzavá otevře. A my zas naoplátku pro ni taky nějaký ty dveře otevřely. Dodneška mám před očima její nadšení na její první dovolený. Byl to úžasnej pocit, dívat se jak lítá, jak urvanej vagon po nádraží :-). A stejně tak teď, když se jí vrátila forma a ona běhá za balonkem a má veselý oči. Bez mučení se přiznám, že jsem z toho byla dost rozhadrovaná, představa, že třeba odejde na blbej úraz - protože ona fakt byla dole a rozebraná - to mě hrozně drtilo.

E. Šusová 27.6.2016 9:15

Re: Děkuju vřele Milá Rpuťová

ježiš ono se to neuložilo jako odpověď ke Rpuťovýýý!! Jsem pako.

E. Šusová 27.6.2016 10:21

Re: Děkuju vřele Milá Rpuťová

a ještě pako který vyrábí hrubky :-(, fuj to je ostuda.

Z. Rpuťová 27.6.2016 9:59

Re: Děkuju vřele Milá Rpuťová

Jj - znám! Ono je to, jak když se kvítek otvírá a další a další lístečky rašej a člověk žasne, co všechno je ještě v tý dušičce schovaný. :)