Můj milý, zlatý Ríšánku, chlapečku můj mouratý, zlatíčko moje krkonošské.

Veličenstvo Ríšánek, 29. 11. 2014

Píšu Ti tento dopis na dlouhou cestu. Už jsi za Duhou, už jsi přeběhl a už Tvé krátké nožky běhají po hebké louce… mají tam nahoře vůbec trávu? Dělala jsem pro Tebe vše, co bylo možné. Nakonec jsem Ti pomohla odejít důstojně, odpusť mi tu poslední cestu, prosím, odpusť. Odpusť mi i to, že jsem Tě tolik nemazlila, že jsem neměla tolik času se Ti věnovat, sama jsem měla svoje problémy. Ale Ty jsi mi svým vrněním a svojí blízkostí a láskou prozářil život a dal jsi mi tolik, že se to nedá popsat. Byl jsi můj osudový kocourek. Od první chvíle, kdy jsem Tě u Markéty viděla na terase, jsem po Tobě toužila.

Už lovíš motýly, čmucháš ke květinám, právě jsi přičichl k jedné a máš plný nosík pylu a pčíkáš, protože intenzívně voní – to jsou ty krkonošské louky, co Ti doma tolik chyběly a chybí i mně. A myška se mihla, tak jsi právě vyrazil a číháš skrčený za keříkem, abys ji ulovil…

Ptáčci tam lítají, tak je nutné je pozorovat, jinak na ně nemáš, jsi trochu nešikovný.

Oboustranné zalíbení, 2. 10. 2010

A Tvoje roztřepaná ouška právě zaslechla volání, tak je nastražíš a pak honem proháníš ty svoje nožky k volající. „Jarouškůůůůůů,“ volávala jsem na terase penzionu, kde jsi žil. Ať jsi byl kdekoliv, trvalo to pár minut a už jsem Tě měla v náručí. A vrnící chundelaté klubíčko mi projevovalo lásku, kterou by ovšem rozdávalo i dalším. Ale oni ji nechtěli. Chtěla jsem ji já.

Prostě Ty jsi byl výjimečný kocourek, který miloval lidi a vracel jim jejich pohlazení a zájem svojí něhou. Bříško podrbat, celého kocourka podrbat a řádně pohladit… To bylo pro Tebe nejdůležitější. A pak dobré papání. Po létech strádání jsi měl najednou hojnost všeho, co dělalo kocourkovi radost – lásku, teplo domova, kamarády a jídlo.

Když jsi přišel k nám, byl jsi klidný, vyrovnaný a šťastný, že máš svůj domov. Cítili jsme všichni, že k sobě patříme. Melíšek si Tě jen očmuchal a vůbec se nebránil Tvému příchodu, Zrzínek lehce syknul, ale pak už jste za pár minut všichni tři jedli z misek vedle sebe a bylo to, jako kdybys u nás byl odjakživa. Jen jednou si s Tebou vyřídil Zrzínek účty, když jsi mu zabral jeho kytičku, chlupy lítaly, ale za pár minut bylo vše v pořádku. Ty jsi pochopil, že něco je tabu, a ostatní Tě vzali do party.

Ríša s Melíškem

Nezapomenutelné obrázky s Melíškem v pelíšku, kdy jste byli černo-mouratá dvojka, vzájemně jste si pečovali o kožíšky a spinkali a chrápali při tom jako dospělí chlapi. Krásný pohled na klubíčko, plné lásky. Víš Ty vůbec, jak Melíškovi chybíš? Leží v pelíšku sám a čeká, posunutý na svoji půlku Tě vyhlíží, kdy už konečně doběhneš a budeš mu pucovat ouška.

Byl jsi trpělivý pacient, když jsme se pokoušeli vyléčit nemocné oko. Nechal sis líbit vše, co Ti doktoři prováděli, bez protestu, bez náznaku syčení, kousání... Každý doktor z toho byl paf, jaký jsi hodný zlatý kocourek. Baštil jsi prášky, bez problémů jsme kapali očičko, v náručí jsi na mě koukal s naprostou důvěrou, že Ti jen neubližuji, že Ti chci pomáhat.

Můj malý proužkovaný synáčku, kamaráde, plyšáčku milovaný, přes slzy nevidím, co píšu.

Letos s Bělinkou

Nejsi teď tak sám jako já. Máš tam spoustu kamarádů, kožíšků milovaných, kteří odešli a způsobili bolest těm dole. Ale najdeš tam i hodně kožíšků, kteří zahynuli pod koly vozů, kteří zahynuli na choroby neléčené, protože je nikdo nechtěl, najdeš tam spoustu kožíšků, kteří zemřeli bez lásky. Ale Ty jsi svoji lásku dostal. Hodně lásky, milovala jsem Tě moc a vždy budeš v mém srdci.

Nastraž ouška, protože Tě zavolá moje maminka a tatínek, stulíš se jim do náručí a budeš jim vrnět a vyprávět, co jsi prožil dole na světě. Oni Tě budou hladit a mazlit a budeš mít zase své doma – neboj se, kočičky mají rádi. Tatínek se staral o ty toulavé, co bydlely u nás v kůlně. Maminka kočičky milovala.

A jednou se tam sejdeme, ale ještě mi dej čas. Ještě tu je Melíšek, Zrzínek, Bělinka a to mrně Cecilka. Smutní za Tebou také. Ale pak budeme spolu všichni.

V pelíšku

Tak maminku s tatínkem moc pozdravuj a dej jim tisíce čumákovek, jaké umíš jen Ty.

Je mi strašně, strašně smutno a stýská se mi po Tobě.

Miluju své další kožíšky, ale Ty jsi pro mě byl ten srdeční kocourek, milovaný Ríšánek, se kterým jsem prožila krátké 3 roky, ale plné vzájemné lásky.

Nikdy, nikdy na Tebe nezapomenu.