28.3.2024 | Svátek má Soňa


Diskuse k článku

Dopis pro Ríšánka, milovaného kocourka

Letos koncem prosince, skoro přesně na den, kdy Ríša před několika lety dostal svoje „doma“, došlo na rozloučení, bolavé, ale plné lásky a krásných vzpomínek

Upozornění

Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.

Výpis zvoleného vlákna.
Zobrazit příspěvky: Všechny podle vláken Všechny podle času
M. Crossette 30.12.2014 17:49

Milá Karolíno,

každý kdo se musel navždy rozloučit s milovaným zvířátkem (ptáčkem, morčetem apod.) ví, jak ti ten první den bylo a že bolest hned tak nepoleví. Ale - jak se říká - sdílená bolest je poloviční bolest. Jsem si jistá, že tvoje polovina bolí víc, ale věř, že soucit "naší" druhé půlky je upřímný. Také jsme si to prožili, umíme se to tvé bolesti vžít a víme, jak dlouho (vlastně navždy)ta rána růstane bolavá.

Ríša byl statečný kocourek, o jeho nemocné očíčko jsi dále pečovala vzorně, obětovala čas, peníze a vždy hledala tu nejlepší lékařskou pomoc. I přesto, že jsi věděla, že se oko asi vyléčit nepodaří. Zarazilo mě, že jsi ho měla jen krátké 3 roky ! Ale nebýt právě téhle tvé láskyplné péče, jeho život mohl být ještě kratší. Prožilas s ním hodně - radosti i starosti, krásně jsi o něm psala(stejně jako o M+Z), na rajčeti máš spoustu fotek. Stihli jste toho spolu hodně, budeš mít při vzpomínání z čeho čerpat, vybírat.

Přiložené fotky jsou krásné, nejvíce mě dojala ta s Bělinkou. Máš doma další kožíšky, kteří ti budou vrnět pro potěchu. Už to nebude Ríša, ale nezůstala jsi sama, bude zase lépe.