Dny okolo Dušiček nebyly vůbec dušičkové, ale na Jižní Moravě stále svítilo slunce, bylo teplo a příroda pokračovala v barevném reji. Jednou v noci, asi tak po týdnu, se tiše vplížila mrazivá jinovatka a úspěšně se jí podařilo setřást zářivé barvy listnatých stromů.

Aby to nebylo jednomu líto, tak v lesích přebrala vládu zlatá barva modřínového jehličí. Jako žluté plameny vyčuhovaly zlaté modříny na svazích zalesněných kopců. Jedno nedělní odpoledne byl les plný lidí, kteří si užívali poslední barvy a slunce :-) A potom nastal chaos v podobě vichřic, tmy a konečně došlo i na déšť.

Když všechno utichlo, tak už nebylo po zlatu v lesích ani památky. Jenom utichlý hnědavý les s vůní tlejícího listí. Prostě podzim, jak má být, i s hustými ranními mlhami, jako tomu bylo jednou ráno v okolí Tišnova.

Na jedné z mých posledních vycházek nás s Ajvinkou zastihla první sněhová, mrazivá vánice a tím pro mne skončilo vycházkování, neb jsem si prochladila záda, houser či něco podobného mne zkroutilo do bolavého paragrafu a uvrhlo do pelíšku na vyhřívanou dečku.

Foto: autorka. Obrázky jsou k nahlédnutí i tady na Rajčeti.